Segrestor

To nejlepší, co kdy brazilská parta hrobařů dala filmovému světu, je bezesporu toto video, jemuž dominují živáky, tedy živáky, kdy Max Cavalera neměl z vlasů oslí penis a bandě to znělo jako už nikdy. Video vlastně dokumentuje rychlý vzestup kapely, který je nyní pro nás mementem mládí a po té nemilé situaci s bratry Cavalerovými i jistá nostalgie. Slave New World.

Judas Priest ovládli rok 2012/3 špičkovým živákem, kde vynikající zvuk není jedinou dominantou. Halford, jehož hlas zní jako rozběhnutá cirkulárka od Binderbergera, potvrdil, že jeho comeback byl jediný možný strategický tah pro tuhle britskou smečku. Nic proti Owenovi, jeho náhradníkovi v době krize kapely. Playlist Epitafu je kupodivu složen především ze starých fláků. V podstatě z novodobých dějin restartovaného jádra kapely zazní jen tklivá píseň Judas Rising a poměrně špatná Prophecy. Jinak se pohybujeme spíš v hlubinách času, sáhneme například až do dob alba Rocka Rolla. Vizuální stránka vystoupení ničím extrémním neoslovuje. Koncert působí spíš komorním dojmem. Určitě ano, zvlášť při srovnání s jejich neméně slavnými kolegy, třeba Metallicou. Heavy metalovým harcovníkům Judas Priest chybí určitá progrese a možná i trochu tvrdší riffy, aby šli s dobou, to je a bude také neméně dobrý tah do budoucna. Všichni se totiž jistě shodneme na tom, že zenit prodělali při vzniku Painkillera a to už je dobrých dvacet tři let zpátky.

Nepsaným pravidlem českého bigbítu by klidně mohlo být: Raději upadnout v nemilost, než v zapomnění. Snad nelze takovou sféru definovat jinak. Kdo se toho lehce dotkl, kdo to zažil, kdo poctivě nastudoval všechny díly tohoto seriálu, dá mi jistě za pravdu. Tvůrci nahlížejí do obýváků legendárních muzikantů, kamerou švenkují i do kuchyně, kde všechny ty rokenroly vznikaly. Díky pořadu se člověk docela spolehlivě eruduje a nasává onu fantastickou atmosféru. Narazíme i na různé holedbavé kanonýry i na hudbu docela špatnou. A zdaleka ne na všechny se dostane. Jedná se ovšem o jedinečný projekt České televize. Ovšem velký projekt má jen tehdy doopravdy naději, spojí-li se s nosnou myšlenkou. Tu zde zastupuje láska k muzice.

Zuzana je tak správná, že by se s ní v kanclíku chtěl každý vydyndat v posteli, ale naštěstí je opravdu tak správná, že nedá nikomu a z toho těží zaměstnavatel, který si na ni myslí již od prvního dílu. Toho sošáckého kripla jen hraje, ve skutečnosti je to šaramantní milionář, ale to se nikdy nedozvíme, neboť dříve či později nás to přestane bavit. Za zmínku stojí jen Zuzanina afektovaná služka a pesimistický fotograf s tak uhrančivým pohledem, že ho museli obsadit i do seriálu Ztraceni, kde si vylosoval roli nesmrtelného PR agenta mocného ducha jménem Jakub. Nuže závěrem, po dobrém obědě, kdy všem stanicím kraluje Horst Fuchs, je Správná Zuzana dobrá alternativa, ale doporučuji to přepnout zpátky na Fuchse vždy před koncem, než dojde na nějaké to mravní ponaučení. Při premiéře před cca dvaceti lety 5 hvězd, dnes 3. In sumá slabší 4.

Děláte si srandu z tvůrce, vy komentátoři? Jste necitové, nelidové, jste tak krutí. Nevíte, jaké to je žít v nuzných poměrech, uzamčeni s cigaretou druhořadé značky mezi čtyřmi zdmi, odsouzeni k práci u kuchyňské linky, která byla "out" už před rokem 89, nemít ani myčku, v předsíni pověšená ošuntělá bunda, která autora provází všechny jeho filmy, a příšerná předpotopní skříň s takovými těmi velkými klíčky... ach, ty vzpomínky. A vy, posměváčkové, ještě autora kritizujete za lacinou tvorbu bez nápadu a invence. Copak nevíte, jak těžké to musí být, žít či natáčet v takovém bytě? Zcela plně chápu autorovy pohnutky, věřím, že to může jednoho přivést dokonce až k natáčení krátkých filmových parodií. Autor, jsa zřejmě nemajetným loserem, nemůže přece točit něco jiného. Už to pochopte, vohrábla! Tolik k vám, srandistům z ČSFD. Film sám o sobě je jen směsicí neumětelsky zpracovaných klišé, jak jsme již u těchto tvůrců zvyklí. Působí jen pasáže, které jsou takříkajíc obšlehnuté odjinud. Ale ty jsou opravdu dobré. Původnost snímku ale docela ztrácí na vážnosti a stává se sám o sobě komedií, ale ne zamýšlenou. Tomu se v oboru říká: kouzlo nechtěného. Potěšilo i obsazení té tělnaté paní... a mohl bych jmenovat dál, zkrátka ono kouzlo nechtěného probleskovalo snad z každého záběru a velmi rád bych tento snímek doporučil každému, kdo si přeje na konci chmurného dne trochu toho kulturního povyražení. Hodnotil jsem plnou verzi, ten tříminutový špektákl. PS: Pane Korbere, dneska koupíte slušnou digestoř i za litr. To není za mnoho. A zase si naklikáváte s kamarády hvězdičky k filmu? Ale fuuuj. Pic, Segruš. EDIT: ...Jo a samozřejmě, že tam nežijete. :)) Prostě jste vybral náhodně příšerný interiér. Tak říkáš: lítost za lítost? Tak to je fajné, díky! Nicméně, jsem rád, žes zde věnoval prostor rozborem mého komentáře. Ještě si poupravte ty "poctivé" hvězdičky a budu úplně spokojenej.

Velmi zajímavý počin. Jestli vás nedostane hudba, tak už nevím co s vámi.

Seriál si odlehčenou formou bere na paškál strasti podnikaní v podkrkonoší na sklonku osmnáctého století. Dobová fraška poukazuje na rozrůstající vliv socialismu přicházejícího ze západní Evropy. Ten je patrný zejména ve vzpurném chování zaměstnanců zahraničního investora Trauten Berga. Jeho zaměstnanci (zde pokojská Anna, správce Jakub a hajný, jehož jméno není uvedeno) nemají tolik ideologického zastání, nemají opěrné berly v odborech a v zmíněném učení, v myšlence socialismu, pokouší se tedy alespoň o drobné sabotáže. Kolektivizace je teprve netušenou metou, ačkoliv divák znalý dějin již ví, že to k ní pomalu a jistě směřuje. Zcela výmluvná je například pasáž, kdy svým poškozováním majetku zaměstnavatele v rámci třídního boje donutí jmenovaného k převedení části toho majetku, v tomto případě vejminek, kde budou Anče s Kubou po svatbě (kterou jim bezbranný zaměstnavatel Trauten Berg musí zaplatit do posledního krejcaru) bydlet. Dehonestace kapitalismu je zde patrná už jen pouhým vylíčením podnikatele Trauten Berga jako despotického šovinistického skrblíka, který přehnaně kalkuluje se svými investicemi. Seriálu dominuje tzv. Krakonoš. Zde se vlastně tvůrci už ani nesnažili o nějakou tu personifikaci, jen nám rovnou naservírovali postavu samotného Bedřicha Engelse. Jen s pojetím první i druhé internacionály dělají doslova cavyky a představují ji formou pohádkových metafor. Tu Engels alias Krakonoš přičaruje mlhu, tu krupobití apod. Již klasikové marxismu-leninismu věděli, že budování socialismu bude radostné, ale že to bude taková komická groteska, to nikdo netušil. Ale nyní můžeme společně s tvůrci říct, že ne, že tady se povedlo a bylo to velmi zábavné. Humor shledávám především v tom, že všechny socialistické tendence soudruha Krakonoše končí nikoliv rozvrácením ekonomických aktivit a zájmů investora, nýbrž jen v ztížení výkonu přidělené práce investorových zaměstnanců. Lapidárně řečeno: Vždycky jím tím vymýšlením pičovin jen přidělal práci. -A pak, že je pohádka fikce, ty vole.

Pozornější divák už v prvních minutách filmu pozná, co pro fanoušky Alienů a Predátorů znamenalo natočení filmu Alien vs. Predator - spojení dvou samostatných filmových legend. Zde v rámci boxerských příběhů sblížili své fanoušky Rocky a ten zuřící býk DeNiro. U toho se jeden hned zaraduje, že jsou zpátky a umí si ze sebe udělat srandu a to podotýkám, že vkusně. Snimek je úplnou fantazií pro ty, kteří tyhle dva staříky mají skutečně rádi, ne jen je, ale i jejich filmy. Pro ně se tu vše zrcadlí v jeden pěkný obraz a je to taková tečka za jejich kariérou, i když víme, že zdaleka neskončila. Zvláštní, jak to vše do sebe zapadlo a nebylo to trapné. Ačkoliv se víc zasměju u jedné epizody Californication, nezdráhám se doporučit pro zábavnost.

Tak vidíte, že ve Finsku mají snad ještě pitomější televizní zpracování, než u nás za komára. A v devadesátým třetím to nebylo o nic lepší. Finskej Bilbo s knírkem a projevy tolerovaného idiota mě vážně za srdce nevzal, i kdybych omluvil to nudné zpracování. Za pochvalu stojí snad jedině Glum, ačkoliv byl pojatý jako pes.

To sou událostě?! :-O