Iwiiik

Hollywoodský patlal a král komerčních velkosraček James Cameron naštěstí vždy netočil patetické bláboly o lásce na luxusní kocábce či dementní počítačové fantasy výkaly z říše modrohubých příšerek. V roce 1991 porodil pokračování preapokalyptického příběhu o rodince Connorových, která se snaží zachránit svět a odvrátit den D, při čemž je neustále sužována výpady tekutého zabijáka T-1000 a současně chráněna charismatickou muskulaturní kalkulačkou T-800, druhým jménem Arnie the Guverner. Je holt těžké být novodobým Ježíšem, ale i přes prekérnost situace si malý Johny krátí perné chvíle tím, že onen chodící toustovač učí lidským citům. Zkoušel jsem to se svojí mikrovlnkou, ale místo vtipných cool hlášek mi začala hořet kuchyň. Však krom této drobné nesrovnalosti je Terminator II majstrštykem světového sci-fi thrilleru a dokázal v mnohém překročit svého předchůdce (nemyslím jen speciální efekty). Nelze než pochválit tuto našlapanou kultovinku za každou jednotlivost.

Životopisné snímky jsou obecně oblíbené už proto, že život sám bývá nejlepší scénárista dramatických příběhů. Ovšem historie ukazuje, že životopisná dramata zločinců jsou ještě oblíbenější. Cool grázl s plnou hubou vtipných hlášek, pohádkovým bohatstvím a romantickou povahou, který je vlastně v jádru dobrý, je větším hrdinou než Superman! Andrew Niccol je pokušitel a obsazením milého Nicolase s nevinným ksichtíkem do role bezcharakterního šmejda Yuri Orlova, vytvořil skoro dojem, že na prodávání AK47miček dětem vlastně není nic špatného. Snímek je sice bravurní filmařinou, ale zdánlivý nádech dobra v srdci Yuri Orlova mě dráždil celé dvě hodiny. Krom toho kdyby měl Nicolas dlouhé blonďaté vlasy a místo samopalů pašoval koks, myslel bych, že jde o cover filmu Kokain. Proto "pouhých" 80%.

Jeden by nevěřil, že zdřímnout si může být tak adrenalinová zábava a že stačí pár drátků trčících z krabičky připomínající rekvizitu ze Star Treku k tak skvělým a bezbřehým kolektivním haluškám. Je velké štěstí, že Christopher Nolan točí krom báječných dobrodružství o netopýřím hrdinovi i kvalitní kinematografická díla. Inception jednoznačně patří k těm nejvybranějším pokrmům z jeho tabule a to především díky originálnímu a výtečně promyšlenému scénáři, který pan režisér skvostně převedl z písmenek do barvitých obrázků a podpořil výbornými herci a skvělou hudbou mistra Hanse Zimmera. Výsledkem je velkolepá vizuální podívaná, která má navíc velmi zajímavou myšlenku. Nezbývá než vzdát hold a těšit se na další z Nolanových nebatmanovských majstrštyků.

Dlouho jsem se zuby nehty bránil projekci tohoto Marshallova výpravného filmu, protože jsem se bál, že budu koukat dvě a půl hodiny na romantický blábol, pouze po hollywoodsku zasazený do fotogenického prostředí. Po dvou a půl hodinách soustředěného sledování jsem však ke svému překvapení zjistil, že je to romantický blábol, který je pouze po hollywoodsku zasazený do fotogenického prostředí. I přesto, že jsem odpůrcem všech romantických blábolů, které se masově točí pouze pro ukojení dívčí naivity a úniku z nudného života prodavačky v Tescu, jež musí každý den doma čumět na tlustého, vulgárního, smradlavého vepře, má příběh japonské tradiční štětky Chio alias Sayuri určitá specifika, která ho odlišují od filmů s podobně patetickým nádechem. Nebudu sálodlouze poukazovat na filologicko-historické chyby, kterých ve filmu zrovna málo není, protože i se všemi nepřesnostmi je Gejša projevením úcty k japonským tradicím a mentalitě plné zásadové důstojnosti. Až tedy na to, že konec je divákovi jasný už po první půlhodině, jde o perfektně natočený romantický blábol, po hollywoodsku zasazený do velmi velmi fotogenického prostředí. 75%.

In nomine patris et filii et spiritus sancti! Amen! A je to! Můžu dnes klidně usnout a nebát se, že mi bude pekelná verbež rejdit uvnitř dutiny břišní. Kdyby se tak ale stalo, snadná pomoc. Zavolám kámoši Johnu Constantinovi, protože ten si biblické texty zalívá k snídani mlékem místo corn flakes a svěcenou vodou si umývá prdel. Kdyby bylo nejhůř, hupsnu do vany s černou kočkou a skočím se mrknout na sympatické zombíky do říše charismatického gentlemana Lucifera, se kterým se naštěstí dá vždycky nějak domluvit. Velmi jsem si svým ateistickým pohledem užíval všechna ta úsměvná křesťanská klišé, jako vystřižená z první hodiny náboženské výchovy a přitom jedním dechem obdivoval dokonalou atmosféru, skvělé zpracování, výborného Keanu a ještě lepší Rachel. Bohužel mi však křesťanská propaganda, která je zde na úrovni svědků Jehovových, nedovoluje udělit plný počet. Ale jinak tleskám!

Po první projekci jsem byl uchvácen! Abych eliminoval sílu subjektivního pocitu, následovala postupem času druhá, třetí, čtvrtá. Nic se nezměnilo. Pořád je pro mě tento snímek pravdivým, skvěle udělaným souborem emocí, fantastických hereckých výkonů trojlístku Spacey, Winslet, Linney a bezchybným dílkem Alana Parkera. Myšlenku boje za trest smrti na podkladu bezvýchodných životních situací hlavních protagonistů, podtrhuje silné hudební téma, což ve spojitosti se zajímavě poskládaným scénářem dělá tento film vyjímečným.

Ačkoliv je jedním ze základních podkladů pro Barevný závoj směsice klasik jako láska, touha, nevěra, smíření a další pateticky vykreslované motivy, které už mi v hollywoodském komerčním podání lezou i ušima, musím ocenit všechno ostatní. Především nadměrně atraktivní prostředí, skvělého Edwarda i Naomi nebo poměrně zajímavý scénář. Škoda jen, že když už je snímek protkán romantickými situacemi, nenaložil Curran s emoční rovinou příliš vhodně a tak nosné téma v podstatě vyšumí do ztracena.

Klasická akčně komediální slátanina devadesátých let se svými charakteristickými rysy. Dvojice potrhlých policistů, policejní šéfka, která má schopnosti a důvtip maximálně na praní fotbalových dresů, neschopný padouch a samozřejmě velmi inteligentní pejsek, jenž nakonec všechny zachrání. Takto načmárané schéma scénáře pochopitelně plodí spoustu slaboduchých situací, které nejsou ani akční, ani vtipné. Nelze snad vymyslet debilnější americký námět pro bláznivý akčňák. Naštěstí je film plný mizerných herců, takže nemusím cítit hořkost z vědomí, že některý z mých favoritů šlápl vedle. V každém případě je však evidentní, že si tento snímek našel spoustu nadšených koncových diváků, kteří ho budou považovat za odpočinkovou pohodovku. Osobně doporučuji dívat se hodinu a třičtvrtě do krbu. Zábava bude mnohem sofistikovanější, výživnější, podnětnější a kinematografický přínos shodný!

Omlouvám se všem dívkám a ženám s marcipánem v krevním řečišti, ale prostě nemám rád snímky, které jsou primárně založené pouze na laciné romantice. Jack a Diane byli sice skvělí, zpracování filmu taky, ale nic to nemění na faktu, že základem této gerontologické komedie, zahalené do oparu z čistokrevného hollywoodského romantického klišé, je láska z červené knihovny. Nechybí dokonce ani kazišuk v podobě Keanu Reevese, který je nutným klacíkem, jež musí na své cestě senilní Jack překonat, ale to by přece nebylo ono, kdyby všechno dobře nedopadlo. Originální je zde pouze věk hlavních protagonistů, ale ani to nezmírní otřepaný podklad, jako vystřižený z románů Jane Austinové.

Brandon je samotářský erotoman. A to je všechno. Že je to na scénář málo? Bohužel opravdu ano. Ale i když to McQueen sice krapet přehnal s délkou záběrů, povedlo se mu vykreslit charakter a vlastnosti jak hlavní postavy, tak postav vedlejších, a to bez použití jakýchkoliv základních charakteristik. Cením si jeho odvahy, protože je evidentní, že komerčního diváka tento způsob vyprávění znudí k smrti! Dalším skvělým tahem jak zastřít absenci scénáře, bylo obsazeni vynikajícího Fassbendera a volba hudebních motivů. Celkově vzato zajímavý snímek, plný sexu a frustrace všeho druhu, kterému k dokonalosti chybí pouze propracovanější dějová linie.