Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (86)

plakát

Pianista (2002) 

Dvou a půl hodinový instruktážní video o přelézání zdi z jedný strany na druhou člověka moc nepobaví. Silný (i když rovněž silně ohraný) téma, výbornej výkon Brodyho a několik výborných scén - to se musí filmu nechat. Pokud to budu brát jako opus na individuální sílu člověka a jeho touhu přežít, je to nadprůměrný film. Jinak mám ale tak trochu podezření, že takhle hodně vysoký hodnocení to má proto, že ani největší tvrďák nemá na to napařit tomu míň, než tři hvězdy a prohlásit, že to byla nuda. To se u takových filmů nedělá, že jo... Ani já na to nemám, i když je to pravda, takže taky za tři. Na tematicky podobnej Schindlerův seznam to nemá ani náhodou, i když ten je ještě delší a taky to není žádná velká akčňárna. Emocí ve mně ale probudil nesrovnatelně víc.

plakát

Avengers (2012) 

Až na tradičně fajn hláškujícího Starka (tohle jméno mám ráda i z jiných důvodů, než jenom kvůli panu plecháčkovi) to žádná velká zábava nebyla. Zdá se, že hodně superhrdinů na jednom místě nemusí nutně znamenat hodně super zábavu. Nuda to ale taky nebyla, takže aspoň ty *** si to zaslouží.

plakát

Sherlock (2010) (seriál) 

Démonický Chumberbatch a roztomilý Freeman tomu šéfujou s přehledem. Skvěle napsaný, zahraný i natočený. Super, koukat zas jednou na něco, co ani chvilku nenudí.

plakát

Drive (2011) 

Ach jo, já nevim. Buď opravdu začínám magořit z neustálýho žvatlání na svoji ratolest a zheblo mi už minimálně 50% mozkovejch buněk, nebo se ze mě prostě stává povrchní pinda, nebo mě můj chlap s lehce povrchním vkusem, co se filmů týče, zvládl pomalu a nenásilně (ne nadarmo mu říkám Gándí) předělat k obrazu svému, ale tohle jsem prostě nějak nepobrala. Jako jo, hezky natočený a ze začátku to vypadá na opravdovou lahůdku, ale bohužel se z toho cca. po půl hodině stane spíš taková nepovedená rajská (rozuměj - hodně červené barvy a hodně chuti nemusí znamenat, že je to dobrý, a taky to pekelně nudí). Škoda no...

plakát

Večerníček (1965) (pořad) 

Díky bohu za něj! Za těch pět (nebo deset, nebo jak dlouho to vlastně trvá) minut klidu, kdy Kraken sedí u televize a ani jednou neřekne: "Mamíííí"!!!, nebo: "Chci tohle"!!!... A ano, samozřejmě jsme u toho taky vyrostli, nostalgie, dojemnost a podobný vzletný slova...

plakát

Arn (2007) 

Jo, tohle šlo... Po pravdě to možná na celý čtyři hvězdy není, jenže hlavní představitel vypadá přesně tak, jak má vypadat sexy švéďák a já jsem na tu Skandinávii prostě hrozně moc ujetá... A taky, co si budem povídat, všechny ženský by rády věřily na takovouhle převelikánskou lásku, i když samozřejmě víme, že je to pěkná blbost. Takže u mě dobrý!

plakát

Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic (2013) 

Těžko říct, jestli ten českej dabing, ve kterým jsem to viděla, byl výhra, nebo neštěstí. Nadabovaný to bylo strašně, jak je ostatně v posledních letech zvykem, ovšem když Gemma na po zuby ozbrojenýho Jeremyho s rádoby drňáckým lookem řvala tím svým roztomilým jedáčkem "Jeníčku" a on na ni pak na oplátku oduševněle a něžně "Mařenko", mohla jsem se počůrat smíchy. Myslím, že v originále to takhle vtipně vyznít nemohlo... Film sám o sobě byl takovej lepší průměr. Pobavila jsem se solidně, Renner je sympaťák a Arterton prostě kočka (může mi někdo vysvětlit, proč je v každým filmu o tolik víc hezkejch ženskejch, než chlapů? Neměly by se feministky místo kvótama do parlamentu a podobnejma píčovinama zabývat spíš touhle problematikou?)... Scénář je teda hodně oholenej a děravej, ale vynahrazujou to rozkošně nechutný a stylově masakrovaný čarodějky... Dala bych i za čtyři, ale na to by tam muselo bejt aspoň o chlup víc vtipnejch hlášek...

plakát

Cesta z města (2000) 

V době, kdy jsem na tom byla v kině, mě to moc neoslovilo a dala bych max. **. Jenže člověk (nebo aspoň jeho smýšlení o životě) se mění, takže v současný době už mě to oslovuje celkem dost. Víc než *** dát ovšem nemůžu, protože mě to pořád nějak extra nebaví...

plakát

Velký Gatsby (2013) 

Tohle je rozhodně film pro ženský. Proto jsem ráda, že jsem nemusela ukecávat drahého, aby mě zase jednou vzal do kina, a udělaly jsme si hezkej večer s kámoškou. A první dojmy jsou dobrý. Leonardo se nám postupem času změnil z idola poďobaných dorostenek (jehož to oblibu jsem jako poďobaná dorostenka vůbec nechápala) v idola třicátnic (o tom by ale hošan pravděpodobně dost nerad slyšel). Jako Gatsby byl dokonale dojemnej. Ale překvapili i ostatní. Třeba Maguire, kterej mi normálně dokáže znechutit skoro každej film, ve kterým hraje, ale na roli chudýho, mrňavýho, idealistickýho trouby se docela hodil. A Mulligan role rozhýčkaný, rozmazlený, zbabělý a nerozhodný blbky, která naplní a zároveň zničí jeden lidskej život taky sedla... No a jinak to bylo zatraceně dlouhý. Takže většina lidí, která nehodlá podlehnout romantický, idealistický a zcela nerealistický iluzi, se bude nehorázně nudit. Já jsem ale podlehla ráda. Aspoň pro jednou. Věřím, že po druhý (a ne v kině) už by mě to tak nedostalo.

plakát

Drsný časy (2005) 

Asi to bylo tím českým dabingem, nebo tím, že jsem u toho žehlila, ale já tohle prostě nezvládla dokoukat. A to bych nikdy nevěřila, že nějakej film s Balem nedokoukám. Něco (nedokážu popsat co, kromě toho hovězího hlasu hlavního protagonisty - ale bylo to ještě něco víc) mi na tom tak strašně lezlo na nervy, že jsem vydržela asi 15-20 minut. Možná to byla chyba a proto dávám ty ** - za to "dobré", co se ve filmu mohlo skrývat a já to nikdy neobjevím.