Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Animovaný
  • Akční

Recenze (3 271)

plakát

Dear Dead Delilah (1972) 

Obskurní 70s gotický horor s docela slušným nečekaným gore a zajímavými postavami, to jsou hlavní pozitiva tohoto u nás prakticky neznámého hororu, který vidět jako děcko v tv, tak se asi poseru! Na svou dobu (rok výroby) je film místy opravdu dost krutý a krvavý (různé amputace, dekapitace hlavy, výstřel z brokovnice do hlavy) ale zase moc strašidelný a napínavý to jako celek nebylo a film je občas i pekelně nudný. Úvodní zlověstná sekvence je však naprosto úžasná, to se musí nechat. Příběh se odehrává hluboko v minulosti (v Nashvillu 40 let) a jeho ústředním motivem, je boj o jedno veliké dědictví o které se mezi sebou pere šílený a chamtivý rodinný klan. Pokud tedy patříte mezi příznivce a milovníky tohoto žánru a kultovního 70s hororu vůbec (nebo dále třeba mezi Slasher či Grindhouse fandy), tento nostalgický snímek se vám bude "nejspíš'' líbit, kdy přimhouříte oko i nad některými drobnými neduhy (osvícení, zrnitost obrazu, ale i některé filmové chyby). Agnes Moorehead ve svém posledním filmu. Podobné filmy; "BAY OF BLOOD", "BLOOD AND LACE", "MANSION OF THE DOOMED" nebo "FRIDAY THE 13TH".

plakát

La Route de Salina (1970) 

Malý filmový klenot a nezapomenutelný filmový zážitek, tak by se dalo označit toto vynikající, ale tak trochu neprávem zapomenuté psychologické drama (místy docela dojemné), s velmi smyslnou, téměř hypnotizující atmosférou, spoustou napětí a neuvěřitelných zvratů, po hudební stránce absolutní magie. Příběh je vyprávěn prostřednictvím hlavního hrdiny s dlouhými záběry do minulosti. Je to příběh podivného mladého muže, který se ocitá v malé opuštěné vesničce v zemi nikoho, kdy se bude ne-dobrovolně vydávat za kdysi ztraceného syna majitelky čerpací stanice Mary, a bratra své sestry (Billie), ano tento film je tedy i o incestu. Brr, až jsem měl sám z toho všeho nakonec pěknou úzkost, ta odlehlost a samota, tu pěkně dolehla i na mě. Legendární Rita v jedné ze svých posledních velkých rolí (šílené matky)! Stojí rozhodně za vidění. Koncovka je naprosto úžasná. Film který nikdy nenudí, který vás chytne nejspíš už od samého začátku a jen tak neomrzí a nepustí. Legendární film a kultovní záležitost, poté co některé skladby z filmu, byly uvedeny Quentinem Tarantinem v jeho filmu Kill Bill: Vol. 2. Příběh, režie, kamera a hudba. 4*.

plakát

Adolescence pervertie (1974) 

Silný sexuální náboj tohoto filmu je nepochybný, vždyť zde hrají dvě známé 70's sexy-eurobabes Femi Benussi a Malisa Longo, které italo-fanda bude jistě znát, ale nejspíš zase ne tak jako v tomto filmu. Film trochu nešikovně míchá erotiku s občas trochu nečekanými hard-core sekvencemi a politiku. Děj je slaboučký, herecké výkony nejsou moc přesvědčivé, není to ale zase nijak zvláště špatné a dá se na to koukat. Malisa Longo u mě byla lepší herečka a z herců mě zaujal mladík (sexistický-rebel) v hlavní roli. Pěkná hudba (nádherný soundtrack, který jakoby se sem ani nehodil, a já osobně bych si ho dovedl přestavit v daleko lepším filmu), spousta nahoty a sexu, ale to je tak všechno. Natáčelo se v Paříži a v Italské Perugii. Průkopník softcore a později tvrdého francouzského erotického filmu José Bénazéraf natočil lepší filmy.

plakát

Piů tardi, Claire, piů tardi (1968) 

U tohoto prakticky neznámého černobílého filmu jsem měl skutečně problém jej dokoukat až do konce. Tohle a horor? Kde jsou snad jen 2-3 trochu strašidelné momenty či scény? V žádném případě! Spíše drama a ani to ne. Film s lehkým nádechem žluté, jako celek ale totálně bez atmosféry (odehrávající se stále na jednom místě - převážně v uzavřených prostorech), nezáživné a nudné. I když příběh (něco ve stylu filmů Aghaty Christie) odehrávající se někdy na 19. století nebyl špatný, černobílá kamera rovněž ne - ta je vždy sama o sobě atraktivní a z celkem nadějného umístění šlo vytěžit rozhodně víc. Škoda, podle mě nepovedený film a jeden z nejhorších který jsem od režiséra Rondiho doposud viděl. 1* jen za známou Rosellu Falk.

plakát

O zlatém pokladu (1994) (TV film) 

Auteticita z této pohádky přímo srší, aby taky ne, když většina herců z obazení je židovského původu. Tedy oni tady vlastně hrají sami sebe a to se rovná skoro realitě. Jedna za židovskou svatbu, druhá za některé židovské písně! Mordechaj, Mordechaj to sem už někde slyšel, nejmenoval se tak původně po svém otci Karl Marx?:-)

plakát

Bobbie Jo and the Outlaw (1976) 

Vzrušující 70's drive in jízda - takový modernější "Bonnie a Clyde" a blízko to mělo i k jiné kultovce "Badlands". Bobbie Joe má dobrou režii, velkou akci (zajímavé střílečky, automobilové honičky), dobrý příběh (leč scénář zjevně ušitý horkou jehlou má díry, což se projeví v příběhu, kdy divákovi jaksi kolikrát některé hlavní dějové souvislosti zcela unikají), krásné umístění (New Mexico), spoustu násilí a nahoty, chytlavé melodie, a dobře sehrané vedoucí duo herců Marjoe Gortner a Lynda Carter. Lynda Carter (v obličeji takový roztomilý a něžný andílek-ohromující úsměv a krásné pronikavé modré oči, většinou jen samá radost a potěšení, ale časem se to změní v zármutek a strach až mi holky bylo líto) mi ve své roli špatné holky připadá občas trochu zmatená (ona podala slabší výkon než její parťák, ale film ji tu dokonce zachytil i jako zpěvačku pěkné písně a hráčku na kytaru) ale její ohromná prsa byla prostě úchvatná, stejně tak její některé topless scény! Finále mě trochu rozesmutnělo, ale tak už to někdy bývá, každý den holt není posvícení, ale ten šerifův plán (to účinné vyhmátnutí) to bylo něco geniálního. Tím hlavním lákadlem především mužského diváka tady, jsou ale bezesporu ladné křivky Lyndy Carter holky v nejlepších letech a její objemný hrudník! Tak jak ji zachytil v celé své kráse tento film, tak se později nikomu jinému bohužel už nepovedlo. Velmi dobrý a zábavný malý-levný film, pro sobotní noc jako dělaný. Kultovní klasika - doporučeno!

plakát

Blow Job (1980) 

Zvláštní, hodně, hodně zvláštní záležitost, s poněkud zavádějícím názvem (ne o pornofilm nejde!), jinak ale věc typicky levného Cavallone's stylu, blízko to mělo i k jiným bláznům té doby jakými byli například režisér Polselli. Tenhle film byl takový surrealistický a avantgardní mix všeho možného i nemožného, své zastoupení tu měl horor, gotika, ale hlavně nahota spolu s erotikou (ta tu hrála ten největší prim) - místy docela silného grafického rázu. Ve filmu se našly i různé ozvuky např. z Castanedyho, Huxleye, Bunuela či Cocteaua. Vystupuje tu mnoho bizarních postav (rozpolcených charakterů) toho nejrůznějšího a nejpodivnějšího jednání a různých perverznosti (erotika). Dvě scény tu jsou dobré, když opomenu hned-le tu úvodní překvapivě krvavou (pád ženy z okna), kdy na zemi vidíme vyhřezlé kousky jejího mozku a střev, tak ta druhá je jednoznačně, ujetý ale jinak opravdu krásný maškarní ples! To byl mazec. Zmatek nad zmatek, jako celek to moc dobře nefunguje, ale film má i svoje světlé stránky, jakými jsou svým způsobem půvab, vynalézavost, hypnotizmus a sugesce. Herci kteří tu ztvárnili své úlohy až na malé výjimky nejsou skoro vůbec známý, většina z nich prakticky hrála jen v tomto jediném filmu. Pouze pro okrajové publikum, milovníkům rarit, a pro fanoušky obskurních, bizarních a špinavých věcí. Nebylo to nejhorší a dívat se na to, na rozdíl třeba od Zeldy dalo, ale na patrně nejlepší extrémní Cavalloneovky "L'uomo, la donna e la bestia" nebo "Blue Movie" to nemělo.

plakát

Šílený terorista (1973) 

Zoufalý muž ve válce se světěm! Skvělý, skvělý, skvělý exploitation béčko s velkým kusem špinavosti a ohavnosti, sexu - nahoty a grafického násilí - smutné že na ženách a pak zcela na nevinných lidech - obětech. Příběh pomsty jednoho šíleného psychotického atentátníka - pomstychtivého otce (skvělý a znepokojující Chuck Connors), který se rozhodl vyčistit hříšnou společnost (kterou viní za smrt své milované dcery, která se předávkovala drogami, a i za rozpad jeho manželství) v LA, za pomoci podomácku vyrobených výbušnin! Vince Edwards tu hrají průměrného policajta, který je bombometčíku a násilníku na stopě. Nevím, ale zdálo se mi jako kdybych film kdysi dávno už někde viděl, a snad dokonce tady u nás v televizi (?), připomněla mi to zřejmě ona nezapomenutelná hrůzná a špinavá finální scéna (dokonalá policejní past), která byla zároveň opravdu velmi znepokojivá. Pokud ano, tak zase nejspíš v TV šla cenzurovaná - zkrácená verze. Film má jednoduchý ale dobrý příběh, je tu ale opravdu dostatek napětí, akce, a různých vychytávek (identifikace totožnosti pachatele za pomoci různých obličejů bylo docela povedené), které tento velmi efektivní snímek nedělají vůbec nudným. Film je opravdu velmi příjemný ke sledování, ale zároveň na druhou stranu i velmi znepokojující a strašidelný, prostě nemocný ve všech směrech. Podle mě jde o jeden z lepších Bert I. Gordon's filmů, který je znám především svými lacinými "zvířecími horory" a "béčkovými scifi", tohle bylo úplně něco jiného, film který byste tomuto režisérovi nejspíš nikdy nepřisoudili. Doporučuji všem grindhouse fanouškům!

plakát

Tecnica di un amore (1973) 

Rondiho erotický thriller o páru středních let ocitající se v manželské krizi. Zkuste hádat jak to vyřešili? Na ostrově se objevili dva záhadní hippies kteří akorát způsobí zmatek a ještě více urychlí rozpad jejich světa. Jak tohle všecko mohlo skončit? Více už nebudu prozrazovat a uvidíte to ve filmu. V Itálii tou dobou bylo takových to filmů s podobnou tématikou (s buržoazní společnosti především) natočeno tolik, ale teď momentálně si ani jeden film z tohoto tzv "mikro žánru" nevybavím, každopádně tenhle film podle patří k těm lepším a zdařilejším i přes fakt že se někomu čas od času může zdát trochu celé strojené a patetické, směšné a nijak moc zajímavé. Každopádně film nebyl ani pomalý ani nudný (napětí čas od času eskalovalo), oslovil mě především svou nádhernou malebnou scenérií kde se to celé odehrávalo (ostrov Ponza, slunce, moře, útesy, písek, luxusní vily), příjemně znějící hudbou (Albert Verrecchia, soundtrack vyšel i samostatně - malá ochutnávka http://www.youtube.com/watch?v=d1KY3226IOE&feature=related), celkem zdařilými hereckými výkony (především krásná Janet Agren na vrchulu své kariéry a krásy v roli kruté a velmi přesvědčivé svůdnice, byla nezapomenutelná). Nezapomenutelné momenty; Rituální scéna, horké objetí Tranquilli-Schurer a hudba z " Ódy na radost " od Beethovena, všecky nahé scény s Janet Agren (především ta úvodní kdy ji na útesu poprvé spatří Silvano Tranquilli, který jak to tak vypadalo, si myslí že to byl jen nějaký přízrak) a očistná závěrečná scéna. Zapomenutý ale celkem ještě docela dobré, doporučuji všem italo-fanouškům.

plakát

Záhady minulosti: Tajemství dolarové bankovky (2006) 

Tento dokument v podstatě říká: Jste blázni, když věříte konspiračním teoriím. Co je oficiální, to je 100% pravda a kdo říká něco jinýho, ten je blázen a tak je to dnes se vším! Ale jak nám to odborníci na slovo vztatí v tom filmu krásně nakonec vysvělili co? Takže co doporučit skutečně nezaujatému divákovi, který chce vidět a vědět? Chce to jen nabrat co nejvíce informací z různých zdrojů (web, knihy, v žádném případě ale televize), jednoduše bádat, nevěřit jen oficiálnímu výkladu (protože to tak většinou není) a pak začít pomalu skládat mozaiku - srovnávat a porovnávat. Ono to leckdy všechno krásně do sebe zapadá. Podprůměrný dokument, velmi komerční, zaujatý a opatrný!