phamphi

Nutno dodat, že na jednotlivé dokumentární epizody navazující debaty (ať už ty z Harper Library z roku 1980, nebo ty v TV studiu z roku 1990) jsou daleko zajímavější než epizody samy. Ty jsou pouze kolekcí opakujících se povídek o "individuals cooperating voluntarily", "by pursuing their own interests...." a tak pořád dokola. Ok no, ale na to, kolik hodin série celkově trvá, je to dost slabé. Schází data, hlubší rozebrání Friedmanovy ekonomické teorie a vůbec všechno to, za co dostal nobelovku a proč se o něm vůbec dneska bavíme. Za podobné pohádky to nebylo. Pobavil zejména 3. díl ze série z roku 1990 "The Failure of Socialism" se záběry z porevolučního Československa a Miltonovým posezením s Klausem, a zajímavá je i navazující debata ve studiu s Gary Beckerem a Samuelem Bowlsem. Nejlepším speakerem z těchto debat je dle mého S. Cohen v 2. dílu (1990) "The Tyranny of Control". Při debatě s ním má chudák Friedman co dělat. ___ Největší úskalí Friedmanových úvah je asi zjednodušování pomocí "limonade stand" argumentu. Podívejte, máme dva stánky s limonádou, jeden... NE. Americká ekonomika a její problémy, neřkuli matrix globální ekonomiky PROSTĚ NEJSOU množinou stánků s limonádou, a z těchto paralel nelze vyvozovat jednoduchá limonádová řešení. A když už je odpovědí na vše "less government", kromě obecných poučení o svobodě rozhodování vlastně vůbec není rozvedeno proč a jak konkrétně. Toto mi na dokumentu vadilo - že se jedná o jeden velmi dlouhý, stále se opakující a mělký politický proslov.

Krátký hraný film o legendárním bluesovém fantomovi Robertu Johnsonovi vyprávěný "Son Housem". Film byl zpracovaný jako absolventská práce v roce 1999 na Loyola Marymount University. YouTube video zde.

Supr kriminálka, ačkoli víc by mi to sedělo jako seriál. Vždy 50 minutová epizoda z Departmentu Q, odložených případů.

Jako dokument nic moc. Hammond se poptal a natočil se při tom. Celkově nuda, bohužel. Odkaz na YT video zde.

"The best music and the best whiskey come from the same part of the country." (IMDb)

Tenhle film je fantastický v tom, kolik různých poloh a možností interpretace nabízí. Politika, akce, rekonstrukce, osobní příběh. Ani oslava ani kritika, resp. zajímavý mix obojího. Každý si v podstatě může z filmu odnést to, co chce. Nesnášeli jste amíky? Budete ještě víc. Vzhlížíte k americké armádě? Budete ještě víc. Mučení v tajných věznicích? Dostanete porci racionálních argumentů pro i odpudivou vizualizaci praxe, která vede k okamžitému zavrhnutí. Je tady někdo v právu? A dostali vůbec Usámu? Toť otázka...

Seriál ve scénách, které se neodehrály, vkládá historickým postavám do úst interpretaci dějin současných historiků. Nepřesné, kontroverzní, neúplné? Možná, ale za mě skvělé. Navíc nevidím důvod, proč by bylo toto dramatické zpracování nepoužitelné v hodinách dějepisu. Nám také fyzikář pouštěl Detektor a následně vysvětlil, proč je to celé fyzikálně špatně. Výsledek byl ten, že jsme si všichni z hodiny odnesli mnohem víc than otherwise would have been the case.

Taky má někdo pocit, že název filmu měl být přeložen jako Násilná minulost?

Svým způsobem velice znepokojující film (což mu přičítám k dobru), na druhou stranu hrozně blbý. Pointu chápu, ale jednání a motivace jednotlivých postav mi přesto přišly úplně mimo, zvlášt v detailech. Naprostá neschopnost se do jednoho z nich vžít mě po velkém finále donutila říct pouze "...aha" a jít si pustit The Artist. To byla jiná jízda.

''"You talking to me?"''