Markussis

Podle mého názoru velice příjemná podívaná. Anthony Hopkins a scénář jeho postavy jsou hlavní důvody k tomu, aby divák tento snímek zhlédl. Je to trochu nedoceněná záležitost, neboť film není jen o divokém boji s medvědem uprostřed panoramatické krajiny. Je zde další rovina a sice rovina vztahová. Hopkins a Baldvin se dostávají do situací, kdy jejich společný vztah se ocitá pod stále větším napětím a adrenalin postupně stoupá, tedy jak mezi nimi, tak i všude okolo. To je velmi zajímavý aspekt, který sice není nijak zvlášť novátorský, ale je mu zde věnován velký prostor, což osobně oceňuji. Vše je brilantně natočeno a zahráno, řekl bych, velmi přirozeným způsobem. Zmáknutý film. Rád se ne něj podívám znovu.

Je to na takové lepší tři hvězdy. Děje je tu velmi málo, ale zachraňuje to zajímavý námět, díky němuž se ve filmu objevují i zajímavé momenty. Snímek je však, co se týče dějové linky, celkově velmi jednoduchý a předvídatelný. Místy to byla vyloženě nuda. Samotná dekadentnost filmu by mi nevadila, kdyby byl příběh lépe vystavěn a o něco okořeněn. Bylo hezké, že jsem v celé této nekonečné šedi zpozoroval i hezké lidské momenty, které stojí za úvahu. Snímek je bohužel na sto honů cítit béčkovým zápachem. Je to lepší průměr, nic na co by jste si déle pamatovali.

Je to tak složitá věc, i co se nějakého komentáře týká, že zde každý vystihne pouze část problematiky filmu. Proto jsem se rozmýšlel dlouho, zda vůbec něco psát. Ale tak přispěji svou troškou do mlýnice. Film je nepochybně vytvořen za účelem fascinovat. Fascinovat moderního diváka 21. století. Tuto svou predispozici film konec konců i splňuje. Samotná forma Nolanova filmu je však tak jiná, že film se stává právě prostřednictvím své formy šokujícím. To způsobuje, že to není film pro každého, ale zároveň každého zajímá. Je to vlastně obrovský paradox naší doby a možná až později poznáme, že se tento film i obrazem této doby stal. Ovšem podle mého názoru se film nestane klasikou. Chybí zde nadhled. Film je velmi jednostranně zaměřen. Jeho precizní logistická propracovanost je tak chladná, že se film divákovi hlouběji pod kůži nedostane. Ano, pozorný divák a návštěvník dnešních kin si, pokud bude pozorný, jistě přijde na své, bude možná chvíli fascinován propracovaností snímku. Ovšem za krátší dobu tento jeho účinek vyprchá. Vždy, kdy se nějaký film stal světovou klasikou, bylo to z velké části tím, že dokázal najít kompromis, ať už byla doba jeho vzniku jakáko-li. Já jsem zde cítil jen chladnou jednostrannost a žádnou zlatou střední cestu jsem nenašel. Nenašel jsem nouzový východ z labyrintu.

Je to snímek, který velmi poctivě popisuje vztah dvou opravdových chlapů. Zejména v krizových situacích vyplouvá na povrch jejich charakter. Vzájemně se pomalu oťukávají a zároveň mezi nimi postupně vzniká něco, o čem oni nemluví , ale považují to za samozřejmost. Pomalé tempo filmu mi zde zas až tak nevadí. Vynikající jsou především dlouhé společné scény Delona a Bronsona v jedné společné místnosti. Samotný závěr je lahůdka a nemá chybu. Avšak zdejší představitelky ženských rolí byly slabé jako špatný zeleninový vývar. Film by byl na plný počet, bohužel ony podvodnice ho hodně oslabují.

Opravdický vrchol komerční efektivity naší doby.

Jedna velká americká klasika. Scénář filmu je plný akce a ani slušná gradace děje zde nechybí. Douglas a Stone zde vyytvořili něco jasně identifikovatelného, což je jasným důkazem toho, že film skutečně průkazně klasikou je. Můj filmový vkus je jiný. Námět filmu je opravdu velmi originální. Sekáček na led v tělech mužských obětí je na mne přeci jen až moc kýčovitý. Nakonec vše působí velmi uměle a popkornově. Ve snímku mi nesedí ani trochu hudební podklad. Právě on můj pocit kýče ještě umocňuje. Řemeslně to film není vůbec špatný, ale já mám raději jiné chytřejší thrillery.

José Pinhero a Alain Delon. To je jedno velké téma. V osmdesátých letech se Delon stává v rolích policistů a jiných hrdinů z kriminálního prostředí, daleko zemitějším než dříve. Tento film je toho typickým příkladem. Delonovo herecké kouzlo se neztrácí, avšak je nucen režisérem k tomu, aby se na plátně přizpůsobil mnohem akčnějším filmovým prvkům, než na jaké byl zvyklý. Osmdesátá léta byla těmito akčními gagy přímo prosáklá na kost. Delon nejspíš pochopil, že se zkrátka přizpůsobit těmto prvkům musí, pokud tedy chce točit tento typ komerčních filmů. Film je celkově dotažený, ale nicméně také průměrný. Není zde problém právě v dotaženosti snímku, ale v jeho samotném provedení. Delon i přes všechny vady snímku však předvádí naprosto profesionální výkon. Nechci být až příliš zaujatý a porovnávat tento film s těmi jeho dřívějšími.

Velmi průměrně natočená romantická komedie, která však svůj účel asi i přesto splní. Celý děj filmu je z mého pohledu velmi nenápaditý a v závěru čistě klišovitý. Snímek je nepochybně postaven na velkých hereckých jménech. To sice není na škodu, ovšem v tomto případě samotné herecké obsazení film o moc výše vynést nedokáže. Na druhou stranu, jak jsem již předznamenal, uznávám, že film může být dobrým společníkem o osamělých předvánočních večerech. Je alespoň sympatické, že si na nic více ani nehraje.

Zde není snad ani co komentovat. Jedná se o případ, kdy film je naprosto jednoduchý a přitom, díký své upřímnosti, i velmi silný. Lino Ventura a Alain Delon tady spolu sehrávají jeden velký herecký koncert, který je založen na jejich opravdickém profesním přátelství. V okamžiku, kdy k nim přichází Laetitia, je dokonalá vztahová alchymie dovršena. Vše zde znatelně podtrhuje i roztomile veselý hudební doprovod. Je to opravdu srdeční záležitost. Tedy pro diváka a vůbec pro člověka , vyznávajícího šlechetné hodnoty opravdového přátelství, je film balzámem na duši.

Film, který mne přes všechny své nedostatky, velmi potěšil. Celkem strohý děj je vyvážen silným atmosférickým a estetickým potenciálem filmu. Bohužel slabší zápletku již zde nic nenahrazuje. Byť film svým pomalým vyprávěním svého děje je blízko starým francouzským atmosférickým gangsterkám, tak přesto mu něco schází. A sice je to sázka na ještě větší intenzitu, buď co se týče akce, nebo sázky na ještě větší hloubku samotné atmosféry. V této podobě snímek zůstává v celkem solidním tvaru, bohužel však na polovině cesty.