Stephora

vezeme se na upíří vlně, stále... a já se vezu taky...Míň se zde souloží než ve True Blood, ale pokud máte rádi upíry, dostane vás to :) a Damona Salvatora budete milovat, i kdybyste nechtěli ;-)

příběh pokulhává, ale technické a obrazové zpracování je bomba! čekala jsem druhé Transformers ale ne...vtáhlo mě to docela do děje, ačkoliv ten je oproti vizuální stránce okleštěný - a je to škoda. Víc bych propracovala vztahy, jsou hodně ploché...lidi spolu téměř nemluví, nemají opravdové konflikty a vše je předvídatelné. Nevytvoříte si k nim vztah a pak je vám vlastně jedno, co se s nimi stane - typický příklad - do finálního boje jdou tři Jaegerové - jeden trojruký řízený třemi asijskými hochy, jeden obrněný řízený ruskou bizarní dvojicí a třetí patří hlavní dvojici Pilota a kopilotky - zrovna tyhle partičky by stálo za to přiblížit a nenechat jim jen roli dvou doprovodných strojů, které po chvilce "zařvou". Takhle o nich víte jen to, že asiaté hrají basket a bizarní rusáci vypadají jako upír a upírka před večeří... Jinak je tam hodně z Matrixu (písmo, cely, oblečení, součásti zbroje...základna Jagerů - vypadá to jako Sion a konečný proslov černého maršála je Morpheus jak vyšitý - jen pak postrádám to souborné sexy vlnění se ;-) ) hodně z Hellboye (ale kdo by to del Torovi vyčítal, že?), něco z Transformers, něco z Avengers...Prostě dobře vizuálně zpracovaná hra na hrdiny, neurazí, ale na zadek se neposadíte...

film by nebyl špatný, nebejt těch zombíků! Ano, vím, že zombíky prostě nemám ráda, vždy mi přišli směšní a trapní a nikoliv hroziví, ale tenhle film se dal natočit úplně stejně jen s tím rozdílem, že by se ti pokousaní lidé NECHOVALI jako zombie, ale třeba jen jako nakažení nějakým virem - mohli, smrkat, kašlat, být slepí, slzet, být bledí a být třeba "jen" agresivní...nevím - vždyť se proboha nemusí klátit, vrčet, klopýtat, čmuchat kolem sebe a být nahnědlí, zkrvavení a polorozpadlí! Celý film to hrozně sráží - tady může chrochtat opravdu jen někdo, kdo zombíky miluje! Brad to, jako vždy, dobře zahrál, věříme mu to a téma to taky není úplně špatný, ale dát takové zombárně 76% je trestuhodné, obzvlášť, když žádná z hlavních postav ve filmu nakonec nezařve a máme tu happy-end. Subjektivně dávám 58% a to vlastně jen Bradovi, protože nezklamal, on tyhle postavy umí bez patosu a plačtivosti.

nečekala jsem mnoho a dostala hodně - Téma je neotřelé a přesto aktuální, hlavní postavy hluboce psychologicky propracované, zbytečně se tam nekecá a proměna postoje hlavní hrdinky (Brit Marling) se rodí postupně a na základě opravdových zkušeností - sama jsem X krát přemýšlela, jak bych se zrovna já zachovala v dané situaci a nebylo to lehké rozhodování... Ti hipísáci jsou sice trochu ulítlí, ale takoví lidé prostě bývají divní a tihleti aspoň nejsou lidské svině - vlastně každému z nich nakonec schvalujete, že je tím, čím je, i když s nimi třeba nesouhlasíte...život je totiž zformoval ne zrovna přívětivě... za mě 75%.

ajajaj, tohle bylo dobré, nečekaně dobré. Po dlouhé době se někomu podařilo podat tahle duchařská a démonská klišé jaksi neklišovitě, dokonce s určitou grácií. Hezky jsem se bála, zdaleka jsem nedokázala předvídat každý okamžik, s hnusnými škleby, slizem, krví a vyvrácenými končetinami se velmi šetří (protože démonem posedlá žena s obrácenou hlavou, lezoucí po stěně, plivající sliny a krev je hnus a nebere mě to) a herci opravdu vypadají, že mají strach z toho, s čím mají co do činění. Ono 100x vymyšlení se sice moc jinak natočit nedá, ale tady se to docela povedlo, i když je tu zpracován nějaký námět asi z osmi dalších hororů ;-)

já jsem se u toho strašně nudila, protože se tam nic neděje, jen se tam kecá, vybuchuje vzteky a občas někdo někoho odpráskne. Michael Shannon mi ze začátku připadal charismatickej, ale tohle kouzlo ztratil asi tak po 20ti minutách. Nuda je to hlavně proto, že ať se snažím sebevíc, nevidím důvod pro Kuklinského počínání - jako by neměl motiv. Co ho žene kupředu??? To se nikdy nedozvíte. Čekala jsem buď mrazivý thriller o sériovém vrahovi, který vraždí protože chce/musí, nebo akčňák se zajímavýma přestřelkama, popř. mafiánskou story plnou intrik a vobloží, ale není to ani jedno - táhne se to jak žvýkačka na sluníčku a přiznám se, že ani Kuklinského závěrečné řeči jsem nějak neporozumněla... Jediné pocity ve mě vyvolal popis filmu v Obsahu - těšila jsem se ale na něco, co nepřišlo ani v nejmenším. Dokonce ani ty kulisy let 60tých a 70tých se nějak nepovedly, ve skutečnosti byly mnohem barevnější...

ne a ne a ještě jednou ne...ani sprostej Snoop Dogg, pyskatá Lindsey a přestárle trapnej Charlie to nezachránili... prosím, neohřívejte tenhle párek už popatnáctý v tý hnusný smradlavý vodě, stejně to už nikdo nežere, a vymyslete něco, co bude aspoň trochu vtipný! po tomhle mi odumřelo asi 1657986 mozkovejch buněk, fakt!

v první půlce psychologické drama o tom, jak dopadlo hodně Američanů, když praskla hypoteční bublina - silný příběh, beznaděj prýští z každé minuty více a více a když drama vyvrcholí, osobně se přiznám, že mi i slza skanula, a v krku jsem měla knedlík, protože to, co se doposud dělo, odráželo i můj vlastní strach z dnešní doby, kdy se, pokud chcete bydlet, musíte zadlužit na 30 let a více, nutí nás vstupovat do nejistých pilířů špatně nastavené důchodové reformy apod... V té druhé půlce se hlavní hrdina naštve a vystřílí celou Wall street - ale tak nějak neakčně, bez napětí, vše mu vychází bez chyby, vše se mu daří, nikdo ho nikde nenachytá, tváří se u toho pořád stejně...nemastné a neslané, nevyužitý potenciál, klišovité. Děkuji, nechci. 55%, za první půlku a pár krvavých záběrů v té druhé.

jednu hvězdu ubírám za naprosto pitomý závěr, který celý film fatálně shodí a popře všechno, za co Halle Berry celou dobu tak napínavě bojuje. Jinak precizní, svižné, napínavé...posledních 5 minut si ale nepouštějte, abyste si ten zážitek nezkazili.

Kam až může dojít touha po očištění, zabalená do amerických frází o sebeobětování. Trochu jiné home invasion, a zabírá to, má to zvraty a jste napjatí až do konce. Film má ale spíš přesah, když skončí - zamýšlím se nad tím, že tohle není zas tak za vlasy přitažená fikce a že mě vlastně vůbec nepřekvapuje, jakým směrem se dej i protagonisti zvrátí - lidi jsou prostě jen zvířata se svědomím a když ho ztratí, neskryjí to ani náhodou za úsměvy a vlastnoručně upečené domácí sušenky, nenávist a závist je mocným hnacím motorem ztráty svědomí a stačí k tomu běžný život a nepotřebujete mít jeden den v roce posvěcené legální vraždění. Jo a fetišisté zaměření na bondáže kouzelnou stříbrnou americkou páskou si přijdou hodně na své;-)