Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Dokumentární
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční

Oblíbené filmy (10)

Osvícení

Osvícení (1980)

Můj "nejmilejší" film, už při úvodních scénách s bezchybnou hudbou mi běhá mráz po zádech. Žádný horor není děsivější, snad jen Vymítač ďábla mě dokáže dostat na podobnou vlnu jako tento skvost. Scény, kdy se zjevují holčičky jsem si musel poprvé přerušit, protože jsem to dost dobře nezvládal. Takhle má vypadat solidní film, žádné potoky krve a detailní záběry na pitvy. Člověk má mít jiné pocity, má to cítit uvnitř a tohle to dokáže vyvolat.

Útěk do divočiny

Útěk do divočiny (2007)

Neskutečně krásný film, který mě pokaždé dojme. Supertramp má s mou životní filozofií mnoho společného a já těžko hledám slov, jak to vyjádřit. Člověk, který něco takového natočí, musel také v životě něco pochodit a pocestovat, protože bez této zkušenosti se to ani nedá vyjádřit

Jdi a dívej se

Jdi a dívej se (1985)

Snímek, který nenápadně začíná a stejně nenápadně končí. Dá se u něj pouze sedět a dívat se. Ten pohled ovšem stojí za to. Rozjíždí se nevídaná psychopárty, při které máte sto chutí říct stokrát dost a jít se vyzvracet na nejbližšího fašistu. Vydržet do konce znamená vidět a chtít odejít. Vidět znamená pochopit. Historie na nás křičí. Třeba začnete nenávidět politiky, třeba naopak Němce, nebo všechny, stejně je to jedno. Otevřete noviny na kterékoliv stránce a zjistíte, že jsme dost primitivní druh. Děláme to pořád dokola, ve válkách není žádný vítěz, za 500 let bude jedno, kdo vyhrál, budou to jen cifry a hromady mrtvol. Tento film je snad nejotřesnější, co jsem kdy viděl. Mělo by se to ale jmenovat: Seď, dívej se a otevři oči.

Kladivo na čarodějnice

Kladivo na čarodějnice (1969)

Tak tohle je opravdu psycho film. Nejsem si jistý, jestli někdy vzniklo něco lepšího v československé kinematografii. Trvalo mi dlouho, než jsem tento skvost mohl vidět, tím víc jsem si to vychutnal. Pane Vávro, děkuji!

Válečníci

Válečníci (1999)

Tento snímek jsem viděl týden po návratu z Bosny. Už tam jsem viděl hrůzy, vypálené vesnice dodnes stojí, díry po kulkách zdobí mnoho fasád, ale nejhorší jsou jizvy na lidských duších. Už tam jsem byl dost šokován, tento film mi to jen prohloubil. Jestli se někdy náhodou vyskytnete v Sarajevu, tak nezapomeňte navšívit historické muzeum, je kousek od hotelu Holiday Inn. Je to skutečně jen pro silné žaludky, kam se hrabe hraný film. Rozhodně si myslím, že vás tento snímek tak trochu připraví...

Sloní muž

Sloní muž (1980)

Dlouho mi trvalo, než jsem tento snímek mohl vidět. Měl jsem už s různými "Lynchovinami" jisté zkušenosti a tak jsem čekal další halucinogenní film, co mě vcucne do děje a vycucne myšlení. Noční můry se tentokrát nekonaly a na konci snímku mi i ta pověstná slza ukápla. Vynikající herci, skvělá kamera, perfektní děj bez proluk. Nezaslouží si to nic jiného, než opět 100%.

Vítejte v Sarajevu

Vítejte v Sarajevu (1997)

Hodně náročný film, dost mě to vzalo. Možná i více, než jiné jugoslávské válečné filmy, protože Sarajevo znám a mám ho rád. Mnoho míst jsem tedy poznal a bylo to občas těžké. Byl jsem tam naposledy v červenci 2011, město opět vykvetlo ke kráse. Stará Čaršija je ještě krásnější, člověk si snad ani nedovede představit, co se tam dělo a jak to vypadalo. Pro mě je to nejkrásnější město Evropy, srovnávat se dá snad jen s Lucemburkem a Prahou...