deLaFere

Spacey je filmový bůh a Americká krása jeho vrcholným, nadčasovým snímkem. Tohle nelze brát jen jako ironii dnešní americké společnosti, ale jako obraz celého západního světa, který je stále více nekulturní a více a více povrchnější. Dovedu si představit kolik lidí se na to dívá a nedokáže si uvědomit, že žije úplně stejný život, že se hodí archetypálně na některou z vedlejších postav. Vyrůstající generace tuto hloupost a povrchnost jistojistě ještě překoná, bohužel.

To je prostě síla, kritika "moderních" USA jako řemen. Naturalizovaný Polák se všemi pionýrskými a patriotickými vlastnostmi nakonec najde smysl života u asijských emigrantů, protože vše ostatní je hnus. Bílí rozmazlení dobytci, černí bezmozci, žlutí bezmozci a v tom ostrůvek, kde se vytváří něco krásného, aby to po zničení asi vstalo jako Fénix, v podobě nové naděje pro USA symbolizované charakterními imigranty. Američané potřebují novou naději, Eastwood jim jí tak trochu dává, ale na hodně nepříjemném základě, protože oni tu naději potřebují, jejich degenerace je tak velká, že se nám o tom ani nesní. Moc se mi líbí i role církve, kterou ve filmu považuji za výzvu k návratu ke tradičním hodnotám, je schválně symbolizovaná mladým člověkem, ale kvalitním člověkem. A na závěr : stejně mě štve, že ty svině všechny nevystřílel :-)

Jeden z nejlepších sci-fi snímků všech dob. Víc toho nemá smysl psát.

Už jsem to viděl mnohokrát a vždy mě to přimáčkne k obrazovce, dokonalá akce, byl jsem na vojně a odnesl jsem si odtamtud řadu věcí, ale armáda se mi nezhnusila. Je mi úplně jedno jestli je to náborový kýč, ty jednotky mají tak tvrdý výcvik, že tomu co se tam děje prostě věřím. Pro ně je rozkaz a plnění povinností alfou a omegou fungování. Kdo si nikdy nesáhnul opravdu na dno, nepochopí co je vše možné.

Apokalypsu jsem viděl poprvé před mnoha lety, měl jsem rád válečné snímky a tohle nedokoukal, chyběla mi tam akčnost a vůbec jsem to nepochopil. Nedalo mi to a před asi pěti lety jsem to shlédl podruhé, to už jsem to hltal. Teď nedávno potřetí a rozhodl jsem se napsat komentář. Mám moc rád Četu, Olověnou vestu či Lovce jelenů. Ale čím dál víc cítím, že tomuhle se nic nevyrovná. Vím toho o válce ve Vietnamu dost, abych mohl říct, že toto byla realita, které nedosahuje ani Četa. Dívám se na to v anglickém originále a často mi v uších rezonuje Brandovo slovo horror, vystihuje celý film a hrůzu války a hrůzu ještě tak zbytečné války jako byl Vietnam (všechny další války USA byly zbytečné a jen plnily a plní kapsu vojenskoprůmyslovému komlexu, před kterým tak úpěnlivě varoval Eisenhower). Jak napsal Paul Johnson, prokletím 20. století byli profesionální politici, kteří rozhodují i o válkách. Totálně demoralizovaní, pološílení a již v té době velmi rozmazlení Američané vstoupili do pekla, kde neměli co dělat. Jak to asi mohlo dopadnout? Stejně jako všechny následující americké konflikty až po Irák a Afghánistán, totálně rozvrácené země a ještě rozvrácenější duše amerických máminých mazlíčků (ano, to je Landa). Ten snímek je fascinující, připodobnil bych ho k pohledu anakondy, která prý svou obět dokáže silou vůle hypnotizovat, jako u jednoho z mála filmů cítím, že jsem se jeho hloubky ještě nedobral, ale vnímám v něm první jiskry nastupujícího marasmu současné civilizace, která se současnými mocipány a kulturou nemůže přežít. Scéna kdy Brando hovoří třech divizích Vietminhu, se kterými by tuto válku vyhrál je dechberoucí. Musím skončit, je to moc dlouhé a stejně nic nevyjádřím.

Ten film nepotřebuje komentář, jsem přesvědčený, že to s těmi dobytky jinak nejde. Zavedl bych to i tady a začal s těmi, co systematicky rozkrádají tento stát.

Tenhle snímek ani trochu nestárne, úžasné životní glosování v podání skvělého Miroslava Macháčka, které umocňují výkony prakticky všech ostatních protagonistů. Film má skvělý scénář a já osobně si užívám každou Macháčkovu větu, jen mě trochu mrzí, že ve filmu neměla více prostoru Eva Hudečková, ta ženská v sobě něco má, co se dá těžko vystihnout slovy.