Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (10)

plakát

Učitelka (2007) 

Navnadilo mě srovnávání s Vlčí boudou, takže jsem byl zklamán. Tohle je dětský, maximálně tak rodinný film. Hezké herecké výkony. Ale karty leží od začátku na stole. Objevuje se řada motivů, ze kterých by se dalo vykřesat lecos znepokojivého, ale film spolehlivě drkotá k dobrému konci jako jízda zámkem hrůzy na Matějské pouti.

plakát

Potíže s Arizonou (1987) 

Toporná snaha o crazy komedii? Pár pěkných konverzačních vtipů, podivné gagy a hluchá místa.

plakát

Mi mefahed mezeev hara (2013) 

Množství více či méně chytrých vtípků ubohou zápletku nezachrání. Pokud vás nevzrušuje mučení "sprostého podezřelého", jede druhá polovina filmu na volnoběh a končí tlumeným pšoukem.

plakát

Anna (2019) 

Rozplizlá zrecyklovaná Nikita v podivné paralelní minulosti, kde konec osmdesátých let vypadá jako přelom tisíciletí. Akční scény působí jako nechtěná parodie, stejně jako překombinovaná zápletka. A že tomu dělal hudbu E. Serra si člověk všimne až z titulků. A tak se ptá, proč to Besson vůbec točil?

plakát

Sanitka 2 (2013) (seriál) 

Zajímalo by mě, kde Hubač s Renčem žijí. Asi na nějakém ostrově, kam doručují pouze Blesk a naladit lze jen Novu. Možná těm médiím křivdím. Tenhle klišoidní obraz světa musel být nějaký záměr. Předpokládám, že žvatlajícího Vietnamce s mačetou, úlisného Žida a lakotného Skota si šetří pro další pokračování.

plakát

Ztracená brána (2012) (seriál) 

Doma jsme pro tenhle žánr zavedli termín "strachovina". Mysteriozní thriller? Detektivní příbeh? Pět hvězdiček? Lidi, to jste vážně nikdy neviděli nic o dvě ligy lepšího? Sleduju to s perverzním pocitem, jako bych se cpal nějakým laciným padělkem jídla z diskontu. Břicho se utěšeně plní, ale člověku je vlastně na blití. Njn, všechno si najde svého kupce.

plakát

Škola otců (1957) 

Nadčasový geniální film. Chce to trochu odhlédnout od dobových reálií a uvidíte to. Je to rozhodně jeden z "podvratných" filmů, předznamenávající šedesátá léta. Lehce drhnoucí herecký projev B. Holišové v roli mladé učitelky dává roztomilou (možná nezáměrnou) "ťafku" právě budovatelským agitkám, ke kterým by se to chtělo přirovnávat. Ale to nejde. Tenhle film je promyšlený od začátku do konce. Postupné rokrývání agitkové idyly nemá chybu. I postava okresního předsedy, která zpočátku možná také působí prvoplánově, zapadne do celé skládačky, když ukáže, že ani poslední výmluva lidí, proč zůstávat v teplém hnízdečku lží, neplatí. Ne. Za svůj křivý hřbet a lenost si mohou sami.

plakát

Klub sráčů (2000) 

Film, který neví čí je. Tvůrci vyšli z úspěšných skečů "Kevin the Teenager" (zahledejte na YouTube, není divu, že v Británii měl film velkou návštěvnost), což je humor spíš pro rodiče, a snažili se přimíchat něco, co ocení ti o nichž film je. Výsledkem je něco jako dort pejska a kočičky, kde znatelně kontrastuje část před odjezdem na Ibizu, která se ještě celkem nese v duchu předlohy, následovaná pobytem na Ibize, kde si autoři začnou mohutně vypomáhat topořením, zvracením, apod. čímž se od satiry přesunou do vod čiré absurdity. Ranou z nemilosti je pak očividná snaha českého distributora posunout celý film ještě více k tehdy populárním parodickým "komediím", což se mu daří jak názvem (Klub sráčů / Kevin & Perry Go Large), tak dabingem (Já bych šukal až bych pukal / All I wanna do is do it).