ceerdan

Nijak zvlášť šokující tenhle biják. Keanu bije, bije, bije a když všechny pobije, tak film končí. Nenadchne, ani neurazí.

Co se týče filmů o americkym fotbale (Blind side, Remember the Titans, Draft day atd.) většinou se řídím pravidlem: "Ukaž mi tam aspoň jeden touchdown a tři hvězdy jsou jasný. Přidej k tomu aspoň trochu slušnej příběh a pár termínů jako special team a interception a máš tam další. A proslov u Gettysburgu, při kterym musí slzu zamáčknout i zarytej fanda fotbalu doopravdy hranýho nohama, ti zajistí pět hvězd a doživotní úctu navíc." Ale Peterovi Bergovi se podařilo tuhle doteď parádně fungující strategii rozdupat na prach. Naprosto průměrnej příběj průměrnýho týmu, kde je spousta nudnejch sestřihů ze zápasů s mírně natvrdlym komentátorem, kterej i neznalýmu fanouškovi vysvětlí, kdo že je to zrovna hrdina na fieldu i mimo něj. Vzhledem k hodně nízký off-field stopáži neni šance si vytvořit ke komukoliv z hráču nějakej vztah, kterej by aspoň trošku člověka motivoval k neusnutí. A proslov Billy Bob Thortona by strčil do kapsy i pan profesor Friml z Kavalírka high.

Nejzábavnější na celém filmu je to, jak se dva alfa samci v hlavní rolích snaží zuby nehty vžít se do rolí homosexuálů a vážně zoufale jim to nejde. Což o to, když mají mezi sebou vést normální dialog, vypadá to vcelku důvěryhodně, ale protože se Steven vůbec nebál intimních scén, často je vidět, že pro oba z nich je cokoliv víc než podání ruky s příslušníkem stejného pohlaví zásadním problémem. Bohužel sledování dvou špičkových herců vařících se ve vlastní štávě je sice zábava, ale po čase to trochu omrzí a film nenabízí nic, z čeho by člověk nutně musel spadnout ze židle. Upozornění na závěr: pokud jste si museli při scéně z Brokeback mountain zakrývat oči, tak tady budete trpět jak zvěř, to si pište.

I když si tenhle biják zaslouží mnohem víc, vezmu to stručně. Filmy podle skutečného příběhu mají bezpochyby tu výhodu, že základní osa scénáře je hotová a pokud je to jen trochu možné, stačí nechat příběh pracovat sám za sebe a moc nezbabrat ten zbytek. To se bohužel Yakinovi úplně stoprocentně nepovedlo. Špatný výběr některých herců je doslova do očí bijící a s množstvím patosu, který na vás obrazovka prská, by si nezadal ani průměrný vlastenecký projev optima primea jako head transformera. Režisér dělal co mohl, ale naštěstí ten motiv je prostě tak obrovskej, obrovskej, OBROVSKEJ, že zasťiňuje všechny řemeslné nedostatky filmařů a pomůže vám si uvědomit, jak mocný nástroj sport může být a dokázat něco, na co nestačily desetiletí diplomatických jednání. No a pokud vám americký fotbal aspoň trochu něco říká, tak je to jasná volba před nadcházející NFL sezónou. Přítelkyni se to líbit nebude, s tim nepočítejte.

Co potřebuje superhrdina kromě superschopností k tomu, aby se o něm mohl natočit film? Adekvátního protivníka, který bude optimálně vybaven ještě více superschopnostmi, případně bude disponovat dostatečně početnou a slepě poslušnou armádou víceméně bezdůvodně zfanatizovaných vojáků (batman)/ divně povykujících mimozemšťanů (avengers)/ neúnavně stále útočících strojů (transformers) atp. V závěrečné fázi filmu pak výše zmíněný superhrdina vzepětím všech sil a na hranici sebeobětování porazí svého soka a zachrání celé Spojené státy/Spojené státy + Evropu/celou planetu (výjimečně). Co se stane, když se navyklý scénář poruší? Hmm....NUDA. Chladnokrevný šéf taiwanské jakuzy se sice může zdát jako soupeř, kterému je lepší se vyhnout, nicméně pokud ovládáte hmotu i myšlenky ostatních lidí, tak nějaká pistolka s devíti náboji a pár taiwanských nohsledů nepředstavuje nijak významnou hrozbu.

Ale né, je to dobrej film. Dalo by se tomu spousta věcí vyčíst a posléze je omluvit tim, že je to Josefův debut, ale ve výsledku je to film, kterej je hodně originální, zábavnej a do ničeho se nenutí. Nezanechá dojem nadosmrti, ale určitě pobaví.

Tenhle biják nijak nezasáhne. Prvních pár (desítek) minut vám přijde neuvěřitelné, jak jednoduché je okrást hollywoodskou celebritu na intelektuální úrovni Paris Hilton atp. Poslední dvě třetiny filmu jsou ovšem pouze samoúčelné čekání na konečné finále, které je všechno jen ne nervydrásající vyvrcholení. 90 minut života, které jsem měl využít k něčemu jinému. Proč tedy ta hvězda? Protože Emma....

Klasická festivalová záležitost, která nikdy neměla páchnout do multikin. Přestože má film hodně krátkou stopáž, tak k tomu, aby vás zaujal, je potřeba bohužel víc, než jenom myšlenka apokalyptické budoucnosti a Cormac McCarthy jako předloha. Určitě je v tomhle tématu potenciál na mnohem víc, než jen sledování dvou neznámých postav tlačících nákupní vozík. Některé knihy by prostě měly zůstat knihou.

Vypadá to jako klasická stevemcqueenovka - zajímavý téma, ale trochu tomu chybí drama, vývoj a eskalace příběhu. Pak si vzpomenete na tu krátkou větičku na začátku - "film je natočen podle skutečné události" - a v tu chvíli si uvědomíte, že tenhle příběh není jenom Solomona Northupa, ale spousty dalších lidí, z nichž u většiny neskončil ani trochu tak dobře. Pokud někdy budete litovat hektický doby, do který jsme se narodili, podívejte se na to, jak vypadal svět pět generací před náma...