Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krátkometrážní
  • Animovaný

Recenze (214)

plakát

Prach a broky (2015) (amatérský film) 

SPOILER!!! Prach a broky jsou v mnoha ohledech vyjímečný film, nejen na amaterskou produkci. Skvělý námět i svěží přístup tvůrců k tématu šlo vypozorovat uz v dynamickém teaseru. Člověk jen čekal, jak moc téma zprzní méně než minimální budget a poloamatérský štáb. K velkému překvapení je film natočen i sestřihán zručně, hudba návyková, dialogy psané citlivě a vtipně, no, českotelevizní produkce může závidět. Na žánrový, přesto "neamerický", příběh se dívalo tak zábavně, že bych ho v klidu mohl mít ještě jednou tak dlouhý. Velký klad patří rozhodně scenáristovu smyslu pro používání hlášek a odkazů, které nejsou vtíravé a nepřirozené (jako u Expendables nebo SW VII). Místy se pousmějeme nad vzpomínkou na maturitní témata (Záhořovo lože), pak nas zahřeje cimrmanovký vtípek na českou historii, jindy zase nostalgické otření o večerníčkové pohádky našeho dětství. Film balancuje mezi mnoha žánry, pohádkou (Čert ví proč, S čerty nejsou žerty, Hrátky s čertem, Sněhurka a sedm trpaslíků), historickou dobrodužnou fikcí (Černý korzár, Zorro, Robin Hood, Assasin Creed, Tři mušketýři, Butch a Kid), historickou fantasy komedií (Návštěvníci, Piráti z Karibiku), spaghetti westernem (Desperados, Hateful Eight, Tenkrát na západě) a fantasy horrorem (Sněhurka: Příběh hrůzy, Sněhurka a lovec). Přestože právě ne vždy citlivé přeskakování z žánru do žánru je právě typickým rysem rodriguezovských i tarantinovských filmů, tak bych si dokázal představit jestě vyhraněnější přístup a jasnější tah na bránu. Místy mi pohádkové odbočky (zpívání u okna, českopohádkový čertík - jednoduchá maska) kazily dojem syrového akčňáku a naopak. Druhou výtku mám k makeupu a castingu. Přestože chápu, že když natáčí film banda kamarádu, tak se tolik neřeší věk postav, ani hledání správných typů, protože se zkrátka vybíra z toho, co je. Ale když už si tvůrci dali toliko práce s lokacemi, historickým nábytkem nebo promakanými kostýmy loupežníků, tak je škoda, že si i tohle nevychytali. Chybí mi tam nádech určité dobové špinavosti. Zkažené zuby, umaštěné vlasy, vyrážky, zápach splašků tekoucích po chodníku. To co tak krásně nehollywoodsky uměli Návštěvníci, kteří zobrazili středověk více než věrně, nebo upocené tváře antihrdinů obletované mouchou v Tenkrát na západě. Celou dobu sem si řikal, proč není Ronja drsná divoženka, umaštěná rozcuchaná zrzka s mužskou náturou (byť okouzlující tváří) a chlupatým podpažím a nohama. Proč to musí být vyholená blondýna - sexbomba. A proč alespoň pro roli, kde je bába udavačka, si tvůrci nemohli vypůjčit skutečně starší dámu. Přestože jsem odcházel z kina nadšený (a nejen já, potlesk trval v podstatě po celou dobu závěrečných titulků), plný počet nemohu dát. trpím, když vidím nedotaženosti a kompromisy, které film dělí od špičky a tak místy zůstává stále na úrovni kamerové zkoušky. Možná to chtělo větší přípravu, možná to chtělo větší trpělivost při schánení finančních prostředků a možná je dobře, že to Peštové natočili alespoň v této podobě. Přeju proto tvůrcům, aby sehnali pořádný rozpočet, film co nejdříve zremakovali a dotáhli ho jak stopáží tak řemeslem na profesionální celovečer nebo seriál. Mohl by z něho být první ryze český spaghetti western a nebo kvalitní pohádka.

plakát

Kobry a užovky (2015) 

Skvělé zahrané a popsané postavy zastíní plitký děj bez drivu s jehož repetivností a předvídatelností musíme přežít 111 minut.

plakát

Usnula jsem (2008) (studentský film) 

Burton po česku

plakát

Ahoj Coco! (2011) (studentský film) 

Krásné.

plakát

Marťan (2015) 

Velmi sympatická scifi komedie.

plakát

Nepřítelem osudu (2008) 

Mám dojem, že je to spíš příběh největšího smolaře druhé světové války. Ale poctivě zpracován.

plakát

Bez cíle (2012) (amatérský film) 

První moravské found footage je na světě! A místy je to docela prča. Především foundfootage sen je naprosto unikátní.

plakát

Projekt Černá Voda (2015) (studentský film) 

Temný, dýmovnicemi začouzený les, noc, dvě bezbrané holky s vybíjející se kamerou s nočním režimem a nejosvědčenější typ ducha - démonicka žena v noční košili....mno....a středoškolské cvičení žánru může začít.... A nedopadlo zle. Z těch cca osmi foundfootage, bych si klidně troufl říct, že patří do první půlky zěch "povedenějších". Nicméně nenechám se opít rohlíkem, zvukovým lekačkám odzvonilo a když už si film pohrával s myšlenkou děje v úvodu, doufal sem, že ji dovysvětlí a neskončí jen u lítání po lese. Zapracoval bych v budoucnu především na hereckém vedení, kdy hysterie za kamerou působila přesvědčivě, ale jakékoli dění před kamerou otřesně umělohmotně. Vrcholem jsou zbytečné a nicneříkající výpovědi přeživší hrdinky a hned v závěsu rozbijí nadějnou úvodní scénu samotná utíkající žena, které se téměř usmívala, natož aby byla vyděšená, natož aby jí tu emoci věřil divák. Každopádně na střední školu slušný výkon

plakát

Kouzelník (2012) (studentský film) 

Ale joo, na postprodukční cvičení střední školy dobrý, dost možná i na jedna mínus...na vysokych skolach jsou k videni remeslne amaterstejsi kousky...ale na konkurenci filmové databáze je to slaboučký

plakát

Shorts! (2015) (pořad) 

Díky Primo, konečně pořad o krátkých filmech, který narozdíl od Průvanu konkurenční televize jde v rozumnou dobu. To jako občasný tvůrce kraťasů mimořádně vítám. Kraťoučká stopáž pořadu nevadí (třeba časem povede ke kratším intervalům mezi epizodami než pouhý jednou týdně), kraťasů jsou tři prdele a když se do toho přidá ještě amatérská a studentská tvorba, tak se ten pořad bude stejně minimálně muset nafouknout. Nicméně co mi velmi vadí, jsou pánové kritici. Chápu, že jejich pozice a nepochybný rozhled (a možná i nervozita před kamerou), vede k samovolnému odlehčování jejich role, vzájemnému (nevtipnému) glosování a a zbytečné aroganci, ale jelikož tento přístup je mi velmi povědomý z obhajob klauzur a chování "odborné" komise, vím, že pro diváka stejně jako pro tvůrce je to k ničemu. Celý pořad pak působí skutečně jak skrytá kamera z filmového klubu v obýváku dvou opilých kámošů. O filmech jsem se nedozvěděli nic, než aby padla serióznější kritika nebo pochvala, zajímavosti o vzniku, tvůrcích nebo nějaké srovnání, hodnocení, tak jsme většinu času svědky nezábavného žvanění, které dehonestuje profesionalitu obou pánou a dělá z pořadu filmovou verzi Hrajeme s Alim.