phamphi

Prej: "Tak já pleju..." :D

Závažné téma, ale průměrně zpracovaný dokument. Pořízené záběry jsou sice cenné, ale jejich kvalita není kdovíjaká, (skrytá kamera většinou natáčí podlahu pod stolem) a pro vyšetřování jsou nepoužitelné (skryté záběry nemohou být použity jako důkaz, pokud jsem to správně pochopil). Zážitek umocnila spíše atmosféra promítání a související diskuze stakeholderů na půdě Evropského parlamentu.

Tak že by film v podstatě dával smysl až do konce filmu a nepřepínal mezi různými úrovněmi reality, jsem u Lynche ještě nezažil. V tomto pohledu jsem byl obelstěn přesně opačným způsobem, než je u Davida zvykem, nicméně mimořádně příjemně. Fakt výborný zážitek. Dennis Hopper ultimátně hlásí. "l'm taking your neighbor out to the fucking country!" (škoda, že jsem slyšel špatně a není tam "...to fuck the country") a Laura Dern si už cvičí ksichtíky, které dovede k dokonalosti v Inland Empire. Romantické psycho a dokonalost přivedená k zvrhlosti.

Týpek s brýlemi s kamerou podle mě zcela neodhadl situaci. "Ty šrouby tady nejsou asi tak utažený, jak by člověk čekal. I kameru jsem v pohodě pronesl." Ne asi! Protože v přesně vymezené ohrádce pro české turisty tito lidé krásně splnili účel, který KLDR sledovala. Vedle poskytnutí deviz na nákup švýcarských hodinek komunistickým funkcionářům, podali světu zprávu, jakou měli podat. "Silnice jsou zde v perfektním stavu, jen škoda, že po nich zatím nikdo nejezdí." OMG. Snad jen pár lidí tam má rozum (např. týpek s pejzama). Ale v tom případě mi není jasné, proč na tento zájezd vůbec jezdili a podpořili tím tamní režim. Přidaná hodnota podle mě spočívá jen v pár zachycených záběrech - taková šedá pohlednice z KLDR, která ve velké míře dokáže zakrýt brutalitu režimu vůči vlastním občanům. Např. o koncentračních táborech a o tom, že pár mil od hotelu, kde se zpívá karaoke, rodiče z hladu pojídají své děti, se tu nic nedozvíte. Naopak se dozvíte mnoho o české povaze, např. při klanění Kim Ir-Senově soše: "Klaněli se všichni, pokloníme se taky." "Je blbost dělat extremismus." "Nevim o tem nic, tak jako nevadí." Přičinliví čeští odboráři pak po úchylném dětském vystoupení oslavujícím vůdce naběhnou objímat vymyté děti a večer u piva to zakončí zpěvem internacionály (kde jinde tematicky zavzpomínat na staré časy) a sexistickými výroky směrem ke korejské průvodkyni.

Předloha: James M. Cain. Scénář: Raymond Chandler. Režie: Billy Wilder. Víc netřeba dodávat. Avšak pozor, v šestnácté minutě, Fred MacMurray prochází kolem muže sedícího v hale s knížkou, toho hraje sám velký čaroděj Raymond Chandler.

Detour is about a man who wandered from a life of little possibility to one of total doom. Some bad is out there, great films are about fall guys - guy that finds himself cought up at the neck, the more he struggles, the deeper he becomes entwined in nightmare - first wave in noir production - a blueprint for how noir narrative works - na začátku je všechno v pohodě, postupně se ale všechno posere. nothing that comforts you. he picks up a woman - it traps him. the more he tries to calm the situation, the more it gets. it's all mean. málem ten film neschválili. it had broken a rule. the murderer was not brought to justice at the end of the story. instead he was left to wander aimlessly the highways of america. nakonec museli dodat tu finální scénu scénu... njn. pbs

Řekl jsem si, že budu pozitivně hodnotit každý originální pokus o vykreslení budoucnosti (tj. bez létajících aut a hologramových společnic), což tenhle film rozhodně nabídl, ale bohužel si mě jinak ničím nezískal. Už teď nevím, o čem to bylo. Šlo tam o nějaké dítě?

Za mě jednoznačně nejvtipnější Allen. Nejnezapomenutelnější moment z filmu je píseň "Zelig" Chameleon Dance a související tanec.

Otřesný zážitek. Děj je nelogický, herci trapní, dialogy hloupé, písničky zbytečné. Jediné, na co se dá ve filmu koukat, jsou písecké exteriéry... - "Abychom chůzí dospěli, Až budem jednou dospělí, Nebude to příští rok, Krokem ke štěstí je skok, skok. Skok je totiž víc než krok! Jé, jé"

Šel jsem do toho s tím, že to bude stupidní. A taky, že to bylo stupidní . Christina tam sice párkrát něco hezkého zazpívá, ale nějak to splyne s hudebně podprůměrným zbytkem. Cher je vyloženě nesympatická, jako vždy. A ta ústřední romance, sakra, takhle nepředvídatelně by to nevymyslel ani Lynch - just kidding. Prostě taková pohádka z Bravíčka o tom, jak domnělá vidlačka z Iowy prorazí v Hollywoodu a ještě, jako bonus, si najde nejlepšího kluka pod sluncem, hned po tom, co zjistí že není spoiler... gay, no. A to jsem si to pustil jen kvůli scéně, kde Christina odzpívá jednu větu z písně Diamonds Are A Girl's Best Friend, kterou znám ve verzi od T-Bone Burnetta, kterou pouští Bob Dylan ve své Theme Time Radio Hour (Friends & Neighbors) na desce Together Through Life z roku 2006. A ta je teda fakt dobrá.