Snad je tam někde ukrytý nějaký metafór, ale že se mi ho nepodařilo odhalit, zůstal mi jen na hranici kýče přeestetizovaný salónní žert bez váhy, jako byla bez váhy i sama Melancholia. A stejně jako nehmotná planeta nevyvolala na moři byť i jen vlnku, ani on nezčeřil mojí poklidnou mentální hladinu. To se mi u LvT většinou nestává. Tři hvězdičky jsou možná až moc.
Kouká se na to pěkně, ale stejně je škoda, že se hned první den natáčení ztratil scénář. Naštěstí v půjčovně v Castel de Monte měli Jarmusche, Thekla si krapet vybavovala Bruggy a z toho už se dalo při té improvizaci trochu vycházet. ..Hele, Jacku, vypadni na chvíli na venkov a stluč mi tam na koleni nějakou prima opakovací pušku ze starý převodovky. Pro jednu echt osudovou žábu. Dejte si někde na náměstí nápadný kafe, každej u svýho stolu, Jacku, a dohodněte podrobnosti...Počkej na mě za 5 minut u řeky, kotě. Víš přece - tam, jak sme posledně jeli půl dne autem... Vodkrouhni toho lůzra. Třeba vo těch slavnostech tím novým samopalem, ať neděláme zbytečnej rozruch...ale možná, že jsem všechno blbě pochopil a na tripu nebyl scénárista, ale sakumprásk celá Pavlova zločinecká banda. Každopádně budu mít od teď už navždy strach, až se mi na zadek auta přilepí někdo v ponožkách na rychlým skůtru. Ale, jak jsem psal na začátku, s vypnutým mozkem je to hezký na pohled. To ale není úplně typický rys "artových filmů 70.let"...
Von ten Trier často a rád tlačí na pilu a tady to dost přepísk. Ještěže my Čechoslováci tu máme pro rozveselení Ouldriče Nouvyho (vedle Victora Laszla další parádní čekoslouvek filmové historie) , tanečníka z Prahy. Mám podezření, že Salma Džežkouva neemigrovala kvůli operaci, ale že jí vypudila StB za to, že pojmenovala svýho syna Džín podle oblíbených kalhot pražských rebelů a muzikálových tanečníků. Ale...zas tak špatný to taky není.
Belmondo prudí po barech kontrolama občanek, mlátí svázaný lidi atd., to vše ve skličujících kulisách 80.let (děsivá hudba, ohozy, účesy...) a za doprovodu dvou vymaštěnců z diskopříběhu nevímkolik. Celý se to zdá být natočený pro Němce. Propadák jak prase.
Spurlock se ve svém "dokumentu" snaží ze všech sil prokázat, že...co vlastně? Že všeho moc škodí? Hambáče si nikdy nekupuju, mek je mi protivnej až k dávení, ale fakt je, že takováhle pravda se dá natočit úplně o čemkoli. Mně by například rozhodilo výsledky testů měsíční soužití s autorovou zeleninovou nymfičkou.
Léto končí, hosté balí kufry a odjíždí do Pítěru nebo kam, v sadu už kácí nový majitel. Hodně melancholie, hodně Čechova, hodně Bergmana, Allen je přítomen hlavně skrze svoje (vynikající) herečky. Nijak originální, ale velmi dobrý film.
Po těch letech mě překvapilo, jak se TO vleče: kluk jde za útes pro mušli a divák fakt čeká, dokud se za 10 minut nevrátí. Vadí to ale? Není to spíš chyba týhle doby, že potřebujeme neustálou akci a nejsme ochotni chvíli počkat (ostatně si vzpomínám, že pro nedočkavce existuje verze sestříhaná dio formátu celovečerního filmu - když jsem ji viděl v našem agitačním středisku, tak mě, milovníka seriálu, hodně rozladila)? K tomu jsou tu chvílemi překvapivě realistické dialogy a jedna z nejvýraznějších titulkových melodií na světě. Jo a inženýr Smith patřil k největším hrdinům mýho dětství. Víc než na 2 díly teď k stáru koukat asi nebudu, ale kdysi to pro mě byla jedna z nejmilejších věcí, které se objevovaly v komunistické televízi.
Opakováním se zprvu zdánlivě průměrná Casablanca kupodivu zlepšuje a k původní ateliérové inscenaci cosi přibývá, těžko říct co. Bogart? Čechoslovák jako největší hrdina války ...uff uff
Je úterý ráno, konec 70.let. Simuluju a nemusím teda do školy. Pouštím televizi Ogoňok, zrnění, monoskop a jedém: repríza pondělní slovenský inscenace. Nevěřícně čumím na velín rozvodny. Nevěřícně čumím na debila údržbáře, co leze po sloupu ultravysokýho napětí a šahá prackou na drát...A dneska jsem si na to bůhvíproč vzpomněl. Co to je za znamení?
To je fajn, že u CIA vypráví instruktoři při výcviku klukům, že si mají obalit ruce hadrem, až budou běhat v Tangeru po střechách. Je to dobrá firma (akorát jim, pravda, celkem často hapruje personální politika...). A ten film je ve svý škatulce taky dobrej. Mimo jiné proto, že v něm nejsou "hlášky". Ani jedna (v celé trilogii), myslím.
Novej Matrix? Kdeže...spíš tak ještě jeho projekce. Hodně sterilní, dost neoriginální a vlastně i celkem amorální finalista soutěže o nejblbější český název. Film, po kterém navzdory zdejšímu hodnocení (momentálně č.6 žebříčku!?), neštěkne za pár let pes. Doufám...Celkem by mě zajímalo, jestli se Nolanovi zdají sny.
Herdek, sem nevěděl, že je v tomhle prašivým globalizovaným světě takhle vo držku (doslova! Clive už nikdy nebude hezkej jako dřív) jít do muzea. To tam nemůžou mít lepší ostrahu? V takovýhle ...ehm... lokaci? Supr je, že jsou tam kromě lokací i destinace. A naopak. To vysloveně zahřeje.
"Ty si chytrej kluk, ty to pochopíš". No, Rydere, to bych teda musel bejt ještě asi o fous chytřejší. Jenže to bych zase toto vypnul cca o 92 minut dřív...Jak říkala matka toho spratka: Stopaře nebrat! Druhá hvězdička za to, jak se Jimmy pěkně zastal tý otravný blondýny, kterou já bych roztrh jako hada.
"Velká pointa" se nekoná, v závěru filmu je možno libovolně přecvakávat mezi pro- a protivládní verzí a výsledek záleží jen na finálním střihu, přičemž Francouz by asi holt střihl jinde. Nastavením děje o 2 minuty lze vyznění otočit v protiklad, protože ani jedna z variant se nedá vyvodit z viděného, a to ani při opakovaném sledování filmu. Tady tak oslavovaná poslední věta filmu je obyčejná věta, jakých se všude povaluje tuny, vyřčená podle mého soudu navíc spíš v rozporu se zvoleným závěrem. I když vlastně...Ale o příběh tolik nejde, jsme v hitchcockovském světě a atmosféra ctí žánr spolehlivě. DiCaprio opět potvrzuje, že je dobrý herec, což je známá věc nejmíň od třiadevadesátého roku. Škoda jen, že - zřejmě kvůli nedostatku peněz - točili scény s mokrým duchem manželky a s koncentrákem Renč se Svěrákem. Naopak zadní projekce působí pěkně retro vertigo. Otázka mimo: jestlipak se současní čeští psychiatři alespoň přibližují obrovskému nasazení amerických kolegů 50.let s jejich velmi nadstandardní péči věnovanou (ve státních zařízeních!) individuálním případům?
Už dávno (někdy po Válce barev) jsem se rozhodl nechodit do kina na české filmy, protože je to škoda peněz a hlavně času. S Pouty jsem udělal výjimku, protože mám dost rád Ondřeje Štindla a protože jsem četl spoustu nadšených ohlasů, které všechny říkaly přibližně totéž: "konečně!". Jenže v kině jsem se už asi po pěti minutách začal vrtět na židli a těšit se na konec, který měl přijít až asi za 6 hodin. Mrzí mě to, ale Pouta jsou jen jedním z chmurné řady českých filmů. Štindl napsal pouze 2 živé a věrohodně se chovající postavy : obě Tomášovy ženy (scéna, kdy to Tomáš doma schytává za nevěru, se hodně povedla), jejichž představitelky zároveň výrazně předčí ostatní herecké kolegy. Ti jsou sice neokoukaní, což český film potřebuje jak prase drbání, ale hrají své filmové role jako by to byly role divadelní (ta nesmirně srandovní narážka na Hradec Králové na ultratrapným estébáckým večírku, ta byla pro fanoušky Klicperova divadla?). Pouta mi ze všeho nejvíc připomínala příběhy majora Zemana. Kaiserův major je klon starého španěláka, táty Kaliny (ty jeho kecy o horoucím srdci a o estébácký rodině, to byla fakt prdel, Ondřeji), spisovatel jakoby vypadl z dílů s básníkem Danešem (a německý TV štáb v jeho bytě z dílu Štvanice), na magiči má Plastiky (a že ne rovnou Mimikry?), plácá nesmysly a na sobě má vždycky rolák - hodil by se i hedvábnej šátek, smart casual českýho inťouše doby normalizace podle představ barrandovských kostymérů. Kristián Kodet hadr. Rusnák se chová jako magor, což je sice roztomilý, ale není moc jasný, co se mu stalo. Vyhoření v práci? Nebo se zamiloval do Kláry? A kdy? Když poslouchal na jiným echt dobovým magiči (ty vole, takovej měl Pavel!) odposlechy její soulože s Tomášem nebo když jí spatřil oknem mistrovny, jak si v montérkách a s šátkem na hlavě vykračuje provozem? A proč, herdek, dejchá do toho pytlíku? Jako...že je zlej jako Frank ze Sametu...nebo co? Celé je to obarvené do hněda a zaplněné všemi možnými hmotnými atributy normalizace (které Špaček často patřičně zdůrazňuje, takže kino co chvíli nostalgicky zašumí; nájezdy na Becherovku smrdí reklamou, ale třeba je to jen nešikovnost), skutečná atmosféra té doby tu ale moc není - ta je spíš v tom Zemanovi. A nebo teda tady. Film je tak strašně dlouhý taky proto, že obsahuje řadu zbytečných scén: debilní výjevy s kádrovačkou, závěrečnou jízdu sanitkou (proč? kvůli počítání vagónů?), prapodivnou lesní nakládačku. Jako třešínka je tu tisíc hustejch vulgarismů a krutejch hlášek, co nezapadnou. Jak to mají mazlíčci rádi...
Moje komentáře
Expozitura (TV seriál) (2008)
Scéna, ve který chodí Bydžovská s hovnem v pytlíku a mudruje ostopéro, to je bizárek i na český poměry. To musím poctivě uznat.
Užívej si, co to jde (2009)
Není každej den posvícení. Že je to jen takový klišé, Woody?
Melancholia (2011)
Snad je tam někde ukrytý nějaký metafór, ale že se mi ho nepodařilo odhalit, zůstal mi jen na hranici kýče přeestetizovaný salónní žert bez váhy, jako byla bez váhy i sama Melancholia. A stejně jako nehmotná planeta nevyvolala na moři byť i jen vlnku, ani on nezčeřil mojí poklidnou mentální hladinu. To se mi u LvT většinou nestává. Tři hvězdičky jsou možná až moc.
Američan (2010)
Kouká se na to pěkně, ale stejně je škoda, že se hned první den natáčení ztratil scénář. Naštěstí v půjčovně v Castel de Monte měli Jarmusche, Thekla si krapet vybavovala Bruggy a z toho už se dalo při té improvizaci trochu vycházet. ..Hele, Jacku, vypadni na chvíli na venkov a stluč mi tam na koleni nějakou prima opakovací pušku ze starý převodovky. Pro jednu echt osudovou žábu. Dejte si někde na náměstí nápadný kafe, každej u svýho stolu, Jacku, a dohodněte podrobnosti...Počkej na mě za 5 minut u řeky, kotě. Víš přece - tam, jak sme posledně jeli půl dne autem... Vodkrouhni toho lůzra. Třeba vo těch slavnostech tím novým samopalem, ať neděláme zbytečnej rozruch...ale možná, že jsem všechno blbě pochopil a na tripu nebyl scénárista, ale sakumprásk celá Pavlova zločinecká banda. Každopádně budu mít od teď už navždy strach, až se mi na zadek auta přilepí někdo v ponožkách na rychlým skůtru. Ale, jak jsem psal na začátku, s vypnutým mozkem je to hezký na pohled. To ale není úplně typický rys "artových filmů 70.let"...
Dopisy z Iwo Jimy (2006)
Vojáááci! Dělejte vždy to, co je správné...protože tak je to správné! Poslední dobou jsem nějaký bledý. Ale vodou to nebude, Clinte.
Tanec v temnotách (2000)
Von ten Trier často a rád tlačí na pilu a tady to dost přepísk. Ještěže my Čechoslováci tu máme pro rozveselení Ouldriče Nouvyho (vedle Victora Laszla další parádní čekoslouvek filmové historie) , tanečníka z Prahy. Mám podezření, že Salma Džežkouva neemigrovala kvůli operaci, ale že jí vypudila StB za to, že pojmenovala svýho syna Džín podle oblíbených kalhot pražských rebelů a muzikálových tanečníků. Ale...zas tak špatný to taky není.
Samotář (1987)
Belmondo prudí po barech kontrolama občanek, mlátí svázaný lidi atd., to vše ve skličujících kulisách 80.let (děsivá hudba, ohozy, účesy...) a za doprovodu dvou vymaštěnců z diskopříběhu nevímkolik. Celý se to zdá být natočený pro Němce. Propadák jak prase.
Od zítřka nečaruji (1978)
nok, nok, aneb polodementní soudruh Tau kuchařem v pionýrském táboře Rudý šátek
Petrolejové lampy (1971)
Další z parádních čsl.kousků té doby. Dokonce i na Sklenčku a Rosůlkovou je radost pohledět.
Sněženky a machři po 25 letech (2008)
odpad!Nemůžu najít výstižný vulgarismus, kterým bych to ohodnotil.
Lovec draků (2007)
1/2 hvězdičky za prima slovenskej název. Bych myslel, že je to o nějakým Rusovi...
Super Size Me (2004)
Spurlock se ve svém "dokumentu" snaží ze všech sil prokázat, že...co vlastně? Že všeho moc škodí? Hambáče si nikdy nekupuju, mek je mi protivnej až k dávení, ale fakt je, že takováhle pravda se dá natočit úplně o čemkoli. Mně by například rozhodilo výsledky testů měsíční soužití s autorovou zeleninovou nymfičkou.
Každý den odvahu (1964)
Pár světových filmů v Čechách vzniklo a tenhle k nim patří.
Září (1987)
Léto končí, hosté balí kufry a odjíždí do Pítěru nebo kam, v sadu už kácí nový majitel. Hodně melancholie, hodně Čechova, hodně Bergmana, Allen je přítomen hlavně skrze svoje (vynikající) herečky. Nijak originální, ale velmi dobrý film.
Quantum of Solace (2008)
Jsem z toho zmaten. Ze všeho. Příšerná blbost. Ještě větší než Fantomas. Z jakýhosi důvodu tenhle film prolít českejma kinama s originálním názvem.
Tajuplný ostrov (TV seriál) (1973)
Po těch letech mě překvapilo, jak se TO vleče: kluk jde za útes pro mušli a divák fakt čeká, dokud se za 10 minut nevrátí. Vadí to ale? Není to spíš chyba týhle doby, že potřebujeme neustálou akci a nejsme ochotni chvíli počkat (ostatně si vzpomínám, že pro nedočkavce existuje verze sestříhaná dio formátu celovečerního filmu - když jsem ji viděl v našem agitačním středisku, tak mě, milovníka seriálu, hodně rozladila)? K tomu jsou tu chvílemi překvapivě realistické dialogy a jedna z nejvýraznějších titulkových melodií na světě. Jo a inženýr Smith patřil k největším hrdinům mýho dětství. Víc než na 2 díly teď k stáru koukat asi nebudu, ale kdysi to pro mě byla jedna z nejmilejších věcí, které se objevovaly v komunistické televízi.
Casablanca (1942)
Opakováním se zprvu zdánlivě průměrná Casablanca kupodivu zlepšuje a k původní ateliérové inscenaci cosi přibývá, těžko říct co. Bogart? Čechoslovák jako největší hrdina války ...uff uff
Dnes platí regulačný stupeň č.6 (TV film) (1978)
odpad!Je úterý ráno, konec 70.let. Simuluju a nemusím teda do školy. Pouštím televizi Ogoňok, zrnění, monoskop a jedém: repríza pondělní slovenský inscenace. Nevěřícně čumím na velín rozvodny. Nevěřícně čumím na debila údržbáře, co leze po sloupu ultravysokýho napětí a šahá prackou na drát...A dneska jsem si na to bůhvíproč vzpomněl. Co to je za znamení?
Nejlepší ženská mého života (1968)
Ve druhý půlce 60.let byly na Barrandově ve vzduchu nějaký vitamíny nebo co.
Bourneovo ultimátum (2007)
To je fajn, že u CIA vypráví instruktoři při výcviku klukům, že si mají obalit ruce hadrem, až budou běhat v Tangeru po střechách. Je to dobrá firma (akorát jim, pravda, celkem často hapruje personální politika...). A ten film je ve svý škatulce taky dobrej. Mimo jiné proto, že v něm nejsou "hlášky". Ani jedna (v celé trilogii), myslím.
Počátek (2010)
Novej Matrix? Kdeže...spíš tak ještě jeho projekce. Hodně sterilní, dost neoriginální a vlastně i celkem amorální finalista soutěže o nejblbější český název. Film, po kterém navzdory zdejšímu hodnocení (momentálně č.6 žebříčku!?), neštěkne za pár let pes. Doufám...Celkem by mě zajímalo, jestli se Nolanovi zdají sny.
Muži, kteří nenávidí ženy (2009)
Pětidílný televizní seriál ve formátu filmu pro kina a v barrandov kvalitě. Hmmm....3? Dobře...ale fakt s odřenejma ušima.
Swannova láska (1984)
Nevím, jak tohle poberou ti, kdo si nikdy po swannovsku nezatřeštili. U mě lepší 4.
International (2009)
Herdek, sem nevěděl, že je v tomhle prašivým globalizovaným světě takhle vo držku (doslova! Clive už nikdy nebude hezkej jako dřív) jít do muzea. To tam nemůžou mít lepší ostrahu? V takovýhle ...ehm... lokaci? Supr je, že jsou tam kromě lokací i destinace. A naopak. To vysloveně zahřeje.
Stopař (1986)
"Ty si chytrej kluk, ty to pochopíš". No, Rydere, to bych teda musel bejt ještě asi o fous chytřejší. Jenže to bych zase toto vypnul cca o 92 minut dřív...Jak říkala matka toho spratka: Stopaře nebrat! Druhá hvězdička za to, jak se Jimmy pěkně zastal tý otravný blondýny, kterou já bych roztrh jako hada.
Harry Brown (2009)
No fucking comment
Nelítostný souboj (1995)
Navzdory samopalům a mobilním telefonům jeden z nejlepších westernů posledních 40 let.
Prokletý ostrov (2010)
"Velká pointa" se nekoná, v závěru filmu je možno libovolně přecvakávat mezi pro- a protivládní verzí a výsledek záleží jen na finálním střihu, přičemž Francouz by asi holt střihl jinde. Nastavením děje o 2 minuty lze vyznění otočit v protiklad, protože ani jedna z variant se nedá vyvodit z viděného, a to ani při opakovaném sledování filmu. Tady tak oslavovaná poslední věta filmu je obyčejná věta, jakých se všude povaluje tuny, vyřčená podle mého soudu navíc spíš v rozporu se zvoleným závěrem. I když vlastně...Ale o příběh tolik nejde, jsme v hitchcockovském světě a atmosféra ctí žánr spolehlivě. DiCaprio opět potvrzuje, že je dobrý herec, což je známá věc nejmíň od třiadevadesátého roku. Škoda jen, že - zřejmě kvůli nedostatku peněz - točili scény s mokrým duchem manželky a s koncentrákem Renč se Svěrákem. Naopak zadní projekce působí pěkně retro vertigo. Otázka mimo: jestlipak se současní čeští psychiatři alespoň přibližují obrovskému nasazení amerických kolegů 50.let s jejich velmi nadstandardní péči věnovanou (ve státních zařízeních!) individuálním případům?
Pouta (2009)
Už dávno (někdy po Válce barev) jsem se rozhodl nechodit do kina na české filmy, protože je to škoda peněz a hlavně času. S Pouty jsem udělal výjimku, protože mám dost rád Ondřeje Štindla a protože jsem četl spoustu nadšených ohlasů, které všechny říkaly přibližně totéž: "konečně!". Jenže v kině jsem se už asi po pěti minutách začal vrtět na židli a těšit se na konec, který měl přijít až asi za 6 hodin. Mrzí mě to, ale Pouta jsou jen jedním z chmurné řady českých filmů. Štindl napsal pouze 2 živé a věrohodně se chovající postavy : obě Tomášovy ženy (scéna, kdy to Tomáš doma schytává za nevěru, se hodně povedla), jejichž představitelky zároveň výrazně předčí ostatní herecké kolegy. Ti jsou sice neokoukaní, což český film potřebuje jak prase drbání, ale hrají své filmové role jako by to byly role divadelní (ta nesmirně srandovní narážka na Hradec Králové na ultratrapným estébáckým večírku, ta byla pro fanoušky Klicperova divadla?). Pouta mi ze všeho nejvíc připomínala příběhy majora Zemana. Kaiserův major je klon starého španěláka, táty Kaliny (ty jeho kecy o horoucím srdci a o estébácký rodině, to byla fakt prdel, Ondřeji), spisovatel jakoby vypadl z dílů s básníkem Danešem (a německý TV štáb v jeho bytě z dílu Štvanice), na magiči má Plastiky (a že ne rovnou Mimikry?), plácá nesmysly a na sobě má vždycky rolák - hodil by se i hedvábnej šátek, smart casual českýho inťouše doby normalizace podle představ barrandovských kostymérů. Kristián Kodet hadr. Rusnák se chová jako magor, což je sice roztomilý, ale není moc jasný, co se mu stalo. Vyhoření v práci? Nebo se zamiloval do Kláry? A kdy? Když poslouchal na jiným echt dobovým magiči (ty vole, takovej měl Pavel!) odposlechy její soulože s Tomášem nebo když jí spatřil oknem mistrovny, jak si v montérkách a s šátkem na hlavě vykračuje provozem? A proč, herdek, dejchá do toho pytlíku? Jako...že je zlej jako Frank ze Sametu...nebo co? Celé je to obarvené do hněda a zaplněné všemi možnými hmotnými atributy normalizace (které Špaček často patřičně zdůrazňuje, takže kino co chvíli nostalgicky zašumí; nájezdy na Becherovku smrdí reklamou, ale třeba je to jen nešikovnost), skutečná atmosféra té doby tu ale moc není - ta je spíš v tom Zemanovi. A nebo teda tady. Film je tak strašně dlouhý taky proto, že obsahuje řadu zbytečných scén: debilní výjevy s kádrovačkou, závěrečnou jízdu sanitkou (proč? kvůli počítání vagónů?), prapodivnou lesní nakládačku. Jako třešínka je tu tisíc hustejch vulgarismů a krutejch hlášek, co nezapadnou. Jak to mají mazlíčci rádi...
Baader Meinhof Komplex (2008)
Člověka tak nějak uklidní, že 60. a 70.léta stála taky za hovno...