Recenze (555)
Poslední dny Pompejí (1959)
Kam se hrabe na Reevese Chuck Norris. Jinak zvedám hodnocení především za efektně natočenou závěrečnou zkázu Pompejí.
Občan se bouří (1974)
Až mi šel z toho mráz po zádech. Společně s Keomou asi nejluxusnější kousek z Castellariho bohaté filmografie.
Dust Devil (1992)
Velice atmosferické a silně mystické. Může za to především úžasně znepokojující prostředí Jihoafrické pouště ,nekonečné dálnice , vylidněné městečka atd. Chválím hudební doprovod i obstojné herecké výkony. V závěru se však mohlo alespoň mírně zrychlit tempo ale to je tak asi jedna z mála věcí které bych vyčetl.
My (2019)
Největší dojem na mě zanechal atmosferický úvod a výkon hlavní (dospělé) protagonistky.Místy zbytečně vložený humor a nelogický scénář sráží tuhle záležitost na obyčejný průměr. V mnoha ohledech zajímavé ale těžce nevyrovnané.
Lisa a ďábel (1973)
Pomalý, snový a tak trochu jiný atmosferický snímek na jehož náladu divák přistoupí, pak bude hluboce odměněn. Elke Sommer tajemná a okouzlující a Savalas ďábelský a vtipný. Rozhodně nic pro vyznavače mainstreamu a tupých vyvražďovaček.
El carnaval de las bestias (1980)
Začíná to jako zbytečně natahovaný romantický akčňák a končí jako slušná horrorová bizarnost. Naschy se ničeho nebojí a naservíruje všem milovníkům euro hrůzy ty nejvybranější speciality po kterých srdce fanouška zaplesá. Netřeba více dodávat.
Noc hrůzy (1985)
Tohle potěšilo. Skvěle fungující a tak nějak příjemná upířina se skvělou atmoškou , triky a v neposlední řadě sympatickými herci. Nejvíce si mně získal Roddy McDowall jako přemožitel upírů proti své vůli. Takhle má vypadat horrorová komedie. Jen tu Merci tam obsazovat nemusely :-D.
Ztracení chlapci (1987)
Nemohu si pomoci ale na mně tahle Schumacherova podívaná byla nějak moc gay. Mám rád osmdesátky ale tady mi přišlo tak nějak všechno kýčovité a nevkusné. Od trapného humoru přes hrozný hadry a stupidní hudbu. Hvězdu z milosti uděluji alespoň za charismatického Sutherlanda.
Věc (1951)
S dokonalým Carpenterem samozřejmě neporovnatelné ale ta atmosféra Antarktidy , polárníků a návštěvníka z kosmu na mně prostě zapůsobila. Navíc mám rád tyhle staré kousky takže zasloužené čtyři hvězdičky.
Zrůdy (1932)
I přes mnohdy přírodou tělesně zdeformované aktéry se jedná o velmi poutavý a ikonický snímek kterým Browning (s nesmrtelným Draculou) navždy vstoupil do dějin jako nadčasový filmař který přímo či nepřímo ovlivnil celé generace umělců.