Ivoshek

Mlčení jehňátek mě bavilo přece jen víc. Červený drak není špatný, jen mám pocit, že jsem to všechno už někde jinde viděl. Je ale fakt, že začátek je povedený a část s Dr. Lecterem a začátek nového případu mě dost vtáhly. Vlastně mi to začalo připadat slabší od momentu, kdy se odhalila vrahova identita.

Není to špatné, ale ani nějak extra dobré. Atmosféra je pěkná, bitky taky. Jenže příběhu něco chybí a hlavně ke konci to nemá moc gradaci. Řekl bych, že Cesta je z podobného ranku, ovšem atmosféra strachu je tam mnohem silnější.

Chov zvířat na maso je průmysl se vší svou krutostí. Efektivita velí nechat zvířatům jen naprosté minimum - času, prostoru, péče, soucitu. A když se k tomu přidá mizerně placený personál, který si časem taky přivykne (a část budou nejspíš lidi, co to tak trochu baví), výsledkem je tohle. Je to hnusné, špinavé, nelidské. Jako by živá bytost byla jen nic necítící součástí výroby. Fakt mi těch zvířat bylo strašně líto. Sám maso jím a moc bych si přál jíst jen veselé kravičky a šťastná prasátka, co celý život pobíhala po farmě a pak měla rychlou a milosrdnou smrt. A je mi je jasné, že to tak prostě není.

První třetina dobrá, postupně ale příběh sklouzne ke klišé, co jdou vidět v téměř každém moderním hororu. Lekačky jsou fajn, ale nedá se vystačit jen s nimi. A klasicky tu platí, ze nejvíc strachu vyvolává to, co není vidět. Hororem posledních let zůstává i nadále Emptyman. 

Nemůžu říct, že by mi ten film vysloveně vadil, jenom jsem se moc nebavil. Na začátku jsou záblesky humoru, ale s nástupem romantické linie prakticky zmizí a při  tenisu na imaginarnim kurtu jsem cítil silné trapno. Obě postavy mi byly od začátku u prdele a úplně stejně jsem je vnímal až do konce. Asi hrálo roli i to, že se mi herečka v hlavní roli nějak extra nelíbí, čímž jsem přišel zhruba o půlku důvodů, proč na to koukat.

Parta dědků se chystá do vesmíru. A jo, je to zábavný. Určitě zábavnější než filmy o podobných věcech, co se berou vážně. Není tu nic zásadně překvapivého, ale je to udělané dobře.

Hned ze začátku mě to chytlo. Downey je zábavný už svým zjevem a potměšilým výrazem. Na výpravě se zjevně nešetrilo a dokud se příběh odehrává u dvora nebo na venkovském sídle, bavil jsem se. Po přesunu do kvakerské léčebny už to trochu ztrácí dech. Taky jsem měl trochu problém věřit Meg Ryan umouněnou chudou ženštinu z konce 17. století. Konec nedokážu posoudit, protože jsem usnul.

Na válečnej film málo válečný, na drama málo dramatický. Největší potíž pro mě bylo, že se mi nedařilo se nějak ztotožnit s hlavním hrdinou. Plus je to samozřejmě tradičně pomalý, se spoustou nehýbajících se obrazů.

Občas je to trochu přehnaně, zejména vše v Rusku, ale jako celek ten film funguje dobře a bavil mě.

Zivot na vesnici v 80. letech by šel zobrazit i min amatérsky než takhle. Jakkoli tam část postřehů sedí, tak výsledek stojí dost za hovno a rad se schovává za laciné kombinace hudba+obraz. Fénič proste nikdy nebyl moc dobrý režisér.