Yalka

Shonda Rhimes na nás nepřetržitě osm hodin chrlí vymazlený gejzír barev, hudby, choreografií a romantických klišé. Když se řekne Bridgerton, začnou mi před očima vybuchovat barvy, ty mi utkvěly nejvíc. Co na to říct? Jako červená knihovna to funguje dokonale, dva hlavní protagonisté hrají velmi dobře a mají co hrát, je to asi nejlíp napsaná sinusovka hádek a usmiřování, co jsem kdy viděla. V celém dílku je strašně moc historických chyb a nelogičností, ale nějak nevidím důvod to sem vypisovat ;-) Mně přišla nejvíc na sílu oproti knihám dopsaná postava královny vymetající kdejaký večírek a bavící se shippováním (jak královské), ale zase mě bavily její paruky a ta postava vůbec. Dala jsem si tu práci a přečetla si první dvě knihy a zkoukla pár videí na YT. Na to že je vlastně braková literatura, si s adaptací scénáristi až neuvěřitelně vyhráli, určitě četli celou sérii a dělali si pečlivé poznámky (tak např. v prvním dílu není prakticky nic o Eloise ani o jejím kamarádství s Penelope, vykreslení těchto postav v seriálu je založené až na dalších knihách, postava Mariny není napsaná jen pro seriál, i když to tak po přečtení první knihy může vypadat, ale její příběh nabude na významu, pokud bude někdy adaptovaný i pátý díl "To Sir Phillip, With Love" atd.). Udělalo na mě dojem, že ten projekt myslí takto dopředu, a že předlohu bere tak vážně (možná až moc vážně). První knize dle mě v mnoha ohledech scénáristi pomohli. Uvidíme, jak to bude dál. Doufám, že nehodlají dělat osm řad, mohli by knížky nějak pospojovat, aspoň po dvou. Zajímavost: král Jiří je historicky tentýž Jiří III jako v Hamiltonovi (vládnul skoro 60 let).

Vtipný doplněk ke klasickým adaptacím P&P. Doporučuju minimálně kvůli hercům, ti jsou zde vybraní dokonale. Matt Smith je nejlepší pan Collins ever. Pro ultimátní fanynky: vystřižené scény (hlavně tanec v Netherfieldu a setkání v Pemberly) se dají dohledat na internetu.

První řada 100 %. Druhá řada bohužel vůbec nefunguje, doporučuju s ní ani nezačínat.

Pro mě nejlepší a nejemotivnější zpracování JCS s nádhernou gradací. Update: Ještě pořád i po týdnu přemýšlím nad tím, proč se mě zrovna tahle verze JCS tak dotkla. Zřejmě poprvé jsem viděla Ježíše, který nebyl ani náznakem stylizovaný do podoby kýčovitého pouťového obrázku. V téhle verzi působí jako normální člověk. A asi proto na mě jeho utrpení, nejistota a osamění působilo tak reálně. A proto mě tak zasáhla gradace Jidášovou ironickou písní Superstar, kterou dorazil Ježíše v okamžiku jeho největší zranitelnosti. A až v úplně poslední pasáži téhle písně se Jidášovi na tváři objevily slzy, to mě úplně rozložilo na kusy. Mně se v JCS obecně postava Ježíše zdá hodně jednostranně napsaná, protože muzikál akcentuje okamžiky ze života Ježíše, kdy byl s někým ve sporu (s Jidášem, s malomocnými, s prodavači v Chrámu, s učedníky...), působí tím pádem jako tak trochu emočně nevyrovnaná osobnost. Navíc tam má Máří Magdalénu, která mu stále fouká jeho bebíčka. A pokud je tento Ježíš svým makeupem, vlasy, oblečením i hraním stylizovaný jako svatý dokonalý mesiáš, tak to vnáší od začátku do muzikálu vnitřní nekonzistenci, který mi u jiných verzí vadí. Pro mě osobně je Ben Forster v téhle produkci geniální. Jediné dva pozitivní (pozitivní ve smyslu, že nejde o konfrontaci) okamžiky, co má Ježíš v celém JCS, oba v písni Hosanna, využil do mrtě, sympaťák každým coulem. Ta prostořeká poloha, jak říká, že pokud ho velerada umlčí, tak snad bude muset mluvit kamení, je úplně nový režijní nápad, jak tuhle sloku interpretovat. Krása! Vůbec jsem zde nezmínila zbytek protagonistů z téhle verze, nicméně jsou pro mě jeden vedle druhého úžasní a zajímaví (Jidáš, Tim Minchin, je stejně geniální jako Ben Forster). Celé představení je také výborně natočeno a sestříháno (třeba píseň Superstar je díky střihu podle mě mnohem působivější, než vůbec mohla být naživo).

Afektovaný kýč. Chrám puká. Jidášova odměna se dramaticky rozsype za cinkotu mincí (dokonce dvakrát). Lotr po levici se hrubě chechtá (asi padesátkrát) apod. Docela hodně pasáží se mi zprvu líbilo, ale snaha autorů každou scénu vygradovat a natlouct divákům do hlavy způsobila, že mi v podstatě každý obraz (jeden za druhým) připadal ze začátku zajímavý a než jsme se dobrali konce, tak už působil jako parodie sama na sebe. A takto, jako korálky navlečené na růženec, to šlo celý tento ubíjející film.

Nápad s dvojím koncem mi vyrazil dech. Četla jsem knihu a viděla některé starší adaptace. Tohle jsem opravdu nečekala. Brilantní!

Pokud jsem až do minulé epizody měla pocit, že tvůrci se zbytečně drží zpátky, tak teď už ho nemám. Obsahově i stylově dokonalý! Ten sitcom! Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna příběh Crumble mě tak vezme. PS: kolega Trevor, co tu vytrvale komentuje každou epizodu, si ňák spletl žánr, ne?

Miluju kapitána Gabiho Ayuba (Iyova v hebr.), hraje ho Itzik Cohen. Dokonalá postava, vždy když je na scéně, celou dobu se musím usmívat (nebo spíš šklebit jako on).

Super seriál, krásně natočený i napsaný.

Tři filmy v jednom. Postupně akcelerující úlet. Těžko hodnotit. Spoilery. Svého druhu varování, že vydat se na cestu sebepoznání může dopadnout všelijak. Že si tvůrci z diváků dělají nepokrytě srandu, zjistíte v poslední třetině, kdy se to celé utrhne z řetězu. Daneel pátrající po své identitě se dostane do stavu takové svobody a oproštění se od všeho o co se dřív snažil (prodělá něco jako auto brain-wash), že sebou stáhne i svoje blízké. /// Já moc nekoukám na nezávislou produkci, tak mě zarazilo, že dánský herec hraje bulharského sirotka, který má francouzskou přítelkyni, s níž komunikuje anglicky. Možná je to běžný, nevím :-) Bulharština s anglickými titulky má taky svoje kouzlo. Má to i vtipné a zábavné momenty (nápad použít Big Brothera je prostě zajímavý). Ústřední dvojice je navíc hrozně roztomilá (Thure Lindhart byl důvod, proč jsem se na tenhle film dívala), vizuálně je to celkově fajn. Doporučuju zkouknout film o filmu a přečíst tuhle recenzi.