RF

Nejlepší byla první scéna, tedy záběr na dveře s hudbou. Poté nuda, nedokoukáno.

Po shlédnutí snímku, nějak po půlnoci, se ve mě probudila silná emoce odporu, vzdoru proti systému, proti uhlazenému životu, který žiji. Myslel jsem hlavně na to, že je správné, když si člověk žije život po svém a je na místě se občas neohlížet na ostatní. Ze závěru filmu jsem měl pocit, že by člověk měl být hlavně sám sebou. A celkově ve mě film vyvolal velkou chuť se podívat do NYC, což souvisí i s tím, že někdy by člověk měl dělat věci, které cítí, že jsou správné a ne dělat jen věci, které se od něj očekávají a kopírují pomyslnou dráhu budoucích kroků.

možná, že mě tento film dožene stejně jako Permanent Vacation, ale nevím. Neřekl bych, že svoje hodnocení přehodnotím. Pár dobrých momentů a vyvrcholení (i když nechápu proč zrovna ten, který v pizzerii pracoval, prohodil oknem tu popelnici)