poster

České století (TV seriál)

Drama / Válečný / Historický

Česko, 2013, 9 x 66-84 min

Komentáře uživatelů k filmu (337)

  • golfista

    Češi jsou národ s nevyzpytatelnou minulostí .... Dokazuje to desítky let každý historický film nebo seriál, který se tady natočí.(28.11.2013)

  • Cival
    ***

    Dějiny jsou vrtkavé a nezadržitelně se kroutí pod rukama. Nelze je vměstnat do mluvících hlav sedídích lidí, kteří deklamují dialogy vždy se zasmušilou vráskou na čele.(3.11.2013)

  • Gemini
    ****

    U prvních dvou dílů jsem se Sedláčkem nenašel společnou řeč. Tedy, lépe řečeno, chápal jsem, co se snaží ukázat (ne výpravný historický seriál o událostech, ale precizně natočenou - částečně i smyšlenou - sondu do nitra zásadních událostí a těch, kteří byli jejich aktéry), ale forma mi přišla poměrně nešťastná. Titulky označující osoby jsou víceméně nahodilé a objevují se někdy až při třetím kontaktu s tou kterou osobou, a celé to působí na jednu stranu odtažitě artově, s čímž je na druhé straně díky nutnosti vejít se do určitého formátu spojené vůči divákovi bezcitné skákání v čase, kterým se ztrácí ty "zlomové okamžiky". Viz v první části vynikající scéna s Miroslavem Donutilem jako britským ministerským předsedou - kdy vysvětluje TGM, proč ho nemůže podpořit - a náhle triumfální a téměř kýčovitě dojemný příjezd Masaryka do Prahy v říjnu 1918. Co bylo mezi tím a hlavně jak se to mohlo stát, se nedozvíme. Totéž se v druhém díle "přihodí" Benešovu antagonistovi Emanuelu Moravcovi někde mezi vlasteneckým a vojáckým tlakem na Beneše den po podpisu Mnichova a Moravcovou svatbou v uniformě wehrmachtu v roce 1942 - jedinou vysvětlivkou je obrazovka se sdělením, že téhož dne (1938) napsal do novin článek o nutnosti najít dobrý poměr k Německu. Osobně jsem nebyl schopen zachytit, čím se díky rozmluvě s Benešem měl v jeho nitru spustit ten kolaborant, kterým by ještě před několika hodinami opovrhoval. Různé šokující vsuvky jako nahý prezident Beneš na mě neměly ten správný vliv. Chápu, že tím měla být poprvé v dějinách české televizní tvorby ukázána fyzická stejnost velké osobnosti s ostatními a jistým způsobem bořen mýtus o vždy elegantním džentlmenovi v obleku... ale přišlo mi to po předchozí - opět vynikající - scéně obnažení jeho nitra a myšlenek naprosto zbytečné. Zatím mi to zkrátka dost těžce neladí, a navzdory velmi dobrým hereckým výkonům a pozorné výpravě zůstává tento cyklus za mými očekáváními. BTW byl bych velmi rád, kdyby mi někdo vysvětlil, proč poslední scéna prvního dílu jednoznačně vyznívá tak, že Charlotta Garrigue zemřela pár dní po vyhlášení samostatnosti a zanechala TGM zlomeného žalem. Ve skutečnosti zemřela "až" v roce 1923 a předtím stihla kromě jiného prosadit plné volební právo žen, ačkoliv je pravda, že nebyla v té době příliš pevného zdraví (však taky byla s Masarykem stejně stará, přičemž porodila dítě v 36, 40 a 41 letech, což byl v tehdejších podmínkách malý zázrak). Třetí díl už byl podstatně kompaktnější, a i když obsahoval niterné dialogy a možná i nějaké ty historické fabulace, můžu mu vytknout jen zavádějící název - děj se totiž rovným dílem zabývá tím, proč a jak se dospělo k rozhodnutí o konečném řešení Heydrichovské otázky, a tím jak naopak Beneš dospěl k dodnes populární dekretodárné činnosti. Zároveň se tu - jak se to v dějinách často děje - razantně obrací náhled na Beneše. Rozhodně je to posun vpřed - a nahoru:) Ale zatím zůstanu u 70%. Čtvrtá část potvrzuje vzestupnou tendenci Sedláčkovy série. Nasazení příběhu zákulisního dění únorového "převratu" (pravda, v tomhle případě ve značné části vyfabulovaného... i když, četl jsem dochované záznamy ze zákulisních porad z procesů s Miladou Horákovou, a nemám důvod si myslet, že v 48. roce bylo něco jinak...) na 17. listopad považuji za jeden z nejgeniálnějších počinů programového inženýrství v dějinách televize. Až uslyšíte Jiřího Vyorálka blít před demokratickým prezidentem o hrozbě radikalismu, který samotná KSČ masově podporovala (a ozbrojovala pěst dělnické třídy), můžete si právě dnes víc než kdy jindy vzpomenout na soudruha předsedu Vojtěcha Filipa, který je ochoten - při svém právnickém vzdělání - prohlašovat, že tehdy proběhlo vše zcela ústavní cestou. To v Německu ve třicátých letech taky, a je to výborně popsáno v Branaghově Konferenci Ve Wansee jako ryzí právní pozitivismus oproštěný od jakékoliv morálky;) A až se Gottwald v závěru vysměje prezidentu Benešovi, budu velmi rád, když si vzpomenete na to, jak členové předsednictva "standardní demokratické strany" čas od času osloví plénum poslanecké sněmovny "soudruzi", nebo jak se pod záštitou této Strany pořádají konference reprezentantů takových osvícených zemí jako je Kuba nebo KLDR. Ale zpět k Sedláčkovi - casting, kostýmy, masky, herecké výkony naprosto geniální. Každý pohled, každé zahryznutí do párku, vynikající. Nemůžu se dočkat vraždění Soudruha. Díky téhle záležitosti skočilo České Století výrazně nad 80%. Pátý díl tuto laťku udržuje. O konci Milady Horákové sice víme, že byl o poznání nelidštější a odpornější, než Sedláček ukázal, ale aspoň nemůže být režisérovi vyčítáno sprosté šokování diváka. Faktem je, že pozadí stranických čistek tu bylo ukázáno naprosto dokonale skrz jiné věci... okázalé večírky s recitací zoufale velkolepých a bezvýznamných ód (pokrčení ramen malé jiskřičky bylo dokonalé), na nichž se všichni bratří, aby se přitom navzájem špiclovali a schraňovali si na sebe každou informaci, která se může v tu správnou chvíli - až soudruh Stalin zavelí - správně interpretovat (jak soudruh Stalin zavelí). Tupá urputná zuřivost zaměřená proti všem (protože všichni jsou nepřáteli Strany) Jana Budaře dostala díky práci s kamerou ještě další rozměr přesvědčivosti. No a všemocný a neomylný Soudruh Gottwald se pak - dámy prominou - posere ze zazvonění telefonu, protože sám neví dne ani hodiny. To mu ovšem nebrání, aby sám z vlastní vůle nebyl svině jak má vypadat (což ostatně ukázal v díle předchozím, ale kam ten se hrabe na skutečné několikadekádové dějiny, že). Prostřih do zámku v Kolodějích, kde se na konci šichty výslechoví specialisté domlouvají na popracovní pivo, je jen takové drobné - brutální - memento reality. Nemám důvod jít pod 80%.(6.11.2013)

  • Tosim
    ****

    "České století podle Pavla Kosatíka a Roberta Sedláčka." Historická fakta a velká scenáristická licence. Možnost k dialogu a zatím nejpromyšlenější zobrazení českých dějin. V podstatě něco, co se snad ani nehodí na nedělní večer v ČT1. :-) Překvapuje mě, co vyvolává kontroverzi (existuje snad jedna možnost toho, jak má být historie zobrazena?) a líbí se mi, že seriál přidává na hutnosti s blížícím se přelomovým rokem 1948. Pro mě bude ale rozhodující, jak zobrazí novější události, které tvořily postavy, jež ještě žijí. Pak možná i zvýším hodnocení.(2.12.2013)

  • Malarkey
    ****

    Já vlastně ani nevím, jestli se tady k tomuhle seriálu chci vyjadřovat. Od příchodu našeho prvního prezidenta to s naší zemí jde z kopce. Na scéně je jeden šmejd vedle druhýho. Začíná to Benešem, kterej má vůbec tu kuráž se z exilu rozčilovat, že Češi dostatečně nebojují proti německé přesile, pokračuje přes kopu komunistických šmejdů a nakonec to skončí u Zemana (aktuální dobu seriál naštěstí nezmínil, to už bych se asi vážně poblil). Hodně dlouhou dobu jsem nad tímhle seriálem i přemýšlel. Naše dějiny jsou od roku 1918 dost smutná záležitost a musím říct, že si je hodně beru k srdci. Možná až moc, řekl bych. Přemýšlel jsem, jak bych Angličanům a Francouzům mohl vyčíst to, co nám během Mnichova provedli. Pak jsem ale skončil s úsudkem, že když bych to nějakému průměrnému Angličanovi, popř. Francouzovi řekl, stejně by se mě nejdřív zeptal, o čem to vlastně mluvím a nevěděl by ze své minulosti vůbec nic. Natož pak si nedokážu představit, že bych s ním mohl probrat Mnichovskou dohodu. S čímž pramení celá moje teorie o našem národě, že jsme neuvěřitelně sebekritický národ a veškeré naše chyby si neuvěřitelně připouštíme k srdci. Tenhle seriál mi dal částečně za pravdu. Pět hvězd nedám. Bylo mi z toho všeho až moc smutno. Na druhou stranu jsem rád, že jsem se něčeho takového mohl vůbec dočkat.(11.12.2013)

  • Marigold
    ****

    Zajímavá koncepce, jistá režie, ale výsledek nevyrovnaný v závislosti na tom, čí hlava mluví. Pojmout Beneše jako existenciálně zcizenou postavu, která mluví, jako by jí hlas nepatřil, je zajímavý, ale to mi nezabrání u jeho monologů dřímat. Nejvíc mě baví Sedláčkova práce s nedějovými detaily, které často shazují dějinný patos. Komunistický diptych zvedl úroveň o třídu výš. Zejména schopnost vypořádat se s traumatickými tématy civilně a převážně bez démonizace je chvályhodná. Sedláček s Kosatíkem dokázali najít v komunistických pohlavárech lidi, což je po dvou dekádách bezpohlavních karikatur epochální úspěch. Vyorálkův Gottwald je nejlepší porevoluční filmová postava - nejen mírou demytizace, ale především způsobem, jakým si herec poradil se zprofanovanou mocenskou maskou. Volám už roky po něčem, co nám pomůže "pochopit" dějiny jinak než jako gambit pravdy a lži, České století k tomu má zatím zdaleka nejblíže.(11.11.2013)

  • Radek99
    ****

    Ryze televizním přístupem (a na můj vkus až v příliš velké zkratce) pojatý projekt o českých dějinách, tedy na dialozích postavený koncept mluvících hlav a vlastně logická rezignace na sílu obrazu, která ovšem kdysi utvořila ty nejhodnotnější české historické filmy. Umělecká daň vývoji a nárůstu síly televize jako audiovizuálního média. Což by ovšem nemělo zastřít fakt, že se po velmi dlouhé době zase Česká televize v hrané tvorbě pokusila vyprodukovat něco velkolepého. PS: Vrcholem je jednoznačně pátý díl Zabíjení soudruha, v němž Robert Sedláček kongeniálně končí zhruba tam, kde začínal Karel Kachyňa a jeho mrazivé Ucho. Škoda jen, že tvůrci trochu zploštili Slánského pobyt ve vězení (trocha naturalismu by věci výrazně pomohla) a opomněli divákovi ukázat třeba některý z jeho pokusů o sebevraždu...(3.11.2013)

  • Fr
    ****

    MOCNOSTI TEMNOTY SLOUŽILY VÍTĚZSTVÍ SVĚTLA - VYTOUŽENÝ VĚK LIDSTVA VZCHÁZÍ. VĚŘÍME V DEMOKRACII - VĚŘÍME VE SVOBODU - A VE SVOBODU VŽDY VĚTŠÍ A VĚTŠÍ.… /// Dramaticky ztvárněnej cyklus televizních inscenací... Dějiny jednoduchou a srozumitelnou formou. Ti, kteří chtějí vědět víc, už to dávno udělali a nebo ví, kde načerpaj vyčerpávající informace. Pro ně, to bude nuda. Ovšem MY ČEŠI, co nechceme číst ... prostě - mně to vyhovuje. Navíc to postupně získá parametry navazujících dílů a ne jen výkřiků do (z) historie. A ten casting je fakt dobrej! DÍL PRVNÍ: 1918 – Velké bourání /// Dějepis pro starší a spíš ty, míň pokročilý. Dramatická televizní inscenace, plná monologů T.G.Masaryka, jeho myšlenek, hovorů s Benešem, Thunem, dcerou Olgou, atd., atd., zakončená triumfálním příjezdem do Prahy. **** /// DÍL DRUHÝ: 1938 - Den po mnichovu PÁNOVÉ, ROZHODNUTÍ MNICHOVSKÉ KONFERENCE JE HROZNÉ. ALE NENÍ PRO NÁS NEČESTNÉ… Beneš a jeho ,,těžký dny. Nejlepší léta Emanuela Moravce. Srozumitelně vysvětlenej rok 1938, včetně výroků slavnejch a jejich pohnutek. **** /// DÍL TŘETÍ: 1941 – Kulka pro Heydricha KREV ZA KREV… Beneš v exilu a bojovníci odboje. Beneš jako chytrej, zkušenej a tvrdej politik. Ovšem, o všem se dá polemizovat. I o zodpovědnosti. *** /// DÍL ČTVRTÝ: 1948 – Všechnu moc lidu Stalinovi ,,PRÁVĚ SE VRACÍM Z HRADU…“ Díl o tom, že náš národ by neměl spoléhat na politiky. Zajímavě předvedená koordinace komunistickýho puče. **** /// DÍL PÁTÝ: 1951 – Zabíjení soudruha NEVĚŘIT NIKOMU! O těch, kteří se čtvrt století třásli na moc, aby ji pak nechali Stalinovi a o vaření vody na Slánskýho. Klémovy myšlenkový pochody a počátek výuky, jak nepřátelům zakroutit krkem. **** /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že Landa má ty vojenský role v malíku! 2.) Furt nechápu, proč jsem musel vypadnout z pohraničí. 3.) Taky nechápu, proč Havel nechtěl brát komunisty na hrad. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *(31.10.2013)

  • Shushika
    ***

    1. Veliké bourání -60%, 2. Den po Mnichovu -70%, 3. Kulka pro Heydricha -80%(19.11.2013)

  • flanker.27
    ***

    1. díl: Po formální stránce první díl kvalitní. Problém je ale v tom, že tohle téma (Masaryk+vznik republiky) je samo o sobě téma na bezmála 8 dílů. Proto přeskok z roku 1916 až do listopadu 1918 vlastně vynechává ty nejvýznamnější úspěchy, tedy chybí pobyt v Rusku a budování legií, což byl jeden z klíčových prvků pro uznání republiky. Když se mluví o legiích, je třeba si uvědomit, že nešlo o pár dobrovolníků, ale jen v Rusku o skoro 100 000 mužů, plus legie ve Francii a Itálii. Dále zcela chybí cesta po Spojených státech. Když už tam byl hlas vypravěče, mělo by to být aspoň zmíněno, když už bylo dramaturgicky rozhodnuto, že právě to nejpodstatnější neuvidíme. No, uvidíme, co bude dále. P. S. Huba jako Masaryk nebyl špatný, ale Svatopluk Beneš ve filmu Člověk proti zkáze je lepší. Celkově zatím tak 70 %. Po dokoukání: Tak zbytek odpovídá započatému. Seriál si prý klade za cíl rozproudit debatu o výrazných okamžicích naší historie. Problém je, že nám z těch okamžiků ukazuje jen střípky a to ty, které na základě nějaké svojí subjektivní úvahy považují za důležité Kosatík a Sedláček. Paradoxní při tom proklamovaném záměru rozproudit debatu je to, že na jakoukoli kritiku zastánci seriálu odpovídají "ale to nemůžete brát jako historii, to je legitimní osobní pohled na věc". Obávám se, že v tom je schována nějaká hlava XXII. Nezobrazuju historii ale chci o ní debatovat - nedebatuj, je to osobní pohled a ne historie. Tak si vyberte. Ostatně ono toho k debatě moc není, maximálně k pár poznámkám o ne právě dobvrém uchopení a chybách (doporučuju např. kritiku Tomáše Koloce na Britských listech). Jako celek to jednoduše není ani zajímaváý historická freska, ani nabídka sporných momentů a rozhodnutí v naší historii 20. století, ale jen jeden úzký a ne moc debaty hodný pohled. Ke kladům patří slušné herecké výkony a některé jednotlivé scény, které však příliš čnějí ze zbytku.(28.10.2013)

  • sportovec
    odpad!

    Ambiciozní projekt je zatím velmi nepovedenou karikaturou svého záměru. Vše uvozují Sedláčkova slova, podle kterých Beneš měl být údajně slabou osobou. Bolestným překvapením jsou i Kosatíkovy scénáře, které jsou ve své jednoznačné většině hluboko pod úroveň jeho knih.(19.12.2013)

  • Eddard
    ****

    K přístupu, kteří zvolili autoři (Sedláček a Kosatík) Českého století k přiblížení nejdůležitějších momentů novodobé historie našeho státu, můžeme mít výhrady, můžeme o něm diskutovat, ale těžko se dá argumentovat proti tomu, že se jedná o jeden z nejzáslužnějších projektů, které v produkci naší veřejnoprávní televize vznikly. Povětšinou výborné herecké výkony jsou podpořeny kvalitně napsanými dialogy, nechybí ani chytře vystavěná dramatická struktura jednotlivých dílů - příkladem za všechny je asi nejlepší díl z první poloviny seriálu, Zabíjení soudruha, který je zarámován dvěmi dojemnými, i když z morální podstaty naprosto odlišnými popravami Milady Horákové a Rudolfa Slánského. Pokud se druhá půlka podaří tak jako ta první, budu moc spokojený. 80%(3.12.2013)

  • 3DD!3
    ****

    Pilot: Na české poměry až nezvykle povedené. Tatíček Masaryk je tu prezentován jako manipulátorský master, rozvraceč a z jeho postojů by dnešní EU asi neměla moc velkou radost. Herecké výkony jsou vynikající. Ukazuje se, že dobří herci u nás jsou a když jim někdo napíše smysluplné dialogy odvděčí se jak tvůrcům tak divákům. Martin Huba v prvním díle působí velice solidně, i když ve finální verbální výměně exceluje Donutil. Part 2. Ti nám dávají kapky. Z národu dělají mrzáka a nevěří mu. Výborné dialogy, ale chtělo by to ještě více rozletu. Part 3. Tak trochu jsem si (asi naivně) myslel, že ten atentát ukážou a ono nic. Trojan je dobrý, od něj se to přece jen čeká. Potěší hravé parádičky (hrneček). Beneš působí jako namachrovaný smrkáč. Part 4. Prozatím vrchol seriálu. Kléma válí. Záporácky orientované vyprávění, kde už si komunističtí kluci z Beneše dělají vyslovenou prču. Skvělé hlášky. Jiří Vyorálek vyniká ("Jasně, že chci tu MOC!"), ten chlap si zaslouží víc rolí. Budař naopak otravný, naštěsí je ho tu němnogo. Part 5. Temná paranoia se plíží Klémovou pracovnou. Příběh rámovaný dvěma mučivě pomalými popravami nepřátelů strany rovněž patří k těm lepším. Pořád se tu hodně kecá, ale opravdu je o čem. Uvidíme jestli to bude i dál dostatečně poutavé. Protože nejlepší kousky máme, podle mě, tímhle dílem za sebou.(3.11.2013)

  • Nikon
    *

    První díl - přinesl velké zklamání. Dialogy šustí papírem a osobnost Masaryka tu nevyzněla zdaleka tak důležitě, jak by si určitě zasloužila..... Druhý díl - na tohle se fakt nedá (a ani nemusí) koukat. To už mohli dva herci sedět ve studiu a číst dialogy z knížky. Na televizi můžete mít puštěný jenom zvuk. Umělecký dojem je stejný - nulový.(28.10.2013)

  • Arbiter
    ****

    Sedláčka mám moc rád. Za jeho suchý humor, za lehce ironický podtón, který nikdy v jeho snímcích nechybí, a za tendenci neustále relativizovat ono mýtické "typicky české". Obsah, skrytý za oponou formy, měl, při porovnání právě s formou, vždy navrch a je tomu tak i v případě Českého století. ___ Díl první: Škoda posouvání děje jen skrze dialogy, probíhající převážně v interiérech, a vypravěčova intermezza. Hlavně třetí čtvrtina filmu obsahuje zub v ději, který ani vypravěč nezachrání. Onen skok mi vadil, byť byl dobře obhájen: postavil totiž kontrast střetu nemilosrdného realismu britského ministerského předsedy s manipulativním morálním naivismem TGM na jedná straně s o dva roky později probíhající realitou v Česku, kde se začal naplno rozjíždět kult TGM, tatíčka národa, na straně druhé. ___ Ze začátku rozhovory silně šustily papírem, počkám si ale na další díly, skrze které bude snazší je hodnotit. Mám totiž trochu pocit, že ona strojená upjatost a nelidská mluva byla od tvůrců záměrná a v rozhovorech mezi "kavárenskou" intelektuální smetánkou často i dnes v reálu chtěná a žádoucí. Uvidíme. Za herecké obsazení, pečlivé vykreslení osobnosti T G. M. a za obě scény s Donutilem a s geniálně anti-rigidně-dějepiseckým laděním děkuju maximálně. Byly úžasné. Už aby je někdo vystřihl a nasdílel na youtuby. To bude hejtů! Díl druhý: Rozhovory šustí papírem i nadále, ale přijímám to. Přistupuji i na onen divadelní konstrukt průběhu scén, kdy jednotlivé postavy více slouží potřebě autorů sdělit dobové reálie a "vysvětlit" postavu samu, než aby tato pro danou situaci uvěřitelně jednala. Slouží to totiž nutnému. Není moc jiných cest, jak precizně nahustit dobovou atmosféru a vykreslit osobnost jednotlivých aktérů v několika málo scénách. Díl třetí: Díky za odvahu použít tři jazyky. Povinná selekce vybraného materiálu je pochopitelná, nutná, ale zákonitě se musí projevit na kritice díla. Já osobně doufal, že se při zmínkách o koncentrácích dloubne do těch českých předválečných pro cikány. Stačila by jedna věta. Stejně tak doufám, že alespoň v příštím díle bude náhled na odsun sudetských Němců podroben nějaké kritické sebereflexi. Čtvrtý a pátý díl: Zejména pátý díl potvrzuje vzestupnou tendenci narativní uvěřitelnosti a "flow" - což je paradoxně na škodu: ona vzestupná tendence a stabilně sebejistá režijní práce ještě zřetelněji odhalují poměrně nevyváženou kvalitu scénáře (opakuju, nikoliv obsahovou, ale vypravěčskou). Poslední výtku směřuji k absolutní absenci člověka. Svět hrdinů seriálu je formální. Zavřený za okny vládních budov, elitářských kaváren a politické události tak vytrhává z živoucího kotle společnosti. Pokud jde ale o záměr a zvuky davu za okny jsou jen podtržením oné nereality, ve které jednají a rozhodují (potenciální) reprezentanti země, jsem ochoten přijmout i tento sterilizační prvek. ___ První půle seriálu je za námi a je skvělá. Demagogie je Sedláčkovi i Kosatíkovi cizí. K materiálu přistupují pečlivě a s rozvahou. Taková díla řeknou i přes svou uměleckou licenci o dějinách mnohem víc, než klasický dějepis.(28.10.2013)

  • D.Moore
    ****

    1. díl: Je velká škoda, že úvod Českého století vznikl jako "obyčejný" díl seriálu a ne jako pořádný pilotní film. Nejméně hodinu a půl dlouhý. V příběhu TGM je toho přece tolik k vyprávění a ukázání a já nechápu, proč tvůrci nevyužli možnost, peníze i naprosto skvělého představitele titulní role. Přes tyhle výtky, uspěchanost, fakt, že Veliké bourání není pro "nezasvěcené" zrovna nejjednodušší pokoukání, a přes to, že všichni všichni včetně Němců a Britů mluví česky, pozitivní dojmy převažují. Obzvlášť oceňuji úžasné dialogové scény TGM s hrabětem Thunem, a TGM s britským premiérem Lloyd Georgem (skvělý Miroslav Donutil).___2. díl: Dokonalý Martin Finger, vcelku obstojný Landa (jen nemusel mluvit tak současnou češtinou), děj se odehrává během pár dní, což je jen ku prospěchu. Rozpaky mizí, na další část se už vyloženě těším.___3. díl: Naprostá senzace! Martin Finger se osvědčil už minule, tady má perfektní spoluhráče Ivana Trojana a Michala Dlouhého, řeší se velice zásadní věci... A velké plus - oproti prvnímu dílu tentokrát Britové mluví anglicky a Němci německy, vše otitulkováno. Proč to tak nebylo už ve Velkém bourání, čert ví.____4. díl: Roku 1948 jsem se bál, nakonec ho tvůrci zvládli poměrně se ctí. Trochu škoda, že scénář líčí komunisty vesměs jen jako vulgární chásku, což se dalo čekat, ale doufám, že do budoucna se to zlepší. Bezvýchodná politická situace byla tentokrát představena věrohodně, dialogy a monology plynuly velice přirozeně a David Novotný v roli Slánského dává tušit, že nadcházející část s jeho popravou bude velký zážitek.____5. díl: Ano, zážitek to byl. Vytknout můžu snad jen uspěchanou závěrečnou půlhodinu. Ukázat Slánského pobyt ve vězení, nějaké to mučení či některý z jeho pokusů o sebevraždu, bylo by to ještě působivější. Ale zase oceňuji vyobrazení toho, že i ti nejobávanější tuzemští pohlaváři byli pouhými loutkami, které na požádání dělaly salta. Děsivé.(28.10.2013)

  • Tom_Lachtan
    ****

    Díl první: Velké bourání (1918) - Jako začátek dobré, sice se jedná jen několik střípků ukazujících Masarykovu politickou práci, ale naštěstí bez aureoly velkého tatíčka a to ve výborném hereckém podání Martina Huby, už se těším na další díly, kde budou opět výborní herci, ať už herecky (Trojan, Stránský, David Novotný a mnogo dalších), nebo typově se velmi ku své roli hodících (Daniel Landa). V dalších dílech snad přijde i více daný děj dílu, technicky a režisérsky vytříbené střípky jsou sice hezké na úvod, ale třebas dílu poMnichovskému, či Atentátnickému by určitě tenhle model rozhodně neslušel. Ale za tu zkratkovitost v závěrečné části by někdo zasloužil žhavým železem. Díl druhý: Den po mnichovu (1938) - Pro mě osobně v mnoha věcech kvalitnější, než-li část předchozí, bezmoc zúčastněných v některých částech je hmatatelná, herecké výkony opět výtečné a drobné zaškobrtnutí v některých dialozích jsou zapomenuty v závěrečné konfrontaci Beneš × Moravec. Závěrečný střih o několik let zde narozdíl od prvního dílu funguje výtečně, obzvlášť vzhledem k ději předchozímu. Díl třetí: Kulka pro Heydricha (1941) - Víc Trojana! Víc Trojana! I přes lehké zklamání, že se v ději vůbec neobjeví president Hácha, protože jeho cestu bych sledoval možná i raději, už jen kvůli tomu, že byl narozdíl od Beneše demokraticky zvolen. Jinak ale všechno funguje na výbornou, i ta druhá "hlavní postava" rozvědčíka Moravce, jen ho bylo opravdu spíš málo, klidně bych přenechal víc prostoru německému demokratovi. Technicky opět výtečné a vysoké potěšení skýtá fakt, že rozmluvy jsou tentokrát vedeny hned v několika jazycích a třešničkou je závěrečný, nádherný záběr na letadlo v mracích.Díl čtvrtý: Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) - Energie. Obrovská energie snad ve všech dialozích, ovšem hlavně v těch komunistických, u nichž se Kosatík předvedl v tom nejlepším světle a podpořili ho i brilantní herci, kteří se svých úloh zhostili nebývale perfektně. Oceňuju fakt, že nikdo nedělal z komunistů svině a hajzli za každou cenu, není to potřeba, i takhle je vyznění nebývale temné. Tleskám výbornému dílu, u kterého jsem navíc dostal hlad (aneb cpaní párky od Marty). Díl pátý: Zabíjení soudruha (1951) Herecky opět naprosto neskutečné, skoro by jednomu bylo těch domácích komančů líto, po tomhle výkonu... Výtečné završení první části cyklu (nebo řady, jak to komu vyhovuje), takže si dovolím ohodnotit. Pokud budou díly následující stejně kvalitní, jako Všechnu moc lidu Stalinovi a Zabíjení Soudruha, jdu na pět.(28.10.2013)

  • xxmartinxx
    ***

    Tezovitosti a nutnosti velmi nastavenými linkami dialogů dovysvětlovat situaci (protože téma je zkrátka moc široké) se první díl asi nemohl vyhnout. Že Masaryk v každém záběru jakoby pózoval nějakému sochaři, už je možná maličko přehnané, ale dobře. Sedláček odvádí přes všechny nesnáze dobrou práci a pokud bude v seriálu víc momentů, jako je posezení u britského premiéra, budu spokojený. Prvnímu dílu lze vytknout, že se bojí němčiny a dalších cizích jazyků a postavy spolu neustále mluví plynně česky, i když dialog zakončí slovy "vždyť ani nemluvíte česky". Jsem opravdu hodně zvědavý, jak to bude řešeno v dílech se sudeťáky. Jestli i oni budou šprechtit po našem, tak to bude velmi krutý vtip. O kolik by bylo dějově silnější a smysluplnější, kdyby byla vícejazyčnost zachována. Ale česká televize soustavně vysílá svým divákům vzkazy, že jde o nevzdělané burany a idioty, tak se asi nemůžu divit, že v tom pokračuje dále. Opravdu doufám, že se podaří vyšplhat na čtyři hvězdy, ale první díl bys spíš nutné zlo. /// Problém druhého dílu je, že se nedokázal posunout od pomýleného klišé, že o osudu Československa se rozhodovalo v době Mnichovské dohody a bezprostředně před ní, a že "zahraniční" mocnosti zradily nečekaně a nepochopitelně. V té době, kdy sledujeme velká slova Benešova, už je ale osud Československa zpečetěn a my se tak nemusíme koukat, že je zpečetěn stejně tak vlastními chybami jako německou agresí. Překvapuje mě, že Beneš, "ta moje hlavinka nejlepší", zde vystupuje jako typický dějinný slaboch, když Sedláček kdesi říkal, že mu nepokrytě fandí. Jestli měl druhý díl ukázat jeho silné stránky, neuspěl, spíš jen zopakoval argumenty jeho zastánců, ale nepřesvědčil o nich. Jo a deklarovat rozpor bojovat/nebojovat duelem Beneš vs. Moravec (zvlášť když druhého hraje známý nácek) je vůči zastáncům boje krajně urážlivé. /// Třetí díl se správně rozhodl tentokrát atentát nezobrazovat, na tom opravdu není mnoho zajímavého. Jinak se ale nepodařilo najít pořádnou kontroverzi a téma. Češi byli kolaboranti spíš než odbojáři a Benešova úslužnost vůči Stalinovi zůstává nejasná. No a? Oboje je známá věc. Poněkud zvláštně působí, že zrovna třetí díl jako doposud jediný zachovává vícejazyčnost, což bych měl asi ocenit. Ale proč zrovna teď? Kdyby za jednotlivými díly stáli jiní filmaři, tak bych to chápal, ale tahle diskontinuita je poměrně zvláštní. Třetí díl každopádně nemá kam posouvat názor na sérii - ani výš, ale ani níž. /// Čtvrtý díl je zdaleka nejpolopatičtější, zdaleka nejvíc vysvětluje a vlastně zdaleka nejméně říká. Opět se jen těžko přemýšlí o tom, jak by to na tomhle formátu šlo jinak, když na desetidílný seriál by vyšlo každé jednotlivé téma. Každopádně Tohle už v sobě nemá ani kontroverzi druhého a už vůbec opravdovou konfrontaci s historií prvního dílu, je to takové přežvýkání. Doufal jsem, že dalšími díly se hodnocení vytáhne, bohužel pomalu, ale jistě klesá. Jedno je jisté - konfrontovat mýtus Masaryka se relativně podařilo. Edvarda Beneše ale Sedláček naprosto nezvládl. /// Pátý díl je jen nudný, o něm není co napsat. Snad jen že jak z Klementa v podstatě snímá vinu "on do toho stejně neměl co mluvit", mi přišlo zvláštní.(28.10.2013)

  • liborek_
    ***

    1. díl: Příliš velké sousto pro tak malou a vetchou papulku... Kosatík se Sedláčkem vytvořili mrzáčka, který se nedá promítat ve školách ani v dějepise, ani v občanské nauce, a vážně je nemůžeme brát ani jako umělecké zamyšlení nad českými dějinami. Protože jak žáčkům vysvětlit totální ignoraci Štefánika, amerických, ruských a francouzských aktivit, zhuštění významu legií do dvou tří okrajových vět (ignoraci Sibiřské anabáze), mlčení o domácím odboji a příliš rychlíkovou Řijnovou katarzi apod.? Masaryk je vykreslený jako dědeček, který na silné a dobře cílené argumenty západních politiků není schopen smysluplně reagovat a buď pouze mlčí anebo jen pronáší nacionalistické fráze. Pokud oním tabu, které autoři slibovali, mělo být zamyšlení nad smyslem celého snažení o česko(slovensko)u samostatnost a nad smyslem/neživotaschopností konceptu československého národa, pak v mých očích fatálně neuspěli (to by asi Kosatíka musela nahradit Mary Heimann). Vrcholem je v tomto smyslu rozhovor Masaryka s britským premiérem Lloyd-Georgem (výborný Donutil!), který problematizuje celé ono "velké bourání", staví se za zachování velké středoevropské mnohonárodnostní říše a usvědčuje Masaryka z propagandistické lži. Jenže dělá to tak, že (řečeno Lloyd-Georgeovými slovy) nepoučeným divákům jen plete hlavy... Další obrovskou slabinou jsou dialogy, při jejichž poslechu se nemohu ubránit dojmu, že jsou jen násilně poskládané z různorodých výroků vytrhaných z Čapkových Hovorů s TGM a jiných populárních zdrojů... Chápu autorskou licenci, ale ty dialogy takto zni opravdu tak toporně, že musí každému být jasné, že nemohly být nikdy proneseny... Viz např. známý výrok ze Světové revoluce: „Jednoho dne mne navštívil v bytě před denní poradou v 'Čase'; patrně měl něco vážnějšího. A měl: Podle jeho rozpoznání se nemůžeme na válku dívat pasivně, musíme něco dělat; nemá pokoje, chtěl by být činným. Na to já: Ano, já už dělám!" (kap. 9) a srovnej ho se scénou, kterou natočil Sedláček (ta Benešova "retrospektivní" promluva je v ní prostě neskutečně toporná).... 1. díl chce ukázat a říct strašně moc, nakonec ukazuje a říká strašně málo a... blbě... (**). ___ 2. díl: Mnichovský díl má výrazně lepší scénář; zejména proto, že se soustřeďuje na úzce časově vymezený problém a autoři už tak nemusí mít trapnou potřebu ignorovat některé z klíčových aktérů jako v předchozím díle. Kromě toho scénář pojímá mnichovskou problematiku z poměrně netradičního úhlu pohledu, v čemž je objevný a opravdu zajímavý. Nicméně stále zůstává bolavý problém zoufalých dialogů, který dosahuje nechvalitebného vrcholu v ping-pongovém buranském rozhovoru Moravce s gen. Prchalou: "Emane, byls u něho? - Byl, jedu odtamtud. - Z Hradu? - Myslím, že se mě fakt báli. Byl jsem mezi nima jedinej v plný polní. Fakt jsem byl nasranej. Povidám: 'Z cesty, srabi! Voják československý armády jde za svým vrchním velitelem!' - Dobrý...!". Landa přitom s tím svým přehráváním očima honí mouchu a Karel Dobrý upřeně pozoruje Landův nos, aniž by brvou hnul... Pro sérii tak zůstává charakteristický těžce deklamativní styl zoufalých herců, jež jsou nuceni pronášet slova buď evidentně vytržená z memoárových zápisků (a tedy nepsaná v přímé řeči, do níž jsou násilně převedená), anebo z čista vyfabulovaná a hemžící se novotvary moderní a často nesmyslně vulgární hovorové češtiny (jako u té citované ukázky). V tomto ohledu autoři se svou studií charakterů opět tragicky selhali. A ještě jeden postřeh z hradišťské předpremiéry na LFŠ: Sedláček nebyl vůbec ochoten nebo schopen (?) smysluplně odpovědět na dotazy diváků, proč to či ono ukázal tak či onak (např. k té Benešově nahotě nebo k těm dialogům), a vůbec si svoje dílo (ob)hájit.... To si pak říkám, zda celý ten projekt má pořádně promyšlený a nespoléhá jen na Kosatíka a svůj štáb. Zatím to totiž vypadá jako vysoce profesionálně odvedená školní práce... (**) ___ 3. díl: Není to tak slabé jako předchozí díly, i když bouchání šampaňského by bylo pořád předčasné - očividná autorská nekonzistentnost a dialogy od psacího stolu zůstávají. Zatímco v předchozích dílech se i na nejnepravděpodobnějších místech mluvilo česky, najednou to s tou angličtinou a němčinou jde... Zvláštní. Epizoda o odlévání kulky pro blonďatou bestii sympaticky cílí na činnost exilové vlády v Londýně a hlavně na úlohu Františka Moravce, ale výsledkem je okrajová nezajímavá inscenace, v níž za povšimnutí stojí především to, jak si Trojan uzurpuje pozornost pro svoje bezkonkureční herectví (přestože výrazně zkresluje Moravcův skutečný charakter a vulgarizuje styl mluvy...). Sedláčkovi možná nejde o výuku dějepisu (čímž by se možná daly ospravedlnit ty obrovské časové i kontextové skoky a zcela chybějící střípky celého příběhu - např. Agent A-54, role ostatních exilových ministrů, existence ostatních exilových vlád, role protektorátní vlády apod.), nicméně spolu s Kosatíkem mají přesto zvláštní potřebu občas "vylepšovat" už tak šustivé dialogy didaktickými vsuvkami, kterými ten dějepis imitovat chtějí (narážky na odsun, odboj, "krev, dřina, slzy a pot..."). Marná sláva, Kosatík je možná dobrý historik, ale umělec z něj už nebude; psát scénář a dialogy mu prostě nejde (a vylíčit věrohodně a konzistentně role jedinců v dějinách už vůbec ne). Tak to vidím já. (***) ___ 4. díl: Kvalita postupně roste a vrcholem dramaturgické vtipnosti (i když asi nezamýšlené) je, že tato epizoda a s ní onen mix citací a spekulací měl premiéru právě 17. listopadu. Knihu to sice (z podstaty) nenahradí a žádné zajímavé myšlenky to nepřineslo, přesto se mi tento díl docela líbil. Celkem slušná TV inscenace. "...Přisunul si křeslo skoro až ke mně, až se mě dotýkal obličejem a spustil: 'Je-li něco přáním všeho lidu, pak se mu musíte podrobit i vy jako prezident'. Na to já: 'Tak daleko ještě nejsme, aby ulice rozkazovala, jestli prezident má, nebo nemá přijmout demisi.' Odešel beze slova. - Dobře jste mu to pověděl, pane prezidente..." (***) 5. díl: 3 a 1/2 *)(1.11.2013)

  • Véča
    **

    Když minulý týden vyšel komiks podle scénáře k prvnímu dílu seriálu, tak jsem byl překvapen, o kolik je lepší. Další díly seriálu mě přesvědčují o tom, že to bohužel asi bude setrvalý stav.(11.11.2013)

<< předchozí 1 2 3 4 5 9 13 17