Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Sci-Fi
  • Krimi

Recenze (44)

plakát

Aristokratka ve varu (2024) 

Knihy mě bavily, jednička zklamala a podle ukázek jsem doufal, že druhá filmová aristokratka by se mohla přiblížit své knižní podobě, bohužel k tomu opět nedošlo. Za mě velké zklamání. Většinu filmu jsem se nudil, nebylo to ani vtipné, ani napínavé, ani zajímavé a už vůbec ne strhující. Celé to připomínalo nefunkční vynález, u kterého cítíte, že by stačilo málo a mohlo z toho být něco úžasného, ale v současném stavu je to jen nefunkční hromada harampádí.  Třicet procent dávám za finále, které to trochu napravilo, ale než se k němu film dovlekl, bylo to k nevydržení.

plakát

Jedeme na teambuilding (2023) 

Moc jsem od filmu nečekal, ale dostalo se mi příjemně strávených 105 minut nenáročné zábavy, kde vtipy byly vtipné, hlášky drsné, plány ďábelské, na holky byl pěkný pohled a občas se nečekaně dostavil i nějaký ten WOW efekt - viz třeba pěvecká exhibice pražského týmu. Protagonistou filmu je bezesporu Aleš,  v podání J. Prachaře, ale filmu dominuje Michal, kterého se zprostil V. Kotek, a který film ovládl, což není vůbec na škodu. Celkově to byla příjemná oddechovka za 70% .

plakát

Přišla v noci (2023) 

Společný počin režisérů Vejnara a Pavlíčka mě velmi příjemně překvapil. Film řadím k výpravou minimalistickým, stejně jako snímky Mimořádná událost, Vlastníci nebo 12 rozhněvaných mužů a rovněž žánrové zařazení je neobvyklé - komediální horor s přesahem k vážnému společenskému tématu. Jednoduchý scénář, kdy v noci do bytu a života páru pětatřicátníků vtrhne maminka / tchýně a jako tornádo promění jejich doposud klidné a nudné životy v peklo.  Herecké výkony všech protagonistů, zejména A. Nesvadbové, J. Rendla a V. Kratiny jsou úžasně autentické, ale jednoznačnou královnou filmu je pro mě neznámá herečka Simona Peková, která od svého příchodu na scénu ovládla prostor. Její postava je strašná, ale úžasně zahraná a ani jednou nesklouzne do trapnosti. Svým projevem trochu připomíná režisérku Věru Chytilovou. Nevím zda jde o podobnost čistě náhodou a nebo to byl záměr, ale je to fajn. Na filmu jsem byl již podruhé a ani druhé shlédnutí neochladilo mé nadšení - za mě se jedná o nejlepší film roku 2023.

plakát

Úsvit (2023) 

Na film Úsvit jsem šel s příslibem detektivky zasazené do atraktivního prostředí nově vybudované obce SVIT v podhůří Tater. Měl to být na české poměry drahý snímek s množstvím historických reálií odpovídajících roku 1937. Ve skutečnosti se dá snímek označit slovy: rozpaky a nevyužitý potenciál. Rozhodně se nejedná o detektivku, jde o společenskou sondu do oblasti lidské intersexuality. První 2/3 filmu jsou utahané, nevýrazné a o ničem. Divák častěji sleduje ciferník hodinek než plátno před sebou. Poslední třetina je o něco lepší, když se protagonisté snaží uchopit problém hermafroditizmu v lidské populaci, avšak ani výraznější finále celý film nedokáže vytáhnout z nezajímavého průměru. Téma by se spíš hodilo do velkoměstské kavárny, nebo na obrazovky ČT Art v rámci filmu náročného diváka, nikoliv na filmové plátno. Osobně mám za to, že bez výrazných dotací by žádný rozumný producent do takovéhoto projektu nešel, protože se takovýto snímek sám nemůže ufinancovat. Subjektivně se mi film nelíbil a hodnotím 55%. Je možné, že si snímek Úsvit své publikum najde, nemyslím si však, že půjde o kasovní trhák.

plakát

Bod obnovy (2023) 

Úchvatná atmosferická hudba, solidní vizuál a to hlavně architektura exteriérů. Některé skvěle natočené pasáže - např. honička v hustém lese, průjezd okolo rafinerie a trochu neoriginální detektivní zápletka. S filmem je však něco špatně. Nefunguje chemie mezi herci a film mě nedokázal vtáhnout do děje. Na České poměry je však Bod obnovy něco nevídaného - žádná další hořká komedie. Hodnotím 70% a věřím, že příště to bude ještě lepší.

plakát

Strážci Galaxie: Volume 3 (2023) 

Udělal jsem chybu, že jsem před návštěvou kina pročetl zdejší recenze - neskutečný hype a  přetlak superlativů způsobil, že má vysoká očekávání zůstala nenaplněna. Závěr filmu je vtipný a povedený, ale značně mě štvala nevyváženost triků - v převážné většině případů byly skvělé a drahé, ale pak se tam objevovaly scény jak z kašírované pohádky  České televize z roku 1980, kdy jsou exteriéry natočeny v interiéru a všemu dominují kulisy ve formě ručně namalovaných stromů - hrůza která křičí, že produkci došly prachy. Taky patosu bylo v tomto díle více, než by se mi zamlouvalo. Volume 3 je, dle mého názoru, nejslabším dílem série, přesto je to slušná sci-fi. Hodnotím  70 % .

plakát

Invalida (2023) 

Invalida. Černá komedie je žánr, který sleduji s jistými obavami, neboť obyčejně balancuje na hranici humoru a trapnosti a častěji se přehoupne k tomu druhému. Invalida je tak trochu zjevení, něco jako by se v dnešní, politicky korektní době, objevil jazykový kurz Alles Gute z České sody, v hlavním vysílacím čase na obrazovkách naší veřejnoprávní televize. Invalida je nekorektní film, ve kterém se smějeme postiženým, můžeme v něm vidět Cikána v Nacistické uniformě, prorůstání zločinu do politiky, nebo třeba scénu pronásledování invalidy na vozíku dvěma hlídkovými vozy Policie, která je korunována hlášením policistů, že jim vozíčkář ujel. Invalida je pro mě velkým, příjemným překvapením, je to Quentin Tarantino na Slovenský způsob – BRAVO! Jediným mínusem jsou české titulky - to by si tvůrci opravdu mohli odpustit.

plakát

Láska hory přenáší (2022) 

Láska hory přenáší je příjemná romantická komedie, která na rozdíl od většiny současných českých a slovenských komedií není smutná, hořká ani trapná. Je to oddechovka, která se nebere vážně. Potěšily mě reálie Vysokých Tater, sympatičtí protagonisté, hromada známých osobností a hlavně fakt, že mě to od začátku až do konce bavilo. Díky 70%.

plakát

Poslední závod (2022) 

Má druhá letošní návštěva kina a opět zásah do černého. Příběh Hanče a Vrbaty zná každý, tedy každý ví kdo oni pánové byli, a že kdysi dávno zahynuli v Krkonoších při nějakém závodě. Film k této mlhavé školní informaci dodá kontext a k tomu přidává třetí jméno - Emerich Rath. Garantuji, že z kina budete odcházet plní silných lidských příběhů a dramatických zážitků. Herecky i řemeslně na úrovni, skvělá hudba a pěkná krajina. Dobrá práce - za mě 90%.

plakát

Mimořádná událost (2022) 

Návštěva v kině pro mě byla mimořádnou událostí a to velmi příjemnou. Komorní atmosférou mi film připomíná Vlastníky a nebo 12 rozhněvaných mužů. Poselství snímku by pak mohlo znít: Chvála naší malé české povaze. Kvituji, že se tomu, nad čím by ostatní plakali dokážeme zasmát. Mimořádná událost je humorně vyprávěná zpověď typických občanů našeho státu, fušerů, lhářů, prospěchářů a přesto, nebo právě proto, nejlepších a nejmoudřejších lidí na planetě. Chytře napsáno, bezchybně zahráno, profesionálně natočeno. Jen té hudby by mohlo být víc, než pouhý podkres pro závěrečné titulky. Za mě palec nahoru a k tomu 90%.