Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (255)

plakát

Jak jsem poznal vaši matku (2005) (seriál) 

Občas dobrá hláška, občas zajímavá situace, občas hezká hudba. A to je asi všechno. Jinak jsou trampoty newyorské rodiny Coolových poměrně pubertální a hloupé. Mravokárný blbeček Ted, profesionální balič Barney, děsně bezchybný pár Marshall+Lilly a emancipovaná Robin, zažívají opravdu realistická, skvělá dobrodružství v té nejbožejší zemi světa Ame....počkej si.....riceee! Placák! Všichni v tomto sitcomu jsou tak mladí, krásní, chytří, plní energie a kůl, že to až připomíná reklamní kampaň na skvělé a všemi obdivované Spojené státy pózerické, které však ve skutečnosti disponují největší koncentrací ošklivosti a blbosti na naší planetě. Rozhodně není daleko od HIMYM k Beverly Hills nebo Melorose Place! Prostě pomník amerického nacionalismu a debility! Za poslední dvě série, zejména za poslední dvoudíl, bych doporučoval scénáristům spáchat sebevraždu!

plakát

Drive (2011) 

Samotářský Řidič se na čtyřkolých ořích prohání po pláních LA a i přes svou rachitickou postavu, je setsakra drsný! Do jeho života však vstoupí blonďatá sousedka s malým synkem a propuštěným manžílkem, který v base seděl u televize vedle dost špatných lidí. Naštěstí je Řidič plný empatie a tak se pustí do křížku s mafií, protože není nic horšího, než když jednomu neustále necáká adrenalin do celého těla. Samozřejmě musí žít v rovnováze a tak se jeho zběsilost střídá se zádumčivou letargií. Výborně natočené krimi drama na mě působilo, jako víkend na heráku. Člověk ví, že by měl mít u akčních scén pocit akce, ale přesto děj plyne tak nějak pohodově a pomalu. Labužníci rychle šlapajících akčňáků budou sice zklamáni absencí přestřelek, dlouhých rvaček, divokých střihů a stroboskopické atmosféry, ale na druhé straně se Refn nenechal unést nezávislou dušičkou příliš daleko. Já osobně jsem si tento podivuhodný konsenzus užíval plnými doušky, stejně jako výborný výkon Ryana Goslinga. Tohle se opravdu povedlo!

plakát

Velký (1988) 

Takové filmy už se dneska netočí. Když už dnešní hollywoodská mašinérie vyprodukuje nějakou tu rádoby kvalitní rodinnou komedii, je to nechutná přisprostlá sračka, plná slaboduchých vtipů a ukřičených, hloupoučkých situací. Ne tak Velký režisérky Penny Marshall. Tento snímek je miloučká podívaná do každého počasí, obalená krustou nevinnosti a hezkého humoru. Není to sice žádný scénáristický trhák, ale rozhodně skvělá zábava na nedělní odpoledne pro celou rodinu. Krom toho se lze celý film kochat vynikajícím výkonem Toma Hankse, hrajícího (ve svých dvaatřiceti) třináctiletého kluka naprosto fantasticky!

plakát

Souboj Titánů (2010) 

Stejně jako spousta dalších lidí mám tu smůlu, že jsem dlouholetým obdivovatelem řecké mytologie a tak pro mě byl tento film opravdu děsivou podívanou. Tvůrci mohli klidně do scénáře zařadit Robina Hooda, Davida s Golijášem či armádu ninjů. Dokonce ani obdivuhodné zpracování nebylo dostatečnou náplastí na mou zmučenou duši. Drtivou většinu sledování, jsem jen nevěřícně zíral, jak lze vykleštit nejúžasnější světovou mytologii a naservírovat formou páchnoucího pyré pro ty nejkomerčnější masy. Už samotný fakt, že se film jmenuje Souboj Titánů i přesto, že v něm ani jednoho z Titánů nevidíme, je dost alarmující. Tvůrci se taky neupejpali použít postavu Krakena, který patří do mytologie severské a místo obří chobotnice, z něj navíc udělali jakéhosi prazvláštního netvora. I minimálně vzdělaný člověk přece ví, že Andromedu měl sežrat obří had, kterého však ovládal Poseidon a ne Hádés. Snad jediná správná část snímku, bylo Perseovo zabití Medusy (ovšem její dvě gorgonské sestry už jsme bohužel neviděli), ale tím to končí. Hádés, nesmyslně stojící proti Diovi či Perseus, letící na Pegasovi, je jen špička neskutečně velké hromady nepochopitelných stupidit. Řecká mytologie je natolik krásná, pestrá a bohatá, že šlo natočit snímek se stejnou, ne-li lepší atmosférou, při zachování předlohy a krom skvělé podívané, by tvůrci diváka navíc nenásilně vzdělali. Naneštěstí je většina lidí tak tupých, že hltají jakýkoliv nesmysl jen pro bezva animaci, kůl zápletku a 3D zábavičku. U nového Sherlocka Holmese jsem taky skřípal zuby, ale alespoň jeho protivníkem nebyl (místo profesora Moriartiho) Darth Vader, jeho kolegou (místo Dr. Watsona) Wolverine a nejezdil na kouzelném koberci! Doporučuji místo Souboje Titánů pustit některé z "gameplay" videí hry God of War. Výsledek bude stejný!

plakát

I Love You Phillip Morris (2009) 

V obrovské záplavě hollywoodského hnoje aby člověk trochu rozumný scénář pohledal, což však ani v nejmenším neplatí o tomto životopisném snímku. I když jsem své hýžďové svaly (pro kolegy z teorie musculus gluteus maximus, musculus gluteus medius a musculus gluteus minimus) neměl zrovna přimraženy fascinovaně k pohovce, musím uznat, že není mnoho filmů, které by mě podobně bavily. Jim je fantastický v jakékoliv poloze a Ewan měl tak hodnověrný výraz, až ve mě vznikla nepříjemná obava, že při některé z dalších projekcí Star Wars I., II. nebo III., budu vidět v Obi-Wanovi homokládu! Samotné zpracování je velmi hezky udělané (ostatně kde jinde by měly být teplé kamerové barvy že ano) a tak jsou jak komediální, tak i dramatické polohy filmu velmi mile dívatelné. Příliš nerozumím nízkému hodnocení, za mě poctivých 85%!

plakát

Majestic (2001) 

Majestic je hezké a precizně natočené romantické drama z poválečného prostředí s výborným obsazením. Zvláště Jim Carrey, který je ve vážných polohách vynikající, si na roli Petera alias Luka dal opravdu záležet a celý film držel svůj komický um pevně na uzdě. Naneštěstí Frank Darabont neudržel na uzdě své vlastenecké hormony a nechal závěr přesně po "caprovsku" sklouznout do amerického nacionalistického kýče. Jsem vysazený na davové scény u kterých všichni křečovitě tleskají a koutky se jim za hlavou spojují od nenuceného úsměvu a proto pro mě byla scéna v soudní síni či scéna na nádraží opravdovým utrpením. Darabontovi jdou mnohem lépe adaptace Stephena Kinga, to je bez debat, ale i tak si Majestic zaslouží všechny čtyři pěticípé fešandy.

plakát

Griffinovi (1999) (seriál) 

Trampoty Rhode Islandské rodinky sic lehce připomínají žlutohlavou pětici ze Springfieldu, ale nadšeným koncovým divákem je zde jedinec s mnohem vyšší koncentrací vtipné kaše v krevním řečišti. Nic není tabu a u žádné scény si člověk nemůže být jistý, že si udrží jakékoliv logické kontinuum. Suma sumárum, velehory skvělé zábavy pro vybrané gurmány komiky.

plakát

Nouzový východ (2008) 

Je zajímavé sledovat, jak se celkem normální příběh jednoho manželského páru, mění v hloubavou psychoanalytickou sondu do obyčejně-neobyčejných problémů obyčejně-neobyčejné rodiny. Není to však zásluha vybroušeného scénáře, ale prvotřídní práce dvojice DiCaprio, Winslet. Radost z těchto dvou někdejších hlavních hrdinů Cameronova patetického, námořního škváru mne naplňovala tak mocně, že jsem úplně zapomněl, jak moc podobné typy filmů nemusím.. Bravo!

plakát

Téměř dokonalý zločin (2000) 

Téměř dokonalé hororové drama! Všudevýborná Cate má rozvinutou paranoidní schizofrenii, všude vidí minulost, budoucnost či přítomnost (po vzoru cimrmanovského herce Oty Plka má problém opustit roli a tak svými schopnostmi nápadně připomínala elfku Galadriel) a jak už to u pomatených vědem bývá zvykem, vždycky jen tu nejhorší. Pak stačí jen malé městečko, mrtvá coura a zbytek scénáře se napíše sám. Když se k tomu přidá pár klasicky otřepaných lekavých scén, ponurá klišé atmosféra a vcelku kvalitní herecké obsazení, je z toho snímek balancující na hraně béčkového thrilleru a poměrně hezky dívatelného mysteriózního dramatu. Pro mě hollywoodský mainstream bez jakéhokoliv překvapení či nápadu! 60%

plakát

Šakal (1997) 

Dva profíci proti sobě. Jeden terorista je hodný a druhý padouch. Hodného hraje mijoušký obstarožník Richard Gere a padoucha charismatický drsňák Bruce Willis. Kdopak asi vyhraje? Zákony Hollywoodu nám tuto rovnici vyřešily už při počátečních titulcích a proto lze u tohoto snímku pouze nalít drink, natáhnout nohy a uvolnit se. I když nás však Šakal ničím nepřekvapí, jde o hezký akčňáček z kategorie B+. Netleskám, ale ani nepranýřuji. Pouze otevírám Zippo, zapaluji cigáro, vypínám mozek a užívám si poměrně zdařilou pohodovku.