Antonymi

Správný film na léto - rošťácký namakaný princ a emancipovaná hezká princezn mezi nimiž to náherně jiskří, záporák, který není zlý hned, ale trochu se k tomu dostává (jak osvěžující), exklusívní exteriéry, hezké kostýmy, vtipné hlášky, honičky a parkúr po městských hradbách... je to jako vrátit se v čase do dob Krále Škorpiona a podobných pískem zavánějících béček. Nepokrytě přiznávám, že tenhle typ filmů bych mohla sledovat do nekonečna a nikdy bych se nezačala nudit. Ještě trochu vylepšit ty triky a bylo by to pět hvězdiček.

Jakkoliv mám Austenovou ráda jako spisovatelku, tento film mě nenadchl. Ano, hezká výprava, hezcí herci, ale všechno se to až příliš okatě veze na vlně úspěchu Pýchy a předsudku z roku 2005 - počínaje ústřední hrdinkou, přes její rodiče až po vedlejší postavy. Anne Hathaway navíc působí místy nesympaticky a scénář jí spíše hází klacky pod nohy, než aby jí pomáhal. Pomyslná chemie mezi ní a Jamesem MCAvoyem (který je mimochodem nejsilnějším článkem řetězu postav) navíc není příliš znatelná, a tak ten příběh jejich lásky trochu šumí do prázdna. Konec mi navíc připadal přehnaně patetický, což Vášni a citu také příliš neprospívá. Ne, raději si zase pustím Pýchu a předsudek, děkuji.

Wimbledon je přesně to, co se má skrývat pod pojmem sportovní romantická komedie. Sympatický ústřední hrdina ničeho zvláštního v životě nedosáhl a divák přesně ví, že se to změní s osudovou láskou. Přijdou samozřejmě peripetie, pár chvilek napětí, zda se rozejdou či ne, zda hrdina zvítězí či ne, a pak pěkné finále, ve kterém si vzpomeneme, že britské romantické filmy miluje pro jejich úžasnou schopnost neudělat ze šťastného konce Disneyovský slaďák. Bettanyho byste na začátku nejraději objali, jak je vám ho líto, Kirsten Dunst je energická a přesvědčivá a s Paulem tvoří na plátně příjemnou dvojici. Hudba je přiměřená, kamera zajímavá, scénář chytý a vtipy dobře načasované. I když bych mohla filmu vytknout různé drobnosti, nebudu škarohlíd - pět hvězdiček.

Shrnout se to dá do jedné věty: Dobrý nápad, který ubíjí překombinovaný scénář. POkud bych se měla vyjádřit obsáhleji: Fraser, který se nadobro odsoudil do škatulky 'ucházející herec objevující se v lepším případě v průměrných filmech', je snesitelný, Bettanyho Dustfinger je postava, ke které jsem za celý film získala nejvíce sympatií (možná částečně i díky tomu kejklířskému kousku s ohněm, kdy neměl tričko), ale nijak zásadně člověku neutvkví, a co je vyloženě tragické je Serkisův záporák - neuvěřitelný, směšný, přehrávající, jedním slovem špatný. Postava Helen Mirren mi v celém filmu připadala dosti zbytečná, stejně jako přemíra různých 'legračních záporných' vedlejších postaviček. Scénáři by pomohla ozdravná injekce nebo spíše dost rozsáhlé škrty - jakkoliv solidní nápad se v příběhu skrývá, film neposkytuje silnější okamžiky a závěrečná porážka zla pak působí více komicky než dramaticky. Výprava rovněž nijak štědrá není, takže paradoxně mi nejzajímavější připadaly doplňkové skoky do světa knižního Inkoustového srdce - na takový film bych do kina i šla, na tenhle film ani ne. Solidní film na sobotní odpoledne, žádný zázak ale pod slupkou nehledejte.

Přiznávám, že můj první Del Toro byl Faunův labyrint, který s Princem bez království sdílí do jisté míry tu zvláštní ponurost a temnou poetiku, takže Princ bez království zpočátku trochu zklamal má navýšená očekávání. S odstupem však Prince doceňuji - neokoukané tváře skvělých herců, tajuplná atmosféra budovaná s Del Torovou pečlivostí a především zajímavě mrazivá pointa dělají z Prince bez království nevšední zážitek.

Mé neblahé tušení se naplnilo. Nový Souboj titánů zklamal jako remake snad ve všech bodech "obažaloby" - scénář je místy vyloženě studipní a nelogický, postavy s originálem nesdílejí prakticky žádné pohnutky (Perseův uměle zkonstruovaný motiv pomsy mne iritoval v průběhu celého filmu) a snaha o cool hlášky naprosto válcuje poetiku originálu. Herci jsou tu obsazeni různorodě - film jednoznačně herecky zachraňuje úžasný Mads MIkkelsen, mě osobně potěšil i Hans Matheson, na druhou stranu Worthingtonovu prkennému Perseovi neuvěříte ani "I'm Perseus" - v Avataru jeho herecké (ne)schopnosti zakryly digitální triky, tady však zůstaly vystaveny na odiv a je to vskutku k pláči. Linie Bohů je poměrně chabá a oba jinak skvělí herci Liam Neeson i Ralph Fiennes působí nechtě až komicky. Jako příznivce předlohy mne pak dorazily "cool" detaily typu černý pegas, jízda na škorpiónech a co mi vyloženě zvedalo mandle, byl ten džin... Bohužel tak forma zvítězila nad obsahem a nezbývá dodat, že triky jsou velmi pěkné a bojovky s říznou hudbou jsou tak jediné, na co se dá dívat. Žalostné...