Hobit: Bitva pěti armád

Stejně jako oběma předchozím Hobitům dávám i závěru trilogie čtyři slušné hvězdičky a pátou si schovávám pro rozšířenou verzi. Opět se mi totiž zdá, že toho ve filmu nemálo chybí, řada scén ještě "něco" potřebuje. Každopádně i tak zábava velká, poctivě a s očividnou láskou natočená. Ano, Šmakův konec nemusel přijít tak brzy, Legolas nemusel mít tolik prostoru, úžasný Billy Connolly coby Železná Noha ho zase mohl dostat více... A tak dále, a tak dále. Jenže když dvě a půl hodiny filmu utečou jako hodina a půl, to, nač se dívám, mi na rozdíl od řady diváků v sále nepřipadá směšné, konec mě dojme a po návratu domů mám chuť si okamžitě pustit všech pět středozemských filmů, abych se ještě nemusel vrátit do reality... To je přece skvělé, ne?___P.S. Rozšířená verze mě nezklamala. Díky tomu, že přibylo hodně nápaditých a vtipných bitevních momentů (jízda vozem, Bifurova sekera a mnoho dalších), je film teď ještě zábavnější, drobnosti typu Gandalfovy nové hole si nejde nezamilovat, Alfridův definitivní konec musí rozesmát snad úplně každého... A k tomu krásné tiché scény jako Bilbo a Bofur na hradbách nebo pohřeb a korunovace. Pátá hvězdička je tam. (12.12.2014)

Tak ráda bych poslednímu dílu z další velkolepé "Trilogy Saga" pana Jacksona udělila 4 hvězdičky, ale prostě nemůžu. Obsahově je na tom totiž Bitva pěti armád stejně kvalitně jako předchozí dva díly. Scénář také neztrácí nic ze svých kvalit. Vizuál je ohromující. A tím se dostávám k bodu úrazu. Vizuál je totiž ohromující až příliš. Všechny ty scény a bitvy, zejména příchod Saurona, jsou fenomenální, jenže... Divák už je natolik zhýčkán CGI, jemuž neujde téměř žádný blockbuster, že už mu to přijde jako standard, norma. A v tomto díle bylo všechno natolik vyumělkované, že už mi to všechno přišlo jako nějací CGI kýčovití zahradní trpaslíci. A Legolasův Face-Lifting je opravdu síla. V tomto filmu snad nebyly žádné skutečné záběry, žádná reálná, nádherná příroda Nového Zélandu. Kam se člověk podíval, tam se na něj zubilo CGI. Korunku tomu dosadil záběr z filmu, který v pohodě najdete na netu, na němž je armáda Elfů, kteří vypadají jako naklonovaní, všichni stejní. Vypadá to, že v tomto filmu si Peter Jackson nedal žádnou velkou práci s obrovským komparzem, jako tomu bylo kupříkladu při Bitvě u Helmova žlebu. Pán prstenů měl srdce, ale tento poslední díl mi připadá, jako by o něj Hobit přišel, jakoby ztratil svou osobnost. Je to vizuálně tak dokonalé, vyžehlené, digitálně upravené, všichni mají obličeje tak čisté a bez chybičky, jako panenky, že mi až chyběla nějaká ta lidskost, nebo jak to říct. Rozhodně neříkám, že mě poslední díl zklamal, jen se to všechno zbytečně topí a ztrácí dech pod nánosy triků. (04.10.2015)

Je až alarmující, kolik tu s námi bydlí sebestředných šulínků bez fantazie, co proloží Kanta Tolkienem jen proto, aby ve své kokotmunitě kriticky oslňovali podobně otylé zoufalce s mastnými vlasy a mohli si pak vzrušeni svým yntelechtem vzájemně vášnivě olizovat pohlaví. Ty nelidské dvě kila za lupen potom vyhodili jen proto, aby tu naprudko vystavili na odiv svůj maligní kokotismus a s Ňůtnem v jedné a se svými scvrklými koulemi naloženými do etanolu v ruce druhé velkohubě zahřímali nad porušováním fyzikálních zákonů a přehršlí digitálních triků ve filmu, kde je drak, trpajzlíci, horští trolové, zmutovaní skřeti, prstenové přízraky a tři prdele magie. Velmi erudované a opodstatněné! Rozhodně to mělo být natočeno Refnem s absolutním respektem ke gravitačnímu zákonu, který je přece povinen ctít i každý Sauron, a nejlépe loutkově s ručně napatlaným pozadím, aby se artový divák mohl umělecky rozplývat nad skvělým voděním marionet. Pítr dokázal zfilmovat pramáti všech fantasy, a to hned celou čtyřlogii, která byla ještě před čtrnácti lety považována za nezfilmovatelnou, a to tak famózně, epicky a velkolepě, že si u toho každý fanoušek musí nadšeně třít dokonale prokrveného Bilba a sem tam si hrábnout i na Pytlíka. Navíc pozorný čtenář již jistě ví, že Hobit je na rozdíl od Pána prstenu v podstatě jen přiblblá pohádka s infantilním hrdinou, který se člověku vybaví vždy, když se koukne mezi nohy. Dalším Pítrovým mistrovským počinem a přidanou hodnotou je tedy i to, že dokázal tuto žvatlavou až vyteplenou taškařici naprosto perfektně přiblížit atmosférou k Pánovi prstenu, a nikoliv ke zkurvenému Panovi Petrovi, jak byla původně koncipována. Prostě orgáč a moc doufám, že Péťa už detailně patlá Druhý věk Středozemě podle Silmarillionu, kde věčně povstávajícího Saurona poslal v Mordoru poprvé do prdele Isildur. (24.12.2014)

Není to tam. Bylo by pěkné, kdyby bylo, ale hobití produkce zkrátka pozřela sama sebe ve chvíli, kdy se rozdělila na tři filmy. A ne, není nepatřičné to zas a znova připomínat, protože tohle rozhodnutí nejenže z nás vytáhne o dvě kila navíc, což by byl poslední problém, především ale rozbilo děj na nepřirozené kusy. Na co jsme minule čekali tři hodiny (a nedostali jsme to), tedy pořádné střetnutí s drakem, se odbude zcela nevzrušivě během první čtvrthodiny, takže až bolestně poznáme, že nůžky měly původně zastříhat někde úplně jinde a bitka se Šmakem zjevně neměla být vrcholem dlouhé přípravy. Po jejím vyřízení jsem si jen říkal "to bylo fakt snadný" a napětí budované celým minulým filmem vyletělo z okna - tady se mělo ubírat nejvíc. Samotná bitva pěti armád pak sice nezklame úrovní efektů a několika stylovými záběry, už ani ten nejoddanější jacksonofil ale nemůže popřít, že Peter umí bitvu gradovat jedním jediným způsobem a páté deus ex orel po dvaceti minutách teskné hudby v pátém filmu v řadě už působí spíš směšně. Vrcholem Hobita je pro mě jedna komornějších scén (relativně), střetnutí Bílé rady se Sauronem plné efektních nápadů, i když tak trochu rozbíjí kontinuitu děje a můžeme se jen ptát, proč se o padesát let později všichni dohadují, jestli se Sauron vrátil, nebo ne, když zde jsou si tím všichni jistí. Nejsmutnější na Hobitovi ale pro mě je absence jakýchkoli lidských emocí. Už jen proto, že polovina trpaslíků zůstává anonymní a Freemanův Bilbo, nejlépe zahraná postava, stojí většinou stranou. Největší prostor pro hlubší city byl u příběhu Thorinova zešílení (nejspíš dost opsaného od Ejzenštejnova Ivana Hrozného), ale přetaženost téhle linie mě opět od emocí odtrhla. Samozřejmě že "emocionální dopad" na mě nemůžu nikomu tlačit, já si ale nedokážu z toho filmu cokoliv lidského odnést - na rozdíl od Pána prstenů. A tak je to vlastně s celým Hobitem. Okázale nadupané megascény ve mně probouzejí apatii a nezájem, protože mě tu lidsky nikdo a nic nezajímá. A jo, mrzí mě to. Trojka je nejlepší (protože nejkratší a nejdějovější) díl, ale pořád jen lepší průměr spoléhající na kdysi funkční trademarky. 65 % (11.12.2014)

Zklamání na celé čáře... Samostatně naprosto nefunkční film, který, namísto aby zaplácl zbytečnost a nataženost druhého dílu, z něj vlastně dělá majstrštyk, když sám přebírá tuto úlohu. Ignoruje jakoukoliv dramaturgickou výstavbu filmového díla a je jen nezkoordinovaným sledem na sebe nenavazujících scén. Jackson pořád zvládá psychedelii a dokáže udělat zajímavé situace, nicméně jednotlivé scény u sebe drží jen silou dobré vůle a v důležitých momentech se zabývá naprosto bezpředmětnými situacemi, které nemají nic společného s předlohou a v horších případech ani s emocemi, nebo nedej bože nějakými charaktery. Katarzi nečekejte... Sorry... Bitva pěti armád není dobrý film... (11.12.2014)