Jafes

Na začátku to chytne slušný tempo a soundtrackem, střihem i kamerou to pomrkává po Dannyho triologii. Bohužel zhruba ve třetině začne tempo i pozornost strmě klesat. Před finále to chytne druhý, dost rozporuplný dech, který ovšem nestačí k tomu, aby si u titulek člověk pískal, jaká skvělá zápletka společně se závěrečným zvratem to vlastně byla. S jednotlivými parťačkami jsem neměl problém. Každá z nich měla svůj ojedinělý charakter a hlavně každá je úplně jiná, jakože totálně jiná, což na někoho může působit klišovitým dojmem, každopádně mi to sedlo. Škoda jen, že mezi nimi nepanovala žádná chemie nebo hlubší vztahy, s výjimkou Sandry Bullock a Cate Blanchett, což jsou zcela evidentní Clooney a Pitt v sukni. Celkově mi přišlo, že vzájemné soužití mezi parťačkami Debbie bylo paradoxně méně zajímavé a propracované než mezi Dannyho parťákama. Kdekdo by totiž řekl, že vztahy mezi holkama budou přeci jen vřelejší. Vcelku se ale jedná o povedenou a nenáročnou oddechovku. 65%

Objektivizace ženského těla? Možná. Pohrávání si s efekty a kamerou zaslouží nějakou tu pěticípou mrchu navíc, ale jinak to v sobě nemá nic víc než nastavující zrcadlo (jen určité části) návštěvníků/návštěvnic v Cannes. Promítat to na každý tamější párty, jako background by se asi hodilo a dokreslovalo jistou osobitou atmosféru, která k takovým událostem patří. Nicméně na tenhle počin se dá z jistýho úhlu pohledu nahlížet i jako na polechtání si eg na obou stranách na základě spolupráce režiséra i modelky. Možná by to sklidilo větší věhlas v případě, že by se jednalo o hudební videoklip.

Deset let, osmnáct filmů a první polovina epického finále. Russovi to zvládli, ale neblahořečil bych pouze jejich práci, poněvadž za tímto kolosem stálo bezpochyby enormní množství lidí bez jejichž přiložené ruky k dílu by něco podobného nemohlo vzniknout. V neposlední řadě je potřeba vysmeknout hlubokou poklonu oběma scénáristům, kteří dokázali vybalancovat a rozvrstvit dějové linky všech postav, tak aby si každá z nich ukrojila spravedlivou část tohoto ,,dortu" za ehm zanedbatelných 220 milionů dolarů. Je to vlastně první film, ve kterém se všichni Avengeři, Strážci Galaxie i ti ostatní (Spider-man, Black Panther) objevili ve vedlejších rolí. Tenhle film zkrátka a prostě patří Thanosovi. Nejpropracovanější záporák, kterého kdy Marvel uplácal a dopřál mu zasloužený prostor na plátně. Chvílema jsem si řikal, že pořádně nevim, které straně fandit, jelikož motivy Thanosových činů měly logické, leč stále manické, kořeny a díkybohu mu na čelo nenalepili tu klišovitou nálepku ,,jsem tady, jsem ukřivděnej a chci vraždit", jak už to u Marvelu bývá zvykem. Je to vlastně jedna velká bitka odehrávající se na několika místech protkaná vážnějšími ale i vtipnějšími pasážemi. Konečně se tady žádný z hrdinů nepředstavuje nebo se nepotýká s krizí vlastní identity. Infinity War je přímý tah na bránu, ze kterýho sálaj doláče na každým rohu, ale to už k blockbusterům patří. A tenhle se setsakra povedl. Ano je to masová a popkulturní zábava, která má do Marvelu sypat miliardy, ale na druhou stranu se tenhle film netváří, že by měl být snad něčím jiným. Palec nahoru. 90%