PetkaW.

Všechny předchozí díly mám hrozně ráda. Na VHSkách jsem si je pouštěla jako malá pořád dokola, řadu dlouhých pasáží jsem znala zpaměti, až ze mě naši šíleli. Poslední pokračování bylo ale vážně nepovedené a udělalo zbytečnou kaňku, na jinak výborných komediích.

Spojení těchto dvou barbie hereček je pro mě vážně vražednou kombinací, ze které nevzešlo krom pár maličkostí snad nic dobrého...

Podobné filmy mám ráda, ale když se v nich něco děje. Tady se člověk, vzhledem k více než otevřenému konci, nedozvěděl vlastně vůbec nic...

Nebylo to špatné, ale ani výborné. Zábavné okamžiky střídaly okamžiky průměrné.

Jsou filmy, které stačí vidět jednou a už ve vás vyvolají to "něco", zůstanou vám pod kůží a vy si je i po letech dokonale pamatujete. Přesně taková jsou Pravidla moštárny. Ke knižní předloze jsem se ještě nedostala, takže v tomhle směru nemůžu nijak srovnávat. Ale jako filmový zážitek? Wow! Hlavní tři herci patří všichni k mým oblíbeným a tady jen dokazují, že hrát vážně umí. Jemná hudba všechno krásně podtrhuje a zvýrazňuje bez toho, aby na sebe strhávala zbytečně velkou pozornost, výprava je dokonale se hodící k celkovému rázu filmu, i zbytek hereckého obsazení sedí, režie ani kamera nijak netlačí na diváka, ale nechávají ho, aby si všechno dostatečně užil. Tenhle snímek je prostě skvost, který musí chytnout za srdce snad každého.

Prokletý ostrov mě dokonale zmátl. Jde o ten typ filmů, který si s vámi celou dobu hraje. Vodí vás za nos, a vy, i když to tušíte, si to užíváte a zároveň se užíráte otázkou, jak to teda vlastně ve skutečnosti je? Atmosféra nepopsatelně dobře vykreslená, herci skvělí a pochopitelně zápletka - netřeba slov. Snímek vypiplaný do posledního puntíku.

Neskutečně propracovaný film. Herecké obsazení na jedničku, zápletka víc než zapletená a do detailu promyšlená... zkrátka, tenhle film se musí vidět, protože popsat ho nějak, aby měl člověk slušnou představu je sice fuška, ale jde to. Ale popsat ty pocity, které při sledování máte, to napjetí a překvapení u různých momentů... to vážně nejde. Já celou dobu seděla, ani nedutala, zírala na obrazovku a občas jen nevěřícně zakroutila hlavou. Takhle podle mě vypadá výborný film.

Stáhla jsem, viděla jsem, nudila jsem se. Když přihlédnu k roku vzniku, tak bych možná ještě chápala, že v té době to psycho vážně bylo. V dnešní době si pod tímhle pojmem představuju něco úplně jiného. Děj průhledný, zápletka všední, výkony herců na mě až moc afektované... prostě film/horor, jakých jsou mraky. Podle mě tenhle kousek nijak nevyčnívá a nevydím na něm nic moc zvláštního.

Krásné a milé, co víc si přát...

Zkrátka je nemám a neměla jsem ráda. Vždycky u mě vyvolali husí kůži...