Režie:
Joe WrightScénář:
Deborah MoggachHudba:
Dario MarianelliHrají:
Keira Knightley, Rosamund Pike, Matthew Macfadyen, Donald Sutherland, Jena Malone, Brenda Blethyn, Talulah Riley, Judi Dench, Carey Mulligan, Simon Woods (více)Obsahy(1)
Pán a paní Bennetovi mají pět dcer, které by jejich prostomyslná a přímočará matka ráda viděla pod čepcem. Když se na velké sídlo Netherfield v sousedství přistěhuje bohatý, mladý a svobodný pan Bingley, začne činorodá paní Bennetová spřádat nadějeplné plány. Zdá se, že nejstarší z dcer, půvabná Jane, mladíka zaujlala a že zásnuby na sebe nedají dlouho čekat. Pan Bingley má bohatého přítele Darcyho, mezi nímž a druhorozenou dcerou Elizabeth Bennetovou vzniká zvláštní, rozporuplný vztah... Slavný román anglické spisovatelky Jane Austenové (1775–1817) Pýcha a předsudek (1813) byl na filmové plátno poprvé převeden Robertem Z. Leonardem v roce 1940 s Laurencem Olivierem a Greer Garsonovou v hlavních rolích. Dočkal se i několika televizních zpracování a inspiroval nejen proslavený Deník Bridget Jonesové (2001), ale zejména romantický muzikál Moje velká indická svatba (2004). V roce 2005 se dalšího filmového zpracování režijně chopil debutující Joe Wright. Společně se scenáristkou Deborah Moggachovou k románové předloze přistupovali s pokorou a úctou. Podařila se jim tak téměř doslovná adaptace románu, včetně věrohodného zachycení obrazu doby a vykreslení jednotlivých postav. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 009)
Rozhodl jsem se napsat komentář k tomuto filmu až po více jak dvanácti měsících od zhlédnutí a uvědomuji si, že není vůbec snadné se vyjádřit tak, aby komentář měl nějakou kvalitní úroveň! Jeden z největších kladů tohoto snímku je půvabná Keira Knightley. Příjemná podívaná na nějaký romantický večer s lahvinkou dobrého vína a nějakou spřízněnou duší vedle sebe! Rozhodně doporučuji všem romantikům a romantičkám. Mrzí mě, že dojmy z tohoto filmu již nemám natolik živé, abych se nějak více a smysluplněji rozepsal. [25.6.07 v kině] ()
Samotný pohled na tloušťku svazku knižní předlohy dává tušit, že úkol, jak přecpat rozvětvený děj do dvou hodin filmu, byl pro režiséra opravdu nesnadný. Wright zvolil dosti nešťastný způsob občasné zkratkovitosti, která vám hned na začátku vyrobí příšerný guláš ve jménech a rodinně-společenských vazbách. Škoda tohoto zaváhání, protože kdyby se stopáž protáhla o 20 minut, vynikly by ty nádherně naaranžované emoce zatraceně lépe. Takhle totiž zůstal pouze příslibný náznak toho, jak chytlavě dokáže režisér vyprávět: kamera čaruje, výprava usazuje, herci decentní, jak se jen na Angličany sluší a celková kompozice zavání tím nejsladším kýčem. Jenže celý tenhle kolotoč zásnub a svateb je natolik citlivě, vtipně, příjemně a hlavně upřímně natočený, až mu lze mnohé odpustit. V současnosti nelze v mantinelech daného žánru sáhnout lépe. ()
Předlohu jsem četl, jinou její adaptaci jsem neviděl, a tak mohu říci, že jsem velice spokojený. Dechberoucí zpracování si mě získalo krásnými obrazy, skvěle natočenými scénami, jako byla ta na druhém bálu, Marianelliho podmanivou hudbou a samozřejmě i výkony herců. Dá se říct, že všechny postavy jsem si při čtení představoval přesně tak, jak jsem je tady viděl. Jen, pravda, pan Collins nebyl v předloze tak směšný, a starý pan Bennet zase tak sympatický (Donald Sutherland je Donald Sutherland). Pokud jde o Keiru KInghtley nebo fantastického Matthewa MacFadyena, nemám výhrad. Jediná vada na kráse je těch několik okamžiků, které mě lehce nudily a které mi připadaly zbytečné (přišly v poslední třetině), což jsem poznal podle toho, že jsem se najednou díval, kolik minut ještě zbývá do konce. Čtyři a půl. ()
Viete čo odlišuje to čomu hovoríme „klasika“ od bežnej literatúry a čo spôsobí, že niektoré diela prežijú storočia na výslní, kým ostatné zapadnú prachom ? Je to schopnosť vystihnúť tie časti ľudskej povahy, ktoré sa v priebehu plynutia času nemenia, bez ohľadu na to, či sú nám takto zobrazované charakteristiky príjemné alebo nie. Slovami mojej obľúbenej spisovateľky Anne Rice vyslovenými prostredníctvom Lestata : Ak chceš rozumieť ľuďom, prečítaj si všetky diela Shakespeara. Pride and Prejudice sa stalo príjemným prekvapením tohto filmového roka v našich malých zaspatých krajinách. N- tá adaptácia klasiky Jane Austen o päťčlennom babinci túžiacom sa čo najskôr vydať a zabezpečiť seba i svoju rodinu pred chudobou má všetko čo má dobrý príbeh mať. Rôznorodé postavy a postavičky, z ktorých vyniknú najmä sarkasticko flegmatický otec Bennet v podaní Donalda Sutherlanda a príjemná predstaviteľka „predsudku“ Elizabeth Keiry Knightley, ktorá tu po prvýkrát predvádza nejaké charakterové herectvo, i keď jej nominácia na Oscara mi je stále záhadou. Pranierovanie honby za peniazmi prostredníctvom vydaja a vnucovania svojej vôle dcéram, pochabosti, naivity a márnivosti zas film ukáže na Mrs. Bennetovej a jej dcérach Lydii a Kitty. Pýchu a z nej prameniaci odstup reprezentuje postava pána Darcyho. Formálna stránka filmu mi až tak nesadla, nie že by bola vyložene zlá , či nudná, je na nej skôr badať strach experimentovať s klasickou predlohou a snaha natočiť film príliš remeselne. Hlavným tromfom snímky je v tomto prípade scenár a vypointovanie jednotlivých scén prostredníctvom úžasných dialógov. Tie sú vedené v nádhernej uchu lahodiacej literárnej angličtine, bez skratkovitých kuchynských výrazov, čo je samozrejme podmienené predlohou. Pride and prejudice bude veľa ľudí vyčítať klišoidnosť, a priznám sa , že stretnutie v rannej hmle mi poriadne zdvihlo hladinu cukru v tele, avšak vyčítať romantické klišé jednému zo základných kameňov žánru romantická literatúra by bolo ako vyčítať Biblii, že je postavená na Desatore. Každopádne je Pride & Prejudice jedným z najlepších a najmilších filmov, ktoré zatiaľ v tomto roku išli do distribúcie a vzhľadom k jeho nadčasovosti s kľudným svedomím dávam 10/10 P.S. skúste sa raz posadiť niekam do rušnej kaviarne sami a počúvať dievčatá vo veku hrdiniek filmu....a zistíte že príbeh je ozaj klasikou i v našej dobe. ()
Chtěl jsem napsat něco o svém názoru na společnost, v níž se řeší co dál, aby se zachovala stávající životní úroveň (buď podporou příbuzných nebo sňatkem), a porovnat to s tím, jak asi žilo 95 % zbývající populace, ale udělal to za mě naprosto přesně gudaulin. Podepisuju do posledního písmene a hlavně tu část co zní Marseillaisou. ()
Galerie (47)
Photo © Focus Features
Zajímavosti (45)
- Celosvětová premiéra proběhla 25. července 2005 v Hamburku. (Varan)
- Jena Malone (Lydia) hraje mladší sestru postavy Keiry Knightley (Elizabeth), i když je ve skutečnosti starší. (LukeN73)
- Film se natáčel po celou dobu ve Velké Británii v panském sídle Groombridge ze 17. století, které se na 11 týdnů stalo domovem Bennetových. A to doslova. Herci se totiž vždy po skončení filmování místo odchodů do svých karavanů odebrali přímo do vlastních ložnic v Groombridge. Natáčení probíhalo od 19. července do 1. října 2004. (Michelle75)
Reklama