Recenze (360)
Bludička (1977)
V Západním Německu někdo zastřelí jejich místního kmotra Mrázka.....vyšetřování semele pár lidí....největší žumpa jsou novináři a vyděrači, jsou zhruba na stejné úrovni. Takové podivné to bylo, bez švihu, bez napětí, statické, popisné, zmatené, ale ideologicky korektní. Hvězdičku za hudbu pana Koníčka, ta se mi překvapivě líbila.
Kabaret (1972)
Film šel úplně mimo mě, nesedlo mi na něm skoro nic. Houstnoucí atmosféru meziválečného Berlína jsem viděla lépe zachycenou v jiných filmech, např. v Mefistovi. Kabaretní vystoupení mi přišla jako samoúčelná, bez vlivu na děj. Za nejsilnější moment považuju scénku z lesní restaurace, kdy začíná zpívat mladý člen Jugend o tom, že "zítřek patří nám". Nejprve zpívá sám, ke konci se k němu přidali skoro všichni hosté...to bylo děsivé, kor když všichni víme, jaký ten zítřek byl.
Smůla (1972)
Ani Belmondo tenhle film nezachránil. Přišlo mi to jako spletenina z mnoha žánrů, které do sebe bohužel nezapadnou. Líbila se mi hudba a snad poprvé jsem slyšela hlas CC. Scéna odminování pláží byla velmi dobrá, asi nejpovedenější z celého filmu. Ale on to nebyl válečný film, že?
Dobrou noc a hodně štěstí (2005)
Georgi Clooneymu se podařilo mě bez výhrad přenést do roku 1954, do období McCarthismu, honu na čarodějnice, nejistoty....kde nikdo nevěděl, kdo bude další na řadě, na koho se "něco" najde, a přijde o práci a společenskou prestiž. Když jsem poslouchala McCarthyho demagogický projev, velice me mrazilo. Musela jsem se štípnout, abych se ujistila, že neposlouchám Urválka či Brožovou-Polednovou. Ta doba byla šílená a její atmosféra byla zachycena opravdu velmi věrně, včetně dobových kostýmů, hudby, účesů. To jsou samozřejmě jen vnější atributy; věrně byla zachycena i ta atmosféra strachu, kdy se odehrávaly příběhy ala "žil jsem v roce 1934 se ženou, která byla párkrát na schůzi sympatizantů s komunisty. Teď to na mě vytáhnou a končím". Skvělý byl David Strathairn v hlavní roli, ale i ostatní role byly obsazeny přesvědčivě. Kdyby na začátku nebylo prozrazeno, jak to vlastně v tom roce 1954 dopadlo, moc bych si na reportéry nevsadila.
Der schwarze Abt (1963)
Příběh bez napětí. Nesympatické a padouchovité byly snad všechny postavy kromě Leslie, ta byla pro změnu dokonalý obětní beránek. Děj spletitý, nelogický, postavy nepřirozeně přehrávané. Já nevím, to i komisař Schimanski měl větší říz...
Šestý smysl (1999)
Napínavý film. Děj se stupňuje, pak se vše zdánlivě uklidní. A zčistajasna, když si člověk myslí, že už je vše jasné, tak přijde závěrečná šleha, dost síla...Bruce Willis hrál hodně dobře, a ten malý kluk - Haley Osment, tak ten hrál výborně. A pamatujte - když přicházejí duchové, tak se vždycky ochladí :-)
Z hříček o královnách - Dva pokoje ve Versailles (útržek francouzský) (1995) (epizoda)
Pro mě nejslabší díl z cyklu, a to hlavně kvůli pojetí. Přehrávanému, afektovanému, trpnému a beze špetičky humoru. Výborný byl pan Poloczek, ale on sám to nemohl zachránit. Dialogy by celkem ušly, ale ne v tomto hereckém obsazení.
Tchán (1979)
Mě ten urejpanej manipulativní otec v podání Josefa Bláhy pobavil. Náhodou tam byly dobré hlášky, vznikklé hlavně z dialogů mezi pány Bláhou a Brodským. Podle mě zde položili základ k Návštěvníkům. Jinak to za řeč nestálo a jednou stačilo. Velmi vlezlá doprovodná hudba Ladislava Štaidla.
Vojna a mír (1956)
Krásní herci, krásná výprava, vynikající knižní předloha. Zkrátka Hollywoodský velkofilm. Přesto mi to dohromady neladilo, film mi přišel takový chladný, strojový, jakoby bez emocí. Rušila mě hudba, ta s tím nešla dohromady už vůbec. Kdo mě zaujal, tak byl Herbert Lom v roli Napoleona. Jeho finální scéna, když mu došlo, že jeho vítězství bylo opravdu jen iluzorní, a že ze ztrát se možná už nevzpamatuje - tak tahle scéna byla opravdu dobře zahraná.
Murder at the Gallop (1963)
Suchý britský humor v podání bezvadné Margaret Rutherford. Slečna Marplová v rámci pátrání sedící na koni, tančící na parketu - to bylo dokonalé :-) Mimochodem, starého Enderbyho opravdu zabili, nebo ta kočka tam vběhla omylem a příbuzní jen využili situace? Já doteď nevím...