galiea

Nevím, co bych ještě měla dodat k této kultovní klasice. Nemám ráda scifi a přesto je RD jedním ze seriálů, jehož díly si pouštím kdykoli, napřeskáčku, který často hláškuju a prostě miluju včetně všech postav. Nové série už mě tolik neberou, možná i proto, že hodně dělá výborný český dabing. Nejoblíbenější postava? Určitě Kryton! Teda, možná Kocour... Co blbnu, myslela jsem Hollyho! Nebo Holly? :-) --- "To nejsou moje trenýrky. Tyhle jdou ohnout!" --- "Krytone, jsou mrtvé!" "Vy jste lékař?" --- "Proboha, za tři dny mám rande! To abych se začal připravovat!"

Mám za sebou první čtyři díly a chytlo mě to neuvěřitelně. Damiana mám zafixovaného jako Soamese ze Ságy rodu Forsythů (ach sladké dětství), ale tady je prostě k sežrání. Vtipný, svérázný, neustále žeroucí nějaké ovoce (toho by si sadaři měli vybrat do reklamy - prodej jablek by vzrostl o 100 %). Sarah je krásná, drsná a sexy. Navíc to není ten seriál pro dementy, kde se vše řekne na plnou hubu a ještě radši dvakrát zopakuje, aby to jako každej pochopil. Vnucuje se mi srovnání s Dexterem, který se sice rozjížděl slibně, ale byl příšerně a zbytečně brutální a hlavně tam pro mě nebyla jediná sympatická postava. Life je takový mírnější, vtipnější a chytřejší bratranec ze Západního pobřeží.

Právě jsem se dodívala na definitivně poslední díl tohoto výborného seriálu. Když jsem se na něj před několika lety začala na popud bratra dívat, prvními díly jsem se těžko prokousávala. Ale netrvalo dlouho a pro mě ze začátku dosti nesympatičtí hlavní hrdinové a jejich osudy mě začali zajímat. V té době se teprve dotáčela první část sedmé série, takže jsem na seriál na pár let zapomněla. Vrátila jsem se k němu poté, co ČT (s hanebným několikaletým zpožděním, jak jinak) začala Mad Men aka Šílence z Manhattanu konečně vysílat. --- Co říci. Těch seriálových 10 let je opravdu hodně, takže vidíme nádherně dlouhý vývoj hrdinů, jejich těžké začátky v byznysu, vrcholy i pády, lásky, rozchody i rozvody, stárnutí a umírání. Takhle napsáno to zní jako nějaká šílená telenovela, ale opak je pravdou - je potřeba soustředit se každou vteřinu, protože někdy to, co se na obrazovce skutečně děje, prozrazují jen slovíčka či gesta. --- Život není snadný a mnohé problémy, které nás potkají, nemůžu ani při nejlepší vůli vyřešit s čistým štítem. A když chceme všechno, snadno skončíme tak, že nebudeme mít nic. Nebo zjistíme, že to, co jsme si mysleli, že chceme, nás nečiní šťastnými. --- Kromě perfektních kostýmů v podle diktátu dobové módy seriál reflektuje i politické události a sociální proměny poválečných Států, respektive západního světa, takže pro mě plnil i úlohu příjemného historického exkurzu. --- Samozřejmě nejbližší mi byla Peggy, která se z totální nuly, kterou byla na začátku, vyšvihla a podařilo se jí vybudovat i pro muže záviděníhodnou kariéru. --- Obdivuji Joaniny diplomatické schopnosti, Rogerovo vtipkování, Donovu schopnost ukecat téměř kohokoli. Můj vztah k Peteovi se stihl několikrát proměnit, v prvních sériích jako arogantní zbohatlické dítko byl fakt na zabití. Nicméně jeho entusiasmus umí přidat plusové body. --- Pro mě asi nejkontroverznější postava je Betty, přesný opak prototypu milující maminky. I když chápu, že její život s Donem nemohl být šťastný, citové chladnosti se jí nepodařilo zbavit ani později. --- Poslední díl byl docela sladký, i když se mi možná jen tak jevil v kontrastu s posledními dvěma sériemi, které byly hodně temné. Že bych po tom všem přeci jen začala věřit v dobro?