Saesulkun

Neuvěřitelně vyzrálý režijní i scénáristický debut, skvělé herecké výkony (hlavně Langmajer s Novotným), propracované postavy, výborná pointa. Skoro se mi nechce věřit, že Muži v říji pocházejí ze stejné dílny.

Past na diváka. Zápletka nevěrohodná - chlap přivázanej půlku filmu k záchodu, herci nemají co hrát, "pointa" naprosto tuctová, předvídatelná a zbytečná, protože tenhle film se i přes jindy příjemnou stopáž dá dokoukat jen ve stavu úplné apatie, takže je stejně jedno, co se v něm odehrává a jak skončí. DVD jsem si koupil omylem, spletl jsem si názvy, a po dokoukání letělo bez milosti do koše.

Někdo píše v komentářích, že Kusturicovu poetiku nemusí. Já to mám opačně, protože poetika bylo to jediný, co mě u filmu udrželo. Příběh o čtyřech hlavních a několika vedlejších více či méně duševně labilních figurách, mi přišel vykonstruovaný, nepravděpodobný a zbytečný a to jsem ještě netušil, že jeden z představitelů nehraje, ale je.

Struktura i postupy stejný jako ve Flying Circus, jen s několikanásobnou stopáží, v podstatě hodně bizarní, ale neskutečně vtipný dílko, přistoupíte-li na pravidla hry.

Zrovna dneska jsem ve starém Instinktu četl článek o Edu Woodovi a i když jsem žádný jeho film nikdy neviděl, takhle nějak si ho přestavuju. Několikaminutový záběr na Hrzána jedoucího na kole a opakujícího stokrát do omrzení, že je normální zelenej kluk nebo tak něco, přičemž vtipný to nebylo ani napoprvý, tak to je obraz, který mi z mysli jen tak nezmizí.

Divadlo se svým umělým světem mi nic neříká, takže hodnocení 50 let starého patetického televizního zpracování 150 let starých hereckých osudů se nabízí samo sebou. Přesto jsem tomuto počinu dal šanci, ale zůstala nenaplněna. Tohle je zkrátka rozvláčné muzejní umělé herectví, kterého se drží i osoba vypravěče, která navíc po celou dobu nepřirozeně hledí kamsi metr nalevo od kamery. Věřím, že v době svého vzniku měl film (či snad původně seriál) svou platnost a hodnotu, ale půl století je zkrátka půl století.

Tyhlety vykonstruovaný huráakce typu: uleju se z práce, tak řeknu šéfovi, že jedu na křtiny a jejda, von šéf jede se mnou (uf), no tak teda ty křtiny uspořádám, no, co mám dělat, že jo? (Co takhle třeba všimnout si, že i tomu šéfovi sloužily křtiny jako záminka, ale to by holt zase nebylo o čem točit.) Zajímavý scénáristická finesa: v rámci pozvednutí koeficientu taškařicovosti naflákám půlce figur jména hub.

Zajímavá reinkarnace Kinoautomatu. Docela by mě zajímalo, jestli by jednotlivé epizody fungovaly i bez své inovativní interaktivity (a dlužno podotknout, že na svou dobu i žárovkové kreativity), ale s poměrně velkou pravděpodobností si troufnu tipnout, takže za 2.

Jako vždy u Čapka - knižní předloha vysoko nad televizním zpracováním.

Zajímavý koncept, přestože ne natolik, aby mě každý týden přikoval k obrazovce. Do hodnocení promítám i špetku sentimentu ze statování ve dvou dílech.