Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Romantický
  • Akční
  • Animovaný

Recenze (50)

plakát

Zajíček bez oušek (2007) 

Tila ráda nemám, je to sice přijemný chlapík, bohužel jsem asi jediná na světě, která si myslí, že se hercem stal zcela náhodou. Nora ovšem excelovala. bylo to vtipné, jen kdybych někdy uprostřed filmu nezačala podvědomě počítat, kolikrát kdo řekl slovo "Arsch" nebo "Arschloch". Jsem taky jediná na světě, která si myslí, že vtipná moderní romatická komedie se dá natočit i bez přehršle vulgarismů?! Třetí hvězdičku pak zachránily děti. Respektive Tilova dcerka. Ano, tento tah zabral osvědčeně. Přestože jsem věděla, že na toto bylo vsazeno, srdce vždy poskočilo.

plakát

Velká ryba (2003) 

Od tohoto filmu jsem si slibovala hodně. Nejen kvůli Burtonovi a slavné předloze (ano, stydím se, ale nečetla jsem) ale i zdejšímu hodnocení. Ne, nebyla jsem přímo zklamaná, ale při titulkách mě jsem si řekla: " Tak to bylo ono?" Nebyl to špatný film, ba právě naopak. Výborné obsazení, skoro bezchybný scénář, zajímavá látka... Dobře, McGregor je mi lehce proti srsti, ale přimhouřila jsem obě oči. A přesto. Možná jsem od toho neměla tolik očekávat. Tudíž pokud jste se ještě nepodívali a náhodou čtete moje hodnocení, prosím, neudělejte stejnou chybu. Film se totiž přese všechno tak nějak dostane pod kůži.

plakát

Amélie z Montmartru (2001) 

Roztomilé, zvláštní, jiné, podařené a.... no ano, roztomilé. Nejsem si jistá, jestli bych tento film chtěla vidět podruhé, každopádně patří k těm, na které se nezapomíná. Nejsem si jistá, co bylo za hlavní poselství celého děje (tedy pokud vážně nějaké bylo), každopádně nejen Audrey svým skvělým výkonem mi vyčarovala na tváří úsměv, který tam zůstal ještě nějakou chvilku po shlédnutí. Barevné, nádherně hudebně podmalované, vtipné a ano, roztomilé:-).

plakát

Die Geschichte vom Brandner Kaspar (2008) 

Už dlouho jsem se u filmu tak nezasmála. Výborně zpracovaná původní látka, všudy přítomný nehraný dialekt (ehm který byl ovšem pro všechny kromě bavořenů mnohdy až nesrozumitelný) a hlavně hvězdné obsazení, které sice opravdových hvězd obsahovalo vlastně málo, avšak snad o to víc zářilo. Vlastně se mi stalo poprvé, že by se mi původní divadelní hra líbila více na obrazovce než na jevišti.

plakát

Effi Briestová (2009) odpad!

Zde dávám úplně jinou radu než u zfilmování z roku 1974. Pokud jste knihu nečetli, klidně se zkuste podívat a třeba na filmu něco najdete. Pokud jste knihu četli, ruce pryč! Přesto že se mi kniha nelíbila, jsem toho názoru, že už jen z úcty k autorovi by mělo být trestné takovým způsobem zprznit hlavní postavy, natočit s nimi už sám o sobě špatný romantický film a nakonec ho prodat pod originálním názvem. Se vším respektem tedy nemohu souhlasit s IdaHutt. Historické reálie možná, původní předloha bohužel ne.

plakát

Effi Briestová (1974) 

Uznávám, že jsem přemýšlela nad jednou hvězdičkou, ale oceňuji odvahu a neotřelost, s jakou byl film natočen. Kniha se mi nelíbili a film byl tudíž jen něco jako znovu prodělané utrpení. Dle mého zbytečné dlouhé citace z románu, nervy deroucí hudba, rozsekaný děj a až moc se snažící hlavní představitelka. Pokud jste nečetli knižní předlohu, vůbec nedoporučuji. Pokud ano a přesto se rozhodnete pro film, mnoho štěstí.

plakát

Buddenbrookovi (2008) (TV film) 

První hvězdička za odvahu něco tak rozsáhlého vůbec zfilmovat, druhá za kostýmy a celkovou snahu toto dílo zfilmovat "čistě" a konečně třetí za celkovou atmosféru. Přiznávám, že T. Mann nepatří mezi mé oblíbené autory a zrovna Die Buddenbrooks mě odradili coby kniha na první pohled. Přesto ho coby spisovatele hluboce uznávám a jsem toho názoru, že takhle okleštit si nezasloužil. Do dvou hodin se jednoduše nedá nasoukat tolik děje, hlavní postavy správně vykreslit, vykouzlit duchaplné komentáře a hlavně zpracovat látku jako takovou. Děj byl tudíž pro mě nezajímavý, rozkouskovaný a beze stopy napětí. A to už prosím není Thomas Mann, ani náznak jeho práce. Přesto respekt nad herci, kteří se snažili zachránit co se dalo a již zmiňovanou odvahu, se kterou byl film natočen. Špatný totiž není.

plakát

Štěstí ve hře (2007) 

Nuda, nuda a nic než jen nuda. Možná proto, že nejsem fanouškem Las Vegas, poker pro mě není nic víc než příležitostná karetní hra a nejsem příznivcem předvidatelných happy endů. Drew neurazila, Eric Bana se spíše ztratil. Vlastně si ani nejsem jistá, jestli měl film moralizovat nebo naopak ponoukat. Každopádně mi ty necelé dvě hodiny rozhodně nestojí za to, abych to ještě jednou zjišťovala.

plakát

Posedlost (2002) 

Po prvním shlédnutí mě film oslovil. Zajímavé téma, dobré obsazení a ona romantická zápletka, která pohladí na duši. Ani náznak britského humoru nechyběl. Pak jsem ovšem udělala tu „chybu“, že jsem si v knihovně našla knižní předlohu k tomuto filmu. A ouha. Nejen že se opět potvrdilo, že dělat film podle knižního bestselleru se nevyplácí, ale celý film pro mě zklišoidněl, ztratil šťávu a hlavně pokazil reputaci celé knize. Tři hvězdičky tedy jen z úcty ke Gwyneth, spisovatelce a marnému pokusu scénáristy.

plakát

Cats (1998) (TV film) 

Jsem velkou fanynkou kvalitně provedených muzikálů a tanečních filmů. Andrew Lloyd Webber je pro mě ikona a už jen proto jsem byla zvědavá jak se toho zhostí právě film. Kostýmy překrásné, hudba lehce oživená a hlavně excelentní obsazení do rolí. Ano, děj je hodně jednoduchý a víceméně bez pointy, ale o tom Kočky přeci nejsou. Geniálnímu (a ano, lehce šílenému) Webberovi šlo o to, zachytit úplně jiný svět než je ten náš. A dle mého celý tým kolem Malleta se toho zhostil skvěle. Živá choreografie, autentické masky a hlavně ona roztomilá hravost, to všechno bylo na obrazovce vidět. S nostalgií vždy zavzpomínám na Cats v českém provedení...