Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (336)

plakát

Nebeští jezdci (2008) 

Prostor: severozápadní Evropa... přesná lokace: vojenské letiště poblíž města Rostock... čas: alternativní historie... mezinárodní vztahy: proti sobě nestojí státy, ale velké nadnárodní společnosti. Velmi zajímavý japonský animovaný film se silným protiválečným podtextem. Hlavními hrdiny jsou mladí "dětští" piloti zvaní Kildren, kteří bojují válku dospělých průmyslníků a generálů. Ústřední dvojici tvoří nováček na základně Yuichi Kannami a mladá velitelka stíhačů Suito Kusanagi. Válka v oblacích je neúprosná, každý den přináší nové ztráty a tak nedospělí piloti žijí své životy den ze dne, tak jakoby zítřek neměl přijít. Když nebrázdí oblohu v kokpitu stíhačky Kyushu J7W tak utopí svůj život v pivu, dýmu všudypřítomných cigaret a objetí krásných žen, ale někde v nitru hlodá podezření, že je něco špatně. Kulisy ve kterých se odehrává příběh jsou velmi dobré a plné detailů. Je vidět, že si tvůrci vzali inspiraci z celého světa. S barvitým prostředím doslova kontrastují "ploché" postavy, které zalidňují příběh. Pokud něco musím vytknout tak je to délka a hlavně pomalé tempo děje. Je jasné, že tento způsob vyprávění má zdůraznit niternost a hloubku, ale bohužel to moc dobře nefunguje a spíš to nudí a sráží celkový dojem dolů. Vzdušné souboje jsou však impozantní. Mají rychlost a přímočarou údernost. Vtáhnou diváka do děje a je škoda, že jich není o trochu víc. Velmi zajímavě je vymyšlena i zápletka a role tajemného stíhacího esa nepřítele "Učitele".

plakát

Kříž cti (2012) 

Vzhledem k místnímu vysokému hodnocení, jsem měl vcelku velké očekávání a předpokládal jsem, že dostanu minimalistickou verzi filmu "Šťastné a Veselé" z počátku druhé světové války bez Vánoc. Bohužel jsem byl hluboce zklamán. Pokud se autoři zaštiťují tím, že točí film podle skutečných událostí, tak předpokládám, že se pokusí být historicky věrní. Tenhle film, bohužel není v reáliích přesný a chyb je v něm jako máku. Ani nevím, kde začít. Má největší výtka je vůči tomu, že tři z pěti hlavních postav mají špatné uniformy. Nejmladší z trojice letců Luftwaffe je Unteroffizier Josef Schwartz, který nosí výložky o dvě hodnosti vyšší a oba britští letci jsou také oblečeni úplně špatně. Prvotně vůbec ve filmu nezaznělo, že to byli příslušníci Fleet Air Arm a letěli ve stíhacím střemhlavém bombardéru Blackburn Skua. Pilot v hodnosti kapitána Charles P. Davenport má na sobě uniformu mariňáků a střelec Robert Smith je nasoukaný v klasické uniformě RAF. Když odhlédneme od tohohle šlendriánu režisér Petter Næss nám naservíroval komorní protiválečné drama pěti mužů, které svedl osud do jedné opuštěné lovecké chaty poblíž vesnice Grotli někde v zamrzlém Norsku. Na zemi, na moři a v oblacích už 18 dní zuří bitva o Norsko a v jednom z rozhořčených leteckých soubojů se navzájem pošlou k zemi Britové a Němci. Oba válčící tábory jsou vykresleny stejně. Nikdo nedostal od počátku nálepku špatného nebo dobrého. Nikdo z nich nemá hlavu vymytou ideologií a tak i přes hráz, kterou postavili vojenské řády a lidská nedůvěřivost v zájmu zachování vlastních životů musí táhnout za jeden provaz, protože matka příroda je ten nejnebezpečnější protivník. Herecké výkony všech pěti představitelů jsou velmi dobré a scénář jim napsal mnoho úsměvných situací a dialogů. Bohužel dolů film sráží množství nelogičností. Jedna za všechny, kamny proženu skoro celou chatu a najednou po několika dnech najdu u střechy lyže!? Tohle se opravdu nepovedlo.

plakát

Raubíř Ralf (2012) 

Animované retro plné odkazů na svět her dávného počítačového dávnověku, ale i pop kulturních hříček. Velkou devizou tohoto animovaného filmu je velmi povedená a napínavá zápletka, za kterou by se nestyděl ani lecjaký hraný film. Pod příběhem je podepsaná autorská trojice Rich Moore, Phil Johnston a Jim Reardon. Další plusové body získala tahle gamesková kreslená taškařice díky své líbivé grafice, kdy se animátoři nebáli hrát ani s prvky osmi bitové grafiky a využili jí i pro trhaný pohyb dobových postaviček a drobné detaily. Ač je děj plný akčních scén, které mají velmi dobrý rytmus a jsou plné humoru. Jako celek mě film lehce nudil. Neměl tu správnou dynamiku a ač má stopáž jen trochu přes 90 minut, přišlo mi jako by byl o hodně delší. To co se povedlo je určitě ústřední čtveřice hrdinů v čele s hromotlukem Ralfem, který se žene za svým cílem, ziskem zlatého metálu. Ač je archetypem záporáka má dobré srdce, které touží mít přátele a nestačí mu jen skupinové sezení s ostatními záporáky. Klaďákem tohoto filmu je "sladký" opravář Felix se svým kouzelným kladívkem. Něžnou část osazenstva zastupuje jako břitva ostrá vojanda seržantka Calhounová, která mi velmi připomínala kapitánku "Starbuck" z Battlestar Galactiky. Poslední do čtveřice je malá prostořeká černovláska. Rošťák "Chyba" Vanellope, která mi svou hubatostí a střeštěností nebezpečně připomínal mou dospělou přítelkyni. Neodpustím si odcitovat její hlášku: "Smrdí Ti z pusy až mi zvracejí uši". Měl jsem dojem, že po dlouhé době se i povedl česky dabing a filmu nijak neublížil. Přes moji výtku patří film v žánru animáku určitě k nadstandardu a stojí ho za to vidět.

plakát

Mezi nepřáteli (2007) 

Válka je peklo a ta asymetrická (kdo chce může si doplnit národněosvobozenecká nebo partyzánská podle libosti) jak je dnes moderní o ní mluvit ještě větší. Násilí plodí násilí. Zvlášť, když protivník dobře ovládá taktiku udeř a uteč. Frustrace ze všudypřítomných ztrát, které se nedají snadno oplatit neviditelnému nepříteli, se tak hromadí a většinou si jí "člověk-voják" vybije na nevinných civilistech, kteří jsou zrovna po ruce. Příběh naivního poručíka dobrovolníka plného ideálů, ostříleného seržanta a jedné čety hlídkující na ztracené vartě uprostřed zakázané zóny někde v Alžírsku. Děj se točí kolem toho jak člověk otupuje až na dřeň, ale i přátelství, které vznikne jen při hvízdání kulek a o tom jak je těžké se vrátit k mírovému normálu. Prvního bojovníka z FLN spatříte až někdy kolem 40 minuty. Tenhle film není o velké bitvě. Je o "malé" válce jedné francouzské čety infanteristů proti alžírským partyzánům. Dlouhé hlídky v terénu, sběr zpravodajských informací o odhodlaném nepolapitelném protivníkovi to je jejich denní chleba. Když už, ale dojde na přepad tak je o to prudší a intenzivnější. Marocký vizuál, kde se natáčelo je strhující a je doplněn vkusným hudebním podkresem od Alexandra Desplata. Za kamerou stál Giovanni Fiore Coltellacci a zvlášť scény v alkoholovém opojení jsou opravdu povedené a zajímavě provedené. Francouzský film o nepříliš vzdálené válce na kterou by všichni ve Francii rádi zapoměli, kde mnoho francouzských vojáků ztratilo svoji důstojnost a čest je velmi dobře řemeslně zpracován a zvlášť vánoční scéna s promítáním má hloubku a je plná emocí. Hodně je cítit protiválečný tón a odkaz, že válka mění člověka ve zvíře.

plakát

Papírový panáček (2010) 

Milý a vizuálně nápaditý krátký animovaný film z věčně zeleného ostrova. V jedné zapadlé uličce ve městě, které je celé z novinového papíru teskní papírový panáček, protože ztratil svou papírovou panenku. Ač si pořídil novou papírovou přítelkyni není to ono... není živá. Proto se vydá do spleti ulic z kartonu hledat svou osudovou lásku. Nad závěrem divákovo srdce zaplesá a skvělá pointa na konec si zaslouží palec nahoru.

plakát

Papíry (2012) 

Disney se rozhodl vstoupit na pole "kraťasů" a aby ne ve svém portfoliu má mistry animace a nádherných iluzí z Pixaru. Celé je to černobílé (až na rudé rty jedné krásky), němé a doplněné vkusným hudebním doprovodem a i díky kulisám velkoměsta dávno minulých let jsem se propadl do doby, kdy filmy ještě neuměly mluvit. Krátký osudový příběh o cestě za neméně osudovou láskou s prvky fantasy, kde je spousta krásných emocí a romantika čouhá z každého obrázku. Tak pojďme si udělat vlaštovku...

plakát

Patrola (2012) 

Prostě jednoduše hustěkrutopřísnej policejní nářez té nejvyšší kvality. Film je plný velmi kvalitních a vysoce řemeslně zvládnutých akčních scén, které doplňuje trefný nejen písničkový soundtrack od Davida Sardy a když na plátně zrovna nesviští kulky tak i omáčka “osobní život“, která tyto chvíle vyplňuje má hlavu i patu. Úvodní automobilová honička mě pohltila a závěrečné titulky mě zmuchlaného vyplivly. Patrola se může opřít o skvělou atmosféru a spoustu emocí, které znásobují celkový zážitek. Děl plyne velmi rychle vpřed a má našlapanou dynamiku. Výslednému hodnocení neuškodilo ani střídání různých technik snímání od mistra kamery Romana Vasyanova. Celý příběh se točí kolem dvojice policajtů, kteří hlídkují na nebezpečném předměstí South Central v Los Angeles. Jake Gyllenhaal jako policista a bývalý mariňák Brian Taylor a Michael Peña v roli policisty Mika Zavali odvádějí dobrou práci a je vidět, že si natáčení užívali. Je to sonda do obyčejného života můžu, kteří opravu "pomáhají a chrání". Ústřední dvojici se podaří šťouchnout do vosího hnízda, dokonce několikrát a nevyhnutelné osudové střetnutí se neúprosně blíží. Velké finále bylo v rytmu "Černého jestřába" a šlo až na krev, respektive mířilo přímo na divákovy emoce. Velké díky režisérovi Davidu Ayerovi za skvělý filmový zážitek.

plakát

Looper: Nájemný zabiják (2012) 

Rianovi Jonhsonovi se podařilo za málo peněz (pouhých 30milionů dolarů) zahrát hodně sci-fi muziky. Víc takových tvůrců, kteří dokáží převést svou bujnou fantazii na papír a odsud i do pohyblivých obrázku, které nás tak baví. Hlavním dějotvorným prvkem je cestování časem, když se k tomu ještě přidá trocha neznámé mutace, která obdarovala některé jedince schopností telekineze a máme tu hned barvité prostředí pro souboj charakterů v nepříliš vzdálené špinavé budoucnosti. Film je velmi dobře řemeslně zvládnutý a nutí diváka přemýšlet, aby se neztratil. Tempo vyprávění není to nejrychlejší, ale neupadá do nudy a když přijde ke slovu akce tak má razanci a dynamiku. Velmi zdařilá je i proměna Josepha Gordona-Levitta v hlavní roli Joea tak, aby se co nejvíc podobal o třicet let staršímu já v podání Bruce Willise. Velmi milé překvapení je i výkon dětského herce Pierce Gagnona hrající Cida a zvlášť jeho mimika. Jedinou výraznou slabinou, kterou jsem pocítil je, že nebyla vysvětlena historie budoucího universa zvlášť, když se tak dobře podařilo zrychleně odvyprávět Joeovu alternativní budoucnost, když pověsil zaměstnání loopera a trombón na hřebík. Pro mě velmi příjemné překvapení a doufám, že si z něho v Hollywoodu vezmou příklad.

plakát

Přání (2011) 

Vcelku velmi pěkný film ze současné japonské produkce. Kouzelný příběh o nevyhnutelnosti dospívání. Přestože to každého potká v jiném věku. Ač je děj svázaný s dětským světem a jejich neposkvrněnou duší je vážným zamyšlením nad lidským životem a běžnými "člověčími" problémy. Celkový dojem sráží až přílišná délka přes dvě hodiny. Zvlášť první hodina je rozvláčná a vůbec by jí neškodilo prostříhat. To druhá část už má dobrou dynamiku a rytmus. Vtáhne diváka do děje, který se svižně odvíjí ke svému jasnému cíli a je plná emocí. Dětští herci odvedli velmi dobrou a přesvědčivou práci.

plakát

Expendables: Postradatelní 2 (2012) 

Pro mě jeden z nejočekávanějších filmů tohoto roku a rovnou se bez mučení přiznám, že mé očekávání bylo vrchovatě naplněno. Ale pěkně popořadě. S jedničkou se mi Stallone trefil do nálady a mého filmového vkusu, prostě rána přesně do černého. Proto jsem se na dvojku tetelil jak malej smrad na dárky pod Vánočním stromkem. Zvlášť, když začal Sylvester nabalovat velká jména Bruce, Arnold, Chucka, JCVD a vrátit se měli i borci z jedničky Jason, inženýr chemie Dolphik, prostě celá povedená parta. Sice trochu zašlá, ale pro mě stále neuvěřitelně silná Starpower. Obsazení tedy velmi povedené. Jediné vrásky na čele mi způsobil muž na režisérské sesli pan Simon West, který od pecky Con Airu nenatočil pořádný biják a to je dobrých 15 let. Pod Slyovým dohledem se mu to, ale podařilo. Přeci jenom v tom klukovy ušatým něco je. Jedinou slabinou, kterou jsem pocítil byl jednoduší scénář. Co by člověk téhle skvělé zábavě neodpustil, že. Film si mě podmanil od úvodní minuty, respektive hned první akční scéna byla dech beroucí s neuvěřitelnou dynamikou. Co mě opravdu dostalo byla neuvěřitelně pozitivní nálada v kino sálu, který byl naladěný na stejnou vlnu a prožíval každý vtípek (zvlášť, když se na plátně objevil Chuck tak to zašumělo). Z plátna dýchala pozitivní a hřejivá energie a bylo vidět, že se všichni na place dobře bavili, prostě parta kamarádu ve zbrani. Nebrali se vážně a dokázali si ze sebe udělat srandu. Dokonce i bulharské exteriéry nevypadaly levně, naopak působili velmi věrohodně. Pro mě neuvěřitelná zábava s velkým nádechem nostalgie 80 let.