blacktomas

V první třetině jsem se celkem i bavil, žeru ty osmdesátkový rozjezdy, k tomu všechny ty lákavý figurky jak z bonboniéry. A tak jsem tedy čekal celej namlsanej co bude dál a vono hovno s prominutím. Jen bláznivej Fishburne. No dobrá říkal jsem si, vono to přijde. Ale nepřišlo. O predátorech jsem se zase nic novýho nedozvěděl(až na to, že jsou dva druhy) a vůbec nic jsem se nedozvěděl. Chybí mi tam nějaká pointa, hlubší smysl celé té akce, kdo zatím stojí a odkud je. Má charakteristika: Silné hlášky bez vtipu, balast a nevyužitý potenciál. O hereckých výkonech se netřeba zmiňovat. Nejslabší díl z celé trilogie. Pokud by měl na svět přijít díl čtvrtý, jakože bych se ani nedivil s ohledem na otevřený konec. Měl by se někdo vážně zamyslet.

Suspiria mě nenadchla jako celek a vlastně ani nevím, jestli mi to vadí, protože Suspiria je o detailech, o detailech, které jsou zde důležitější než kdekoliv jinde. Ať už se jedná o dokonalé kompoziční provedení, stínohry, kulisy anebo geniální hudbu připomínající dnešní dark ambietní tvorbu. I když soundtrack tak jednoznačný není, do filmu byly použity ty nejlepší momenty, na kterých stojí a padá celá atmosféra snímku. Samozřejmě, že scénář už prostší být nemohl, dialogy jsou prkenné stejně jako výkony herců, ale to je prostě Argento.

Nesnášenlivost mezi dvěma národy je patrná všude na světě. I ve světě zločinu se jedná o citlivou věc. Patriotství a hrdost existuje společně s touhou po moci a bezohledností. Tenhle film si na nic nehraje, naopak otevírá staré rány a částečně i proto se mi tak líbil. Líbil se mi i Jackie a jeho (ne)schopnost se bránit bez bojového umění. Celkově se jedná o průměrnou gangsterku se všemi klady i zápory hongkongské kinematografie.

Jedinečné, originální, na svou dobu odvážné a na Velkou Británii zvlášť kontroverzní dílo. Vynikající atmosféra, skvělá hudba a sexy opar se vznáší nad celým tímto opusem. A Christopher Lee je král nejen pohanských hipíků. Hotovo, nazdar.

Musím říct, že asijský smysl pro humor jsem nikdy nepochopil a myslím, že to tak zůstane i do budoucna. Na druhou stranu se mi líbí nápady a inovace, kterými přispívají do světa filmu. Samozřejmě, ne vždy je to s úspěchem, ale i tak je v tomto podivným světě s mnohdy pokrouceným pohledem na realitu spousty kreativity. Na tomto snímku je poutavé především roubení a vrstvení žánrů do sebe, aniž by to násilně rušilo pozornost. Z těchto bych vyzdvihl především ten švankmajerovský, ale když tak nad tím přemýšlím, bylo vše vyrovnané tak akorát. A zpívající japonština mě naprosto okouzlila.

Velmi svěží a příjemné překvapení, které dokazuje, že humor jde dělat s nadhledem, chytře a především vkusně. Podotýkám, že se mi stýská po takovýchto komediích, kde hlavní roli hraje dobrý scénář a dobře odvedená práce herců a nikoliv infantilní postpubertální humor blízký dnešní době. Nu což, možná že žijeme v infantilní době. Ale těm, kterým tato komedie unikla a mají rádi starou dobrou školu, vřele doporučuji.

Tento dokument je víceméně prozednářský i když příležitost vyslovit se dostali i zastánci konspiračních teorií. Není tu v podstatě nic nového co by člověk seznámený s činností bratrstva nevěděl. Potěšila zmínka o vraždě Roberta Calviho a celé P2. Ale odpověď na otázku, jestli zednáři vládnou světu se stejně nedočkáme, na to jsou až příliš chytří.

Větší hovadinu jsem neviděl a myslím že jen tak neuvidím. Doufám!!!

Tracy Morgan je fakt magor. Zvedl úroveň filmu aspoň o polovinu, i když poněkud infantilním humorem, ale to jak se u toho tváří fakt žeru. Willis opět vaří z vody a moc mu to nejde. A Smith? Upřímně řečeno, je to pro mne spíše zklamání. Alternativní režisér, který točil originální snímky. A teď zapadl až po uši do mainstreamu, což je to samý jako kdyby zapadl do hoven. Navíc se mu to ani moc nepovedlo.

A máme tady zase jeden historickej kousek, u kterýho si můžete být jisti, že tak to určitě nebylo. Ale to vůbec nevadí. Důležité je, že Ridley Scott točí. Bylo tu vše co se dalo očekávat, plus něco navíc a to něco navíc je prostě nutnost, aby film dokázal zaujmout. A mě zaujal. Ze začátku dost, ve středu hodně a ke konci bohužel vůbec. Především pak Marion a její feministické totální nasazení. To bylo až příliš a zkazilo mi to celkem slušnej dojem. Nehledě na finální bitvu, která mě nechávala naprosto v klidu, a jestli ve mně něco zanechala, byla to pachuť trapnosti. Škoda. Jinak božská Cate zahrála perfektně. Crowe si odbyl svůj nadstandard a Strong byl vynikající, ostatně jako vždy poslední dobou.