KatyBitch

Když jsem poprvé viděla Philladelphii tak jsem si myslela že už mě žádný film nedokáže rozbrečet, chyba The Normal Heart my zlomilo srdce na miliardu kousíčků a 2 dny jsem nebyla schopná myslet na nic jiného než na tento film. Samozřejmě by se to klidně obešel i bez té sexuální scény, ale i tak je to nejkrásnější film jaký jsem v životě viděla. Popisuje dění bez obalu tak jak to doopravdy bylo, bezmoc a vztek střídá smutek ze ztráty přátel. Když se na scéně objevil na kost vyhublý Matt Bomer v roli Felixe zatajil se mi dech. Podle mě se jedná o jeden z nejkrásnějších milostných příběhů všech dob. Způsob jak spolu Ned a Felix mluví nebo prožívají společné chvíle i když vědí že už jim moc času nezbývá, je srdcervoucí a dojemný, Ned se o Felixe stará do posledního okamžiku a tím jenom potvrzuje že pravá láska existuje. Výkon Ruffala a Bomera je naprosto dech beroucí, každá scéna je tak reálná jako by to prožívali doopravdy, je jim věřit každé slovo, každý výraz, každý pohyb, je až neuvěřitelné jak to dokázali zahrát. Závěrem jenom to, že každý by měl tento film vidět alespoň jednou bez ohledu na pohlaví nebo sexuální orientaci protože se opravdu jedná o jeden z nejvýznamnějších filmů, který byl natočen.

Cílovou skupinou jsou ženy o tom žádná, to že ten film vlastně nemá propracovanej děj musí být každému jasný hned při pohledu na plakát. (Hlavně mi nechtějte tvrdit, že jste se na to dívali jenom kvůli zápletce). Channing ten film umí celkem dobře napsat ale co neumí je ho zakončit (jednička skončí jak si s Brooke povídá o tom co si dá k snídani a dvojka končí ještě hůř- jak nám parta striptérů kouká na ohňostroj jako by ho v životě ještě neviděli) Rozhodně mi tam nechyběl ani Adam/Kid a už vůbec mi tam nechyběl Dallas aspoň dostali víc prostoru Ken a Big Dick Richie. Chan se snažil o větší důraz na psychiku postav (Richie nemůže dělat hasiče protože se vlastně bojí ohně a taky už 5 měsíců si nezapíchal protože má velký péro, Ken se zabývá čtením energie a je léčitelem Reiki, Tarzana mi fakt líto není že nenašel lásku svého života no a Tito bude točit zmrzlinu v obchoďáku) ale kdyby se na to vysral a radši je nechal víc se svlékat tak by udělal nejlíp. Nejlepší věc jakou mohl Chan udělat je nechat Matta Bomera zpívat, v okamžiku kdy spustil Heaven jsem byla opravdu jak v nebi, myslím že jsem i přestala dýchat, akorát se u druhé písně Untitled (How Does It Feel) mohl víc svlékat a míň se válet po zemi (Bože, Simon Halls je nejšťastnější chlap pod sluncem , opakovala jsem si pořád dokola když jsem sledovala Mattovi břišáky). Matt byl celý film naprosto k sežrání a i když scéna nebyla o něm pořád mě to nutilo se na něj koukat speciálně když BDR vyhodí Mikovi mobil z auta (Nejdřív si tam něco dělá s nehtama a pak si začně fotit obočí :D). Část v černošském paláci lásky nebo co to bylo, bych nejradši vystříhla a spálila, protože to bylo absolutně bez pointy, Jada je otravná, Twich je možná dobrej tanečník ale zatraceně špatnej herec no a Glover no, co dodat- díky za to že jsi řekl Kenovi ať zpívá a už táhni někam. Celý film ale jednoznačně táhne Joe Manganiello, scénka na benzínce je prostě božská, když v gay baru vleze na podium s peříčkovým boa a samozřejmě když po dlouhé době "zasune". Jak už jsem napsala na začátku- na tento film nikdo nejde kvůli zápletce tak u toho zůstaneme, nejžhavější film léta, skvělá hudba, tanec, těla, Bomer, Manganiello, Tatum- 5 hvězdiček a nazdar.