Terezasch

Jak já mám toho Willise ráda. A tady je přesně takový, jaký má být. Je pravda, že bez něj by byl film o něco méně dobrý. Ale s ním je dokonalý. Ani se nechce věřit, že je to sci-fi. Je málo filmů, které mě nechaly sedět s otevřenou pusou a vyraženým dechem. Ale Vyvolený k nim rozhodně patří. Vždy se na něj ráda podívám znovu.

Neuvěřitelné. Nenalézám slov. Už někde jsem zmínila, že nejsem příznivcem sáhodlouhých popisů. Dvojnásob to platí u filmů (lidí, věcí...), které se mi tak moc líbí. Romantická dramata nejsou přímo mojí parketou, přesto se Cold Mountain umístilo mezi mojí top desítkou hned na druhou příčku. Což jen potvrzuje, že se jedná opravdu o pozoruhodné dílo. Myslím, že nepřeháním, když napíšu, že tomu nic nechybí, a že je to opravdu dotažené k dokonalosti. Odmítám být takovým hnidopichem, abych na tomto hledala nějaké mouchy (stejně tam žádné nejsou).

I když romantická dramata nevyhledávám, tak tohle se mě opravdu dotklo. Ráda se na tento snímek podívám znovu, i když jsem ho viděla nejméně třikrát. Něco na tom prostě je, nějaké kouzlo. Je to tak hezky zpracované, herci jsou moc fajn, hlavně Keira, kterou jsem si zde oblíbila. Když se mi něco tak moc líbí, mívám problém nalézt slova, takže bych dodala už jen to, že to bylo prostě a jednoduše hezké.

Mám v oblibě popisovat filmy (lidi, věci, situace...) jedním nebo dvěma slovy. V tomto případě by popis vypadal asi takto: Vyhozené peníze. Ano, s tímto pocitem jsem odcházela z kina. A to byl naprosto jediný pocit, který ve mě film zanechal. Zaplatila jsem dvě stovky za to, abych viděla Sandru Bullock štěkat, a George Clooneyho mizet v nekonečném vesmíru. Byla bych raději, kdyby to bylo naopak. Jako žena mám totiž raději Clooneyho, než Sandru. Ale to mě nijak neovlivnilo při hodnocení. Ve filmu se opravdu vůbec nic nestalo, než to, co jsem popsala v předchozí větě. Což mě vede k závěru, že jsem se dopustila spoilerování. Ať tak či onak, na Gravitaci nebudu vzpomínat v dobrém, ani ve zlém. Nebudu na ni vzpomínat vůbec. Neobsahovala totiž nic, co by se zapsalo do mé paměti (možná až na to štěkání). Dávám jednu hvězdičku za to, že to bylo celkem hezky a věrohodně zpracované (ale co dneska není?).

Zklamání. Toto jedno slovo by vystačilo k popisu mých dojmů z tolik opěvovaného Insidious. Slyšela jsem o něm hodně, samou chválu, přesto jsem se shlédnutím otálela. Podvědomě jsem možná tušila proč. Nejen že mě film vůbec nevystrašil, on mě přímo nudil! Nudit mě si může dovolit romantické drama, nikoli horor. Horor mě má vyděsit, a psychicky vydeptat jak nejvíc to jen jde. Přitom to nezačalo špatně. Čili myšlenka dobrá, provedení příšerné, herecké výkony průměrné, někdy až mizerné. Co k tomu dodat? Jediné, co mě na tom děsí, je fakt, že byla natočena dvojka, a na obzoru je i trojka. 1* za nápad.

Tyto a jim podobné filmy mám velice ráda, proto nebývám při hodnocení tak přísná, jako u žánrů, které mi sedí méně. Nicméně X-meni si pět hvězdiček zaslouží. V ději není těžké se orientovat, dává to celkem i smysl, a ani na vteřinku jsem se v kině nenudila, což mě v hodnocení vždy zásadně ovlivňuje. Když jdu do kina na sci-fi, neočekávám hluboké myšlenky, ani zamyšleníhodná poslání. Očekávám zábavu a adrenalinem nabitou jízdu, u které budu mít možnost vypnout mozek. Days of Future Past tato očekávání nadmíru splnila, není co vytknout.

Naprostý hnus a navíc nesmysl. Ještě teď si pamatuju, jak mi bylo v kině nevolno. Nevolnost přetrvávala i po odchodu z kina, a opravdu ji nezapříčinil nalačno spořádaný popcorn. Přitom to začínalo tak slibně. Nápad dobrý, ale jako celek to bylo odfláknuté. Nedotažené do konce. Chyběl úvod, zápletka i závěr. Škoda. Jedna hvězdička za nápad, druhá za to, že to ve mě vyvolalo potřebu zvracet.