frannyberry

Totální béčko, ale zároveň vzpomínka na dětství, která je navíc nechtěně zábavná a vyvolává úsměv na rtech. Loutkový krokodýl, krásná Melissa s variací ženského mulletu 80. let a moje nostalgie mi velí 3 hvězdy.

Film (byla jsem na něm v kině jako desetiletá), který jsem si nedávno pustila s chutí, stále mě baví. I moji 10letou sestřenku. A četla jsem Luisu a Lotku - překvapivě krátká knížka - ale tady je sranda. Trochu jako dospělá začínám závidět dům s vinicí... ale pohádka o krásném princi tu prostě jen má jiný průběh.

Co tak napsat: kulisy - interiérové i "exteriérové" - odpovídají pohádkovým inscenacím České televize, příběh kvalit těch opravdu povedených však zdaleka nedosahuje. Královně bohužel (i kvůli účesu) neuvěříte to "v zemi zdejší...". Naštěstí se postará o pár vtipných momentů s princem, který je k uzoufání nudný a měl by zůstat štěnětem. Nicméně aplikaci nechutností na obličej bych čekala v nějaké teen komedii, zasmál by se možná můj bratranec (kdyby mu znova byly čtyři roky, kdy se smál u slova "prdět").Pak navíc dorazila Sněhurka, která v zimě běhá v harémovém úboru poté, co se naučila zacházet se sekyrou, a všechno je v kelu. A pak ještě příšera. PS: Pokud myslíte, že nelze s moderními prvky adaptovat klasiku, doporučuju Věčný příběh - má emancipovanou hrdinku i historické lokace a kostýmy.

Příjemná komedie, kterou si užijeme především my holky prakticky každého věku. Jsem vděčná za absenci vulgárních "vtipů", a hlavně za sympatické ústřední duo. Jennifer Aniston vypadá lépe naž před 15 lety a je příjemně nevtíravá "mrcha" a G. Butler je jí dobrým protivníkem a nakonec i parťákem. A taky je sexy. Pokud to srovnám s komedií z nedávné doby Slečna nebezpečná, se kterou má Ex hodně společného, tak tahle svěží věc jednoznačně vede.

Lyrické nebo romantické filmy mají vypadat jinak. Vleče se to a nebýt hezké, sympatické Vicy K, šlo by ještě o větší průser. Batěk, ač divadlem protřelý, na hlavní roli nemá charisma, a hlavně ani jeden z nich nemá co hrát. Plytká nuda.

Chtělo by to trochu víc Jeana Rena a v poslední čtvrtině trochu ztrácí švih, ale je to hezky natočené a zahrané. Zpočátku trochu zmatek, kdy nevíte, čí je které dítě či manžel/ka. Nezajímám se cíleně o holocaust či filmy z válečného období, tenhle mě určitě zaujal tím, že je o obyčejných lidech. Nechápu a asi nikdy nepochopím tu neuvěřitelnou fanatickou víru, která vedla k tak šílenému potlačení lidskosti.

Něžný, laskavý, hřejivý film - to jsou Něžné vlny. Zpracovává sice téma neoblíbené doby tak oblíbené filmaři, ale velmi lidsky. Je to film o dospívání, o první lásce, o celoživotní touze a o úžasné vůli. Všechno je zarámováno typicky "vejdělkovskými" kulisami - až neskutečně romanticky přefiltrovaným okolím - ale to filmu rozhodně neubírá. Líbí se mi, že nemusí každý filmař být poplatný tomu, že točí film ze zlé doby, a proto nutně mít ošklivé kulisy. Připomíná mně to Obecnou školu; nazíráním chlapeckým pohledem. Asi není náhodou, že obé je vzpomínkami na dětství. Kdy vnímáme krásné věci, a ty další s naivitou. A scéna na nádraží je tak přesvědčivá...

Mohl to být celkem milý romantický film, ä vlastně je, kdyby nebylo těch naprosto šílených scén, kde jsou hrdinčini rodiče a sestra. Jedna scéna s brekem je dost málo k tomu, abychom uvěřili, že jim chyběla, nebo pro ni nedejbože truchlili. Nicméně moře je krásné, hrdinové taky a stopáž ujde. Kvůli tleskání rodičů na letišti (děti nemám, ale tohle nemůže být normální reakce po tom, co si mysleli, že jsou mrtví) bych ubrala půlhvězdu - takže 30 procent.

Pokud jste chudý muž, kterému nestojí, tak si najdete ve Vlkovi vzor. Film, u kterého jsem si řekla: ještěže jsem nešla do kina, jak jsem původně chtěla. Aneb další zklamání di Capria po G-----m.

Ty kráso. Znám tu písničku od mojí mámy, že prý je to starý večerníček. Je to dost drsné. Kachna!!!