Vikinec

Moje nejoblíbenější lynchovka, kterou jsem sice stoprocentně nepochopil, zato jsem pochopil, že snaha chápat tyto filmy velice snižuje zážitek z jejich sledování.

Skvělá sonda do nitra člověka, který je otráven životem okolo a je si vědom, že sám je ostatním jedem. Snaží se o restart, cítí, že na to má, ale okolí jej dál nechápe. Tragický konec je snad jediným možným řešením. Hořká zábava, tak podobná hořkostem běžného bytí. Snad jen východiska bývají přece jen běžnější a konce méně bizarní. Takže (ne)Americká "krása" zaslouženě na piedestalu mého top ten.

Nevím, jestli byla hudba napsaná k filmu nebo film k hudbě. S Morriconeho hudbou můžou být scény jakkoli dlouhé. Hudba samozřejmě není jedinou kvalitou tohoto snímku. Zdá se, že až italský režisér Sergio Leóne vytvořil ten pravý americký westernový vzor, ke kterému se pak všechny ostatní přirovnávaly. Samozřejmě není možné nevzpomenout na herce(Fonda, Bronson), jedno ztělesnění hormonů (Cardinálová),kteří pouze dotvořili rovnici, jejíž výsledkem je unikátní , krásný a srdcervoucí film plný emocí a vášně.

Tak to byla jízda. Ultramoderní film s originální myšlenkou bez přehnaného amerického patosu. Brutální scény v dokumentárním stylu s úžasnými efekty. Nemám slov. Pro mne jednoznačná letošní jednička.

Nejlepší bojové scény, které jsem viděl. Kupodivu, tento flm nabídl o mnoho více. Když jem jej začal zhruba po půlce chápat, došlo mi, že takto komplexní akčí sci-fi už tady dlouho nebylo. Bylo - li vůbec. Inteligentní scénář s milionem symbolů a perfektnm Smithem, kterého osvícený Neo zpacifikuje jednoruč s pobaveným překvapením v obličeji. Pro mne filmová událost desetiletí a top 10.

Myslím, že se nejedná o film Věry Chytilové ale Bolka Polívky. Když má někdo po ruce tolik vtipných situací, hlášek a dialogů, mohl by to natočit kdokoliv. Pro mě 100 %, protože se jedná o jeden z nejlegračnějších filmů české historie. Marná sláva.

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Není to žádná extáze umění ani bůhvíjak strašidelný horor. Klasický příběh s dokonalými protihráči (Nicholson Spader), úžasnou scénou v lese, hezkou pfeifer a to celé přivedeno k dokonalosti hudbou Moriconeho. Já se obyčejně dívám na filmy pouze jednou, ale některá díla se prostě neomrzí.

Mistrovské dílo krále dialogů. Skvělá, dnes už zlidovělá hudba, exhumovaný Travolta a jeho nenapodobitelný taneční styl, "vtipná" Uma, napravený L.Jackson, obránce mužské cti Willis a prdel, která pozná středověk, vyřčená Vydrou v českém znění. Tímto filmem Tarantinův talent kulminoval. Bohužel cítím mírně sestupnou tendenci. Asi následkem obrovské slávy tohoto snímku. Snad se s Pancharty dostane zpět.

Určitá povrchnost děje , typické figurkování a schematičnost postav, nucený sentiment v písničkách a podprahové moralizování (když vidím Holubovou, otevírá se mi kudla v kapse) vůbec nejsou u Pelíšků na škodu. Lépe tak vynikla na pozadí prostředí 60. let vtipnost jednotlivých scének známých ze Šabachovy předlohy. Určitě bych z filmu nedělal generační výpověď či dobový dokument. Tento snímek vnímám jenom jakýsi pokus zúčtování určité generace (k níž Hřebejk určitě nepatří) s dobou před a těsně po příchodu spřátelených armád, které zničily ideály mnoha lidí. Proč dávám 5*? "Minuta vteřina, máš u mě korunu"