luka4615

Tento nový americký pořad z dílen Netflixu mě bohužel vůbec nezaujal. Je to dáno zejména repetitivní šablonou a rádoby dramatickým střihem, který se okouká až moc rychle. Situaci moc napomáhají ani soutěžící, u nichž jsem si absolutně jist, že nikdo nemá IQ větší jak 50. Škoda, potenciál na další zábavnou televizní záležitost ve stylu “Wipeout” zde vážně byl. (Netflix)

Zhruba hned po úvodních deseti minutách Vám bude více než jasné, že o nějaké veledílo s velkým rozpočtem nebo ambicemi vážně nepůjde. Pokud Vám ale nebude vadit bolestně malý rozpočet, který je viditelný zejména co se vozového parku týče, či scénář děravý jak řešeto, dostanete poměrně slušnou akční jednohubku, která díky své střízlivé stopáži uteče poměrně rychle aniž by začala nějak nudit. A to mi k alespoň průměrnému diváckému zážitku tentokrát vážně stačilo. (Netflix)

Temný a kontemplativní sci-fi snímek, který staví zejména na propracovaném scénáři, vtahující vizuální stránce a hereckých výkonech. Snímek Artificial Intelligence: AI režiséra Stevena Spielberga také zaujme hudební stránkou a nezvykle pozitivně zakončeným finále, což je v rámci tohoto žánru vážně velká vzácnost. Je tedy nabíledni si v tomto bodě položit otázku, zda by byl Stanley Kubrick z tohoto rozuzlení nadšený či nikoliv. Bohužel, na tuto otázku zřejmě nikdy nedostaneme odpověď, pročež si tedy musíme "vystačit" se Spielbergovou verzí, která je až na pár menších zaškobrtnutí výtečným filmovým řemeslem. Skvělá práce! „Should he shake her she would never rouse. So David went to sleep too. And for the first time in his life, he went to that place... where dreams are born.“

Kultovní tuzemská komedie, jejíž největší předností je hravý scénář a dokonalý Josef Abrhám.

Solidní katastrofická jednohubka, která zaujme velkorysým obsazením a efektně natočenou finální vlnou tsunami. Jen škoda, že celkový dojem markantně sráží chabý a patetický scénář, který po nějaké chvíli začne působit vážně hodně hloupě. „We watched as the bombs shattered the second comet into a million pieces of ice and rock that burned harmlessly in our atmosphere and lit up the sky for an hour.“

Provokativní, nadčasové a bizarně abstraktní dílo, které neztrácí nic ze svého poselství ani po tolika letech. A Clockwork Orange režiséra Stanleyho Kubricka je nádherně nasnímanou zvrácenou bohoslužbou za bezuzdné násilí, sex, obohacené "moloko" a Beethovenovy symfonie. Režisér se všemi těmito atributy pracuje s noblesou sobě vlastní, pročež se před Vámi na ploše čítající 136 minut rozestře legendární filmový mezník, u něhož budete konsternovaně obdivovat fantazii tvůrce Anthonyho Burgesse a Kubrickovu precizní režijní práci. Za zmínku rovněž stojí i umně servírovaná kritika společnosti, přičemž toto všechno obestírá démonický herecký projev Malcolma McDowella, jehož Alex je jedním z nejikoničtějších zloduchů stříbrného plátna. Stanley Kubrick zkrátka stvořil další filmový klenot, o němž se bude již navždy psát v učebnicích filmového umění zlatým písmem. Pokud jste tedy příběh Alexe a jeho "frendíků" milující "ultranásilí" neviděli, měli byste to urychleně napravit. A Clockwork Orange je totiž jeden z těch filmů, který musíte vidět předtím, než zemřete. „This would sharpen you up and make you ready for a bit of the old ultra-violence.“

Velmi průměrné finále, na němž je vidět každý utracený dolar. Jen škoda, že místo toho, aby se režisér Francis Lawrence pouštěl do nějakých odvážnějších akčních sekvencí či atraktivních příběhových zákrut, kráčí pomalu a jistě vpřed po výrazně nalajnované cestičce. Ve finále tedy dostaneme bezzubé rozuzlení příběhu, u něhož jsem scénáristické přešlapy přestal počítat zhruba někde v půlce. Je to škoda, jelikož potenciál na nějaké pamětihodnější zakončení zde vážně byl. (Netflix) „Turn your weapons to Snow!“

Vážně jsem doufal, že zde konečně dostanu ucelený portrét hrdinky, kolem níž se staví revoluce vůči dystopickému systému. Bohužel, ve finále jsem obdržel vyčpělou a nudnou záležitost, u níž je většina času věnována nudným dialogům a dumáním nad tím, jakým způsobem ovlivnit co nejvíce lidí. Po povedeném předchozím dílu jsme tedy znovu na stejné kvalitativní úrovni, jakou nastavil úplně první snímek v roce 2012. Achjo. (Netflix) „I have a message for President Snow. You can torture us and bomb us and burn our districts to the ground. But do you see that? Fire is catching... And if we burn... you burn with us!“

Oproti prvním dílu z roku 2012 je znatelný kvalitativní posun vpřed co se profilování postav a konceptu fungování dystopického světa týče. The Hunger Games: Catching Fire rovněž zaujmou i stylem Arény a některými akčními scénami, což po zdlouhavém úvodu působí jako řádný doušek živé vody. Je tedy vážně velká škoda, že celkový dojem opět sráží přepálená stopáž a absence hlubší atmosféry. (Netflix) „Now, Katniss, you have been our mission from the beginning. The plan was always to get you out. Half the tributes were in on it. This is the revolution, and you are the mockingjay.“

Zajímavá myšlenka, která je ale ovšem pohřbena pod nánosem scénáristického balastu, nevyprofilovaných postav a naprosté absence jakéhokoliv hlubšího uvedení do děje. Na druhou stranu, scény z Arény jsou natočeny velmi poutavě, nicméně v porovnání s výše zmíněnými atributy ani toto celý snímek nezachrání. Škoda. (Netflix) „I don't know how else to put this: Make sure they remember you.“