Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Horor
  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný

Recenze (605)

plakát

Percy Jackson a Olympané (2023) (seriál) 

"Percy Jackson" se vrací na obrazovky v novém kabátě - tentokrát od Disney v podobě seriálu. Po fiasku filmové adaptace, to bylo jako jedna velká božská revoluce, že se obrovský svět bohů a mytologíí podle Ricka Riordana vrátí do hry. Riordan sám držel uzdu v ruce a měl slovo i o tom, kdo se objeví na našich obrazovkách. A už samotný casting byl věrnější knize, než oba filmy dohromady. Riordan si vybral lidi, kteří mu vyhovovali a na kvalitě seriálu to jde poznat. Walker Scobell, na kterého si Riordan sáhl pro titulní roli, mi zvedl nejen obočí, ale i srdce jako fanouška svým věrným předvedením Percyho. A co teprve jeho kumpáni Annabeth a Grover? Skvělé volby!  1. Série adaptuje první díl knihy, odhalující Percyho svět a začínající jeho dobrodružství. Ano, je to krátké (každá epizoda je dlouhá tak 35 minut), a ano, jsou tam určité změny ve srovnání s knihami, ale jelikož na to dohlíží sám autor, věřím, že všechno má své opodstatnění. Malinko zamrzí spíš absence větších scén, ale to se dá chápat díky omezenému rozpočtu, který tvůrci měli. Do budoucna ale doufám, že se tohle změní, jelikož pozdější díly nabízí velkolepé akční scény a nerad bych o ně přišel.  Seriál "Percy Jackson a Olympané" otevírá novou kapitolu v adaptaci Ricka Riordana na obrazovky. Přesně pod dohledem samotného autora, se Percyho svět stává živým a zajímavým, ačkoliv v omezeném formátu každé epizody. Série nadchne fanoušky nejen věrným obsazením, včetně skvělého Walkera Scobella v roli Percyho, ale také tím, že se příběh stále drží základů první knihy. S očekáváním druhé série doufám, že tvůrci získají větší rozpočet, aby mohli přinést ještě více kouzla do světa Percyho Jacksona.

plakát

Becky je zpět (2023) 

Krátké, svižné a stejně super jako první díl. Lulu je tentokrát o něco starší, to nic nemění na tom, že tuhle holčinu naštvat nechcete. Já tyhle revenge jednohubky mám prostě rád a klidně bych si dal s chutí další díl. Není to nic převratného, ale v rámci žánru fajn věc, při které bych akorát uvítal větší bodycount a gore, ale jinak jsem spokojen stejně jako minule.

plakát

Vymítač ďábla: Znamení víry (2023) 

Velký následovník legendárního hororu selhává v důležitých faktorech. Není ani děsivý, nenabízí skoro žádné momenty, jenž by diváka mohly nějak odzbrojit a mimo to je lehce zaměnitelný s dalšími kousky o vymítaní. Jen s tím rozdílem, že tento má nálepku kultovní značky. Pár dobrých scén a povedený casting dvou dívek ale nemůže zachránit špatný scénář, nulovou atmosféru a pomalé tempo.

plakát

Saw X (2023) 

Já jako fanoušek série jsem určitě spokojen. Nejedná o další zbytečný díl, který by se snažil ždímat dolary. Jigsaw je zpět, tentokrát v příběhu jen o něm. Saw X obsahuje všechny oblíbené propriety, které mají fanoušci rádi. Ať už vymazlené pasti, chutné gore, ikonickou loutku na koloběžce a charismatického Tobina Bella. Přidejte si k tomu návrat Amandy, pár překvapení a solidní revenge na odporných lidských bytostech, ačkoliv hodně jednoduchý. Pokud rádi vzpomínáte na první díly, rozhodně vyražte do kina. Má to k nim blíž než poslední dva chabé pokusy. Nečekejte žádnou pecku, spíše po dlouhé době povedený přírůstek do série. Po titulkách zůstaňte ještě v kině, mrk mrk.

plakát

Knižní klub zabijáků (2023) 

Na Netflix dnes přistál španělský slasher a je to ok. Je to úplně klasická premisa se vším všudy v žánru. Parta studentů, nevydařený prank, tajemství a zabiják, který je likviduje. Svižné i krvavé (ačkoliv bych rád více vražd v záběru). Je v tom vidět jasná inspirace Tajemstvím loňského léta nebo Soronity Row. Krom posledních dvou minut, které jsou fakt na přes držku, vcelku koukatelná jednohubka, která by fanoušky žánru neměla naštvat

plakát

Blue Beetle (2023) 

Je rok 2023. Komiksovky se předhánějí v tom, která bude mít víc velkolepou akci se škaredým CGI. V záplavě tohoto, se objevuje modrý mužík, který nepotřebuje nespočet jedniček a nul aby zabavil. Vystačí si s klasickým a jednoduchým schématem, ve kterém nechybí srdíčko. Klasický origin se vším dobrým i špatným. Typický příběh FROM ZERO TO HERO s nevýraznou zápornou postavou, standartní akcí a předvídatelný od začátku do konce. Tentokrát to ale vůbec nevadí. Film vytahuje především super obsazení titulního hrdiny a rodiny okolo něj. Všichni jsou velice sympatičtí. Ať už šílený strejda nebo překvapivě čilá babička (chci prequel jen o ní). Akční stránka je vcelku normální, ale je fajn, že se nesází jen na digitální hrátky a vidíme i práci šikovných choreografů. Vizuálně nepředvádí nic převratného, ale překvapivě vypadá líp než nedávné pokusy o hezký vizuál (Zdravím FLASHE a další). Ve výsledku jsem tak vlastně spokojen a i když mi díru do hlavy film neudělal, v záplavě přebujelých komiksovek, je to svěží závan a návrat ke starším věcem. + Sympatické obsazení, postavy, vizuál, nejen digitální akce, zasazení do jiné země, hudba, humor - nevýrazní záporáci, zkratkovitost.

plakát

Gran Turismo (2023) 

Režisér milovaného DISTRICT 9 nebo ELYSIA, přináší do kin adrenalinem nabitou jízdu, která se opírá o zajímavý příběh a hlavně boží vizuál s kamerou. Pro mě osobně jedno z nejhezčích překvapení v kině. Příběh o klukovi, který přesedlal z gamepadu za volant auta, jenž v zatáčkách nemá problém jet přes 200 km v hodině. Já jsem vlastně dost spokojený. Precizně zvládnutá žánrovka, která dokáže ze šablonovitého schématu vytěžit maximum. Herecky děsně sympatické (Harbour je bůh), vizuálně nápadité, hravé, natočeno s takovou až dravostí a některé záběry jsou menším orgasmem pro oko. Cením při adaptaci hry, že vzali skutečný příběh se hrou spojený a natočili poctivou sportovní chuťovku. Samotné závody pak udělají radost nejednomu milovníkovi závodních aut, stejně tak jako hráčům. Kamera je precizní a každý závod je napínavý jak trenky. Highlighty filmu jsou pak závod v Německu a finále, u kterého jsem ani nedýchal. Jestli nevíte na co vyrazit do kina, GRAN TURISMO je ta správná volba, protože si to užije úplně každý. + kamera, nápaditý příběh, sympatické obsazení, plno vizuálních nápadů, hravá kamera, funkční práce s emocemi i napětím. - Lehká předvídatelnost děje

plakát

Mluv se mnou (2023) 

Musím ocenit svěží závan do žánru o posednutých lidech nebo věcech. Snímek od australských youtuberů totiž přináší zajímavou premisu, která dokáže nabídnout dost nápadů, aby to diváka udrželo v pozoru i napětí. Líbilo se mi také, že je příběh zasazen mezi středoškoláky, kteří bez telefonu nedají ani ránu a tak si všechny svoje hrátky s duchy natáčejí. Postavy jsou sympatické, dobře napsané i zahrané a neměl jsem pocit, že by mě někdo vyloženě iritoval. Chválím masky, které jsou prvotřídní prací a mě osobně potěšila i občasná brutalita, která sází spíš na nepříjemnost, než na znechucení. Lekaček moc není, ale jsou provedeny velice dobře. Naopak je škoda, že se celý film nijak nestupňuje a stále si drží svou míru intenzity. Finále jsem čekal rozhodně větší, přesto však oceňuji směr, jakým se tvůrci vydali. Suma sumárum se jedná o příjemné překvapení od klokanů, které nesází na laciné lekačky, ale snaží se vystavit dobrý příběh založený na postavách a zajímavých nápadech. Klasický divák, který miluje duchařiny typu: V ZAJETÍ DÉMONŮ nebo SESTRA, by mohl být zklamán. Poctivý fanoušek hororu by však měl být spokojen. Já osobně jsem, jen mě mrzí, že nejsem nadšen.

plakát

Meg 2: Příkop (2023) 

Docela ok a to je škoda. Čekal jsem zábavnou blbinu, to jo, ale v některých momentech jsem se moc nebavil. První polovina mě překvapivě bavila víc (solidní jumpscary, atmosféra) než druhá (humor nefungoval, megové se moc nepředvedli) a to jsem se na ní těšil. Potenciál byl mnohem větší a je škoda, že to kazí zbytečná přeplácanost, na kterou doplácí hlavně finále. I tak jsem se ale nenudil a do kina je to fajn letní výplach.

plakát

Oppenheimer (2023) 

Nevím jestli mi to ustřelilo koule nebo palici. Audio-vizuální představení a herecký koncert Murphyho. Celé 3 hodiny jsem se ani sekundu nenudil a bavilo mě sledovat všechny dialogy, ať už o kvantové fyzice nebo o tom, jakou kávu má kdo radši. Prostě neskutečný nářez, který exceluje ve všech rovinách. Nolan dokázal z biografického filmu udělat opulentní zážitek, ke kterému přidal hravost a smysl pro detail. Jediné, co trošku zamrzelo je to, že se jedná o reálnou skutečnost a tak chybí typické Nolanovské zvraty. S tím se ale dalo počítat. Plusové body za Florence Pugh (mrk mrk), soundtrack a ostatní herce, kde každý má prostor vyniknout. V kině povinnost už jen kvůli dokonalé práci se zvukem. Camripáci patří do pekel.