Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Dobrodružný
  • Sci-Fi

Recenze (131)

plakát

Věc: Počátek (2011) 

Na film jsem nešel s velkým očekáváním, inu natočit něco podobného, co by se kvalitativně a vůbec jakkoliv dalo přirovnat k Carpenterově „The Thing“ z roku 1982, prostě není možné. Ten film je jen jeden a je dokonalý. Spíše jsem si chtěl vychutnat starou známou hororovou atmosféru a konečně zjistit, co tam ty Norové dělali, než se rozhodli zastřelit psa. Bohužel jde o horor založený na laciném a předvídatelném lekání diváka a nikoliv na atmosféře. Již začátek nám dává pár informací o racionálním myšlení tvůrců – rolba se zastaví, posádka napjatě očekává, co se bude dít… a přichází „nečekaný“ pád do propasti (rolba pochopitelně musela čekat kvůli napětí – ihned přeci nespadne). Dalším gólem je počínání Norských vědců – pověří starého známého, aby přijel i s nějakým paleontologem. Milý přítel poprosí prvního paleontologa, dokonce ženu, aby s ním jela se podívat na cosi záhadného do Antarktidy – nabídka, která se neodmítá. Po příletu na místo a poté v následujících scénách film skutečně stojí za to. I když z tvrdohlavosti navrtat mimozemšťana a ještě k tomu ho uložit do místnosti, kde je teplo, aby nám krásně roztál je trochu pitomost, ale vylekání Sea Kinga stojí za to. Spálení návštěvníka a jeho pitvání je trochu nepochopitelné, ale budiž. Alespoň je vidět, že pes už je nakažen. Pak následuje chvilka napětí, kdo vlastně není člověk. Je s podivem, jak dokázali piloti vrtulníku havarovat, když se jim nic nestalo. Člověk by předpokládal, že ztráta řízení znamená sežrání pilota, ale asi to tak dnes není. Havárii pochopitelně „věc“ nepřežije, ale Američani ano. Jak se nakazila Juliet je stále záhadou, stejně jako tanga a nezastrčené tričko v minus padesáti u Kate, která si to po Antarktidě mašíruje ve slušivém kabátě, kozačkách a bez čepice. To takový Nor ze slunné skandinávie si bere kuklu a kombinézu. Podpálení laboratoře je také spíše z donucení. Omráčení Larse je klíčové pro následující děj v hlavním filmu. Alespoň, že se netestují žhavou jehlou, ale plombou. Zraněný Nor je jasná „věc“ – masakr ve společenské místnosti, kdy nadobro zmizí skoro všichni krom Cartera a Kate působí jako násilná likvidace vedlejších postav – pak se s nimi hůř natáčí. Je také patrné, že Lars moc dobře neumí vyřadit rolby z provozu. Carter chytře poznamenal, že Sanger nemá kam jet – vskutku nemá, respektive neměl by. Korunu celému příběhu nasazuje finální scéna v mimozemské lodi, kde Carter chytře volá Kate, aby ho dotyčné monstrum mohlo pohodlně vystopovat a nakazit. To by ale nebylo to nejpikantnější. Mimozemšťan v Antarktidě havaroval a beznadějně se vydal hledat pomoct mimo bezpečí lodě. Po 100 000 letech, zamrznutí v ledu a převtělení do norského vědce ho však zázračně napadne znovu nahodit motory a odletět. I přes řadu nepovedených scén a nedomyšlených aspektů se mi film v zásadě líbil. Finální hudba a návaznost je skvělá (až na prokládání titulky). Dílčí návaznosti jako odpálení ledu nad lodí pomocí náloží se tvůrci rozhodli ignorovat. To že Norové mají jinou helikoptéru a dva Američani jsou tam jen náhodou by mohlo být lépe řečeno.

plakát

Cesta do zatracení (2002) 

Geniální, skutečné, hluboké a spravedlivé. Pohled na pomstu z jiného úhlu. Naprosté zničení člověka, který se mstí z podstaty. Prostě proto, že to tak má být. Se slzami v očích zabije i Rooneyho staršího, aby se mohl dostat ke Connorovi. Pak ho chladnokrevně bez mrknutí oka zabije ve vaně a odejde. Chladný pohled do života mafiánů. Oko za oko, ale přeci jen se za své hříchy platí. A je jediná jistota, a sice že do nebe se nedostanou. Epické a hluboké drama mapující tragický příběh jedné rodiny a také čest mafiánského bosse. Tváří v tvář smrti pronést „Jsem rád, že jsi to ty.“ – uvědomění chyby a nutnost zaplatit. Příběh o velkých mužích, kteří nesou za své činy zodpovědnost. Střet charakterů – Rooney (Paul Newman) vs. Stanley Tucci a Hanks vs. Law. Craigovi role neskutečně sedne. Takhle by měl hrát. Velké nemluvně, co "nerozezná palec od péra". Nakonec přeci jen naděje a dobro. Perfektní film, námět, scénář kamera i režie. I když jsem zprvu Hanksovi v roli nevěřil, zhostil se jí se ctí a nakonec byla pro něj jako dělaná. Nutnost zabít Newmana. Asi nejsilnější scéna ve filmu. Jude Law jako bezcharakterní maniak taktéž skvělý (střílí na někoho, kdo je otočený zády).

plakát

Křídla Vánoc (2013) 

Příjemné překvapení. Realistické, tuzemské a na nic si to nehraje. Kdyby byla takováto pokora přítomná ve více českých filmech, bylo by to jedině dobře.

plakát

Automata (2014) 

Oproti mysterióznímu fenoménu duchu ve stroji v "I Robot" nudná, prvoplánovitá a nevyužitá podívaná. Na druhou stranu konfrontace upadajícího lidstva s novou nadějí v podobě generace robotů je prahsprostě ukradená ze Spielbergovy AI. Automata je film, který vás prostě neosloví. Ani Banderas to nezachránil. Nicméně námět byl skvělý, tak snad se toho chopí někdo s patřičným enthusiasnem.

plakát

Hobit: Bitva pěti armád (2014) 

Uprostřed bitvy se objeví 4 bitevní kamzíci, najedou na horu, kde přes noc vyrostl generální štáb Azoga bez ohledu na dokonalý zrak elfů 300 metrů od něj, a rozdělí se, aby je bylo snažší zabít. Naštěstí si Legolas chytne v prudkém slunci letícího netopýra a Thorinovi pomůže, aby ho konečně mohl zabít Azog, jež hlavou jen tak prorazí led tak tlustý, že původně prasknul až po několikátém úderu kamenem. Zapomeňte na bitvu pěti armád, hlavní je rozbíjení ledu hlavou na Havraním vrchu! Kdyby vám to nestačilo, tisíce elfů zemře nebo prostě jen tak zmizí i přes pověstnou disciplínu z bitevního pole, aby udělali místo pár trpaslíkům, protože armádu skřetů je třeba rychle zničit, aby to divák ani nepostřehl! Oproti Helmově žlebu, Černé bráně nebo dokonce Minas Tirith naprosto nevyužitá atmosféra, která se během filmu rodí. Opravdu mě to velmi mrzelo. Bitva mohla být pojata mnohem lépe a s odpovídající velkolepostí. Nulová válečná taktika a prozíravost trpaslíků typu: "Vezmeme si nellepší brnění a zbraně, jaké v Ereboru nalezneme, abychom si je mohli těsně před bitvou sundat!" mě skoro přinutily brečet. To se Jackson v ději tak ztratil, že mu uniklo, jak špatně se na to bude koukat? Jedno velké vánoční zklamání, promarněná možnost vytvořit skutečně epickou bitvu. Na druhou stranu vítám příjezd Daina a konfrontaci devítky se Sarumanem s následným výstupem Saurona (nemuselo to být tak "kreslené"). Jo a Legolas to už fakt přehání. Sice to s lukem a klukem neumí jako bard, který díky naprosto brilantnímu vorichtungu zabije lukem draka, ale už by se mohl uklidnit.

plakát

Apocalypto (2006) 

Konečně se někdo rozhodl natočit film o předkolumbovské Americe, ale naneštěstí však tento spíše akční, nežli historický snímek vypráví o zběsilém boji o přežití. První polovina je vyloženě perfektní, ale pak přišlo velké zklamání, jelikož se z velkolepé podívané v Indiánském městě (patrně Aztéckém) stane pouze pomstychtivá honička v pralese s efektivně slabým jaguárem. Hlavní hrdina s průstřelem břicha úspěšně utíká jaguárovi a trénovaným válečníkům na jejich vlastním území, skáče z vodopádů, plave v rašelině a postupně likviduje své pronásledovatele (pokud to prozíravě neudělají sami), až to skoro připomíná predátora. Střihy na zoufalou těhotnou manželku a dítě ukryté v propasti, ze které není úniku (kdyby bývali utíkali do pralesa namísto toho, aby je Jaguáří tlapa dlouhou dobu spouštěl do rokle, byly by na tom lépe, ale je to film…). Pozitivem je určitě motiv ovládnutí strachu a postavení se přesile. Nemůžu zapomenout ani na jazyk, který dílu dodává přesvědčivost a na finální scénu na pláži, při které si člověk uvědomí, že celé pronásledování je vlastně nic oproti tomu, co má nastat. I přes zklamání v druhé polovině jsem času rozhodně nelitoval. Prostředí starého města, náboženských rituálů, nakládání se zajatci, pálení vápna…

plakát

Okamžik zlomu (2007) 

Povedený snímek, od kterého jsem však očekával více. Pointa je nakonec smutně jednoduchá a hned od počátku jasná. Čekal jsem prostě nějaký hlubší zvrat, zakomponování vícé dějových linií do závěrečné scény. Rozhodně se to dalo krásně zkomplikovat - na můj vkus moc nevyužitých postav s potenciálem. Nicméně film má spád a Hopkinse, který je skvělý.

plakát

Interstellar (2014) 

Zcela bez diskusí milník v kinematografii. Vzhledem k závažnosti děje, který se ve filmu odehrává, chápu přítomnost klišé a dojemných scén, možná trochu překvapivě, jako pozitivná přínos, ba nutnost. Úžasné scény s naprosto fenomenální hudbou i atmosférou ve mně zůstaly dlouho. Film doznívá a pátá hvězdička uzrála až po pár dnech :) Mohu vytknout jen přebytek akce, jelikož divák si pak nemůže oddechnout a užít si delší záběr vesmíru, a také iracionální cestování z planety na planety Rangerem (ze Země ho musela vynést několikastupôvá raketa a v jiné galaxii si vesele létá). Každopádně výbuch na Endeavour a spojení v rotaci všechno bohatě vynahradilo. A vesmír konečně nehučí!

plakát

Železná srdce (2014) 

Konečně jsem odcházel z kina po dlouhé době nadšen! Skvělý válečný film od skvělého režiséra, který si nebál pohrát si se záběry a prodloužit střihy tak, že divák si atmosféru maximálně vychutná. Nechybělo nic! Na konečném dojmu neudělaly kaňku ani nereálná závěrečná bitva, předvídatelný děj a jistá míra naivity. Naopak, je tu poslední vzdor do poslední kulky v revolveru. Tak to má být! :)

plakát

Projekt X (2012) 

Já se prostě bavil :) Tato zdařilá reflexe dnešní mladé generace dokázala za bezmála hodinu a půl nenásilně zkombinovat drogy, alkohol, sex, vandalství i vzdor systému a ještě je to sranda. Každopádně otázka, kde je chyba, co je dnes špatně - je nasnadě.