RedAK

Všichni to jistě známe. Koule začnou svrbět, genitál se snaží prodrat ven skrzevá upocené boxerky, semeno nám šplouchá z uší a hormony nezajímá, že jsme zrovna v Tescu v oddělení zeleniny. Zoufale tedy odložíme nákupní košík s modafenem, vytáhneme péro a začneme zuřivě masturbovat. Scvrklé pomeranče připomínají svraštělé poprsí Dolly Buster jen zdánlivě, tudíž jsme po hodině vyřízení jak žádost na byt a se slzami a potem ve frustrované tváři odcházíme k pokladně. Jon má podobný problém. Standardní sex ho neuspokojuje tak jak by si přál, proto musí při každé příležitosti přeleštit svícen. Snad ještě nikde mě postavy neiritovaly tak jako tady. Josepha, Gordona i Levitta mám relativně rád, ale všechno má své meze. Borec v sobě po letech probudil tu latentní bukvičku, která se v něm netrpělivě ukrývala a pyjem ho nenápadně šimrala po hemeroidech, a tak tedy sepsal, zrežíroval a zahrál testosteronem předávkovaného teplometa s kompletem tak upnutým, že by z toho zplesnivěl závistí nejeden připečený metrosexuál. Skárlet si vzal do parády tým maskéru filmových hvězd, který loni vyhrál Make-up festival tak, že z Džastýny udělal chlapce, čili její sex appeal osciluje někde mezi "supersexy" a "fakt supersexy" úrovní, logicky je pak tato úroveň úměrná počtu mozkových buněk, tedy Skárlet věrohodně ztvárnila slaboduchou pičku se silikonem v hlavě, co je tak tupá, že by neprošla ani těhotenským testem. No a roli obstarožní fuchtle Ester si brilantně střihla obstarožní fuchtle Julianne Moore. Netvrdím, že mi Moore nějak zásadně vadí. Naopak. Jsem nadšen pokud někde hraje, a pokud zrovna hraje ve filmu, na který se nedívám, jsem nadšen dokonce velmi. Chtěl jsem dát původně dvě hvězdy, ale vzhledem k tomu, že film je tak na tři hvězdy, dávám čtyři hvězdy. Logika, to je moje krédo. Rozhodně však nečekejte manuál na balení roštěnek, tento počin perfektně vyvolá pocity úzkosti v každém zakomplexovaném frustrantovi, který nezvládne sbalit ani stan.

Co bych to byl za kreténa, kdybych viděl všech 9 řad, resp. 133 hodin materiálu a nakonec tomu dal dvě hvězdy?

Ryan Gosling, ze kterého údajně vlhne i suchý beton, si střihl perfektní roli nemluvného autisty, jehož genitálie očividně nejsou kompatibilní se standardními prototypy kund, proto se snaží holce přivodit orgasmus tím, že ji vozí po kanálech. Jeho repertoár obsahuje hned celé dva typy výrazů; první je "tvářím se jako piča" a druhý "tvářím se jako piča, ale je tma, takže to nejde vidět", a když už se nešťastník pokusí o úsměv, vypadá jako Macaulay Culkin na kokainu. Nuda na druhou krát tři a v závěru nám parta neandrtálců na tři vteřiny velkoryse zašermuje pistolkama a nožíkama, aby se jako neřeklo, nicméně děj je předvídatelný asi jako pedofil na dětském hřišti. Což o to, on si i metamfetaminový král jen tak mimochodem odskočil na roli nebetyčného debila. A abych nebyl za úplného génia, který by to všechno natočil daleko líp a tady to jen pomlouvá, protože nikdy nic nedokázal a všem jen strašně závidí, tak jsem asi dvě hodiny přemýšlel nad tím, že bych tam lupnul jednu hvězdu za tu vysoce šukézní prcinu s perfektníma kozama, ze který mi celou dobu stál stožár, ale bohužel tam žádná nebyla.

Hodnotím výhradně včerejší prezidentský speciál, který Jára udělal jako součást Duelu, namísto aby mu jako každému svému usrání vyčlenil nový televizní formát. Tato epická debata si kromě vlastního profilu zaslouží i vlastní databázi, pomník a obchůdek se suvenýry. Kdyby mi ještě včera někdo řekl, že Soukup bude kvalitnější moderátor než ten sběrač bavlny z Novy, kterej si spletl plantáž se studiem, smíchy na něj vychrchlu pár nažloutlých hlenů a kus osmičky. Jára sice furt máchá rukama, jak kdyby odháněl komáry, mrká očima, až mu to odfoukává papíry a otázky si píše doma ve scrabblu, ale žádný nadzvukový průlety Zemanovým věncem se nekonají, sotva si v něm párkrát vykroutí hlavu. Za zmínku stojí také Jirka, který se roztomile culí v první řadě a na počest Milošovy výborné kondice slavnostně tleská každému jeho srdečnímu impulsu. Sem tam si Miloš odloží krk na rameno a laloky tuku mu stečou až na kravatu, aby mohly po deseti minutách odpočinku zase vesele plápolat ze strany na stranu. Opět je přítomna Drahošova židle, která strategicky mlčí a sebevědomě pózuje pro fotku na Jirkův twitter. Zlatým hřebem celé relace je moment, při němž na Járovu větu: „pane prezidente, před reklamou jste mluvil o pohádce o jezinkách a bezinkách…“ Miloš reaguje slovy: „ano, takže abych tu pohanku dokouřil…“ (pohádku dokončil?), přičemž publikum nehne ani brvou a pozorný divák přemýšlí, jestli mu tu mouku v sámošce neřízli pikem. Opravdu královská zábava. Po hvězdě pro každého z obou aktéru, protože se to dalo poslouchat a člověk si u toho nechtěl vyzvracet střeva pusou, třetí za úžasně rozkošňoučkého Jiříka, kterej může reálně za pár dní přijít o fleka a skončit na pracáku.

Fajn, chcete moje dojmy z tohoto filmu v dlouhé nebo krátké verzi? V dlouhé bych je shrnul slovy – docela o hovně. V krátké – o hovně. A ne, není to proto, že svět malířů a maleb je situován zcela mimo můj záběr. Já umělce tiše obdivuju a trošku jim tu jejich lyrickou optiku vnímání světa závidím. Já když vidím zelenej a modrej flek, řeknu si „hele, vidím zelenej a modrej flek“. Když vidí zelenej a modrej flek umělec, řekne si „tohle propojení azurové a kapradinové stékající ve smyslný tyrkys je znázorněním konfliktu a současně kompromisu, duchovno jednotlivce nesmí být utlačováno na úkor společenských dogmat, musíme být pevní ve svých zásadách a zároveň svobodní ve svém myšlení“. Ano, i tolik se toho dá vyčíst ze špinavých vrat od stodoly na paintball. Ale aby se vaše čmáranice dostaly do podvědomí i kulturním diletantům jako jsem já, musíte mít to správné téma. Když budete malovat jablíčka a krajinky, vaše díla skončí maximálně v IKEA katalogu jako dekorace nad čalouněným dvoulůžkem, nikdo je nebude dražit za miliony ani o nich nenatočí film. Tím jediným správně ostentativním tématem je sexualita. Sexualita jako motiv dominuje napříč všemi spektry uměleckého vyjádření; pedofilní sochaři tesají do šutrů nahaté andělíčky s rozkošně malými penisy, impotentní Saudci zvěčňují otylé hospodyňky s vyvalenými pekáči přírodně vyšlechtěného ochlupení, literární universum zažívá comeback příchodem padesáti odstínů červenoknižního soft porna pro absolventky učebních oborů kadeřnice/cukrářka. Čím explicitnější sexualita, tím lépe. Malíři navíc dokážou detekovat krásu lidského těla i tam, kde by se standardní heterosexuálně smýšlející jedinec poblil. Pětipatrová ovarová pneumatika, stařecká bradavice na kundě, drátěný bobr v podpaží od jara – to vše se v očích malíře stává materiálem hodným několika temperek. Jenže jako bohémský bonviván se pak musíte zodpovídat z různých soudních dotazů, například zda jste tu základní školou povinnou modelku penetrovali, či jste její rozevřený penál pouze umělecky obdivovali. Jenže to je přesně ta kontroverze, kterou kolem svých amatérských omalovánek musíte způsobit, jinak zemřete jako osamocený neznámý úchyl a občas se vám přijde na hrob vysrat zatoulanej pes. Filmařsky unylá kýčovitá nuda bez jakékoliv scenáristické dramatizace, kterou docení maximálně skalní fandové tohoto incestně-pedofilního rakouského Adónise.

Ach, já duše romantická! Jak si lze povšimnouti v mém hodnocení, miluju kraťasy. Našel jsem v nich velkou oblibu, neboť jsou pohodlné a v létě se vám v nich tak moc nezapaří koule. Takže. Co jsem to... jo. Ach, já duše romantická! Kdybyste náhodou netušili, tak jsem ve skutečnosti velmi citlivý, sentimentální a empatický človíček. Veškeré historky, kde barvitě popisuji brutální soulože se psy, jsou pochopitelně jen třesknuté pózy mého chorého mozku. Jsem samozřejmě psychicky úplně normální. To znamená, že čivavu nejdříve vezmu na nějakou romantickou pedigree večeři, kde jí za šibalského pomrkávání vyštěkám mistrovu árii "Ich liebe dich, Hund", potom odejdeme na večerní procházku, nesměle se chytneme za vodítko a společně vnímáme kouzelný západ slunce. Nakonec, když se ledy prolomí, jdeme zpravidla ke mně, protože k ní bych se nevešel, a tam se vášnivě pomilujeme. Takže vidíte, nejsem žádné necitelné prase. Mno, pointa je v tom, že mě tento snímek chytil za ptáka a pustil. Pak opět chytil a pustil. A znovu. Toto se opakovalo v pravidelných intervalech zhruba pět minut. Zkrátka jsem si u toho vyhonil, ta obludná Španělka je fakt sexy kus. Vypadá jak špatně skalpovaný jezevčík, to mám rád. O snímku jste se dozvěděli zase hovno, ale čert to ser, má to jen osm minut, tož mrkněte sami.

Gratuluju, skvělá práce, bylo mi tak trapně, že jsem to musel pauzovat a odcházet z místnosti. Degeška a Tymián je derivát televizního pekla, Emma Smetana je Jaromír Soukup českýho neherectví, Kazma je oproti ní retardovanej Tom Cruise pro duševně invalidní. Upřímně nevím, co je horší, jestli mistrovskej casting těch nejzkrachovalejších prudce netalentovaných trosek a nul, který by nezahrály obstojně ani pexeso obrázkama nahoru, scénář vyzvracenej z už jednou vyzvracený písmenkový polívky, dialogy poskládaný v poztráceným Scrabblu, ten děsivej žánrovej hermafrodit se smrtelným přetlakem cringesteronu, nebo snad všechno přebíjí finální epická akční scéna, která vypadá jak když chlupatej Troška po obrně mozku nakládá zezadu nahýho kvadruplegika Magnuska bez lubrikantu na vozíčku. Je to zkrátka nebývale harmonická konstelace toho nejhoršího řemesla v dějinách kinematografie a jen těžko se vybírá, z čeho si vystřelit mozek primárně. Cílovku si to jistě najde, všichni ti hluší nevidomí, doživotní ležáci v kómatu i obstarožní panny se čtyřpatrovými podbradky a hutnými kníry už žhaví dálkové ovladače a týden co týden budou u obrazovek slastně vzdychat, jak to s tou Degeškou a Tymiánem asi dopadne. Já už se toho s dovolením účastnit nehodlám, to si raději budu každou sobotu hodinu v kuse s gustem a teatralním pomlaskáváním mazat průjem po obličeji, děkuji.

A já se mu nedivím! Ono postačí, aby si taková kočka jako je Chloë jenom omylem odkašlala, a prostovlasému dědovi, který bydlí o půl planety jinde, se v mžiku ztopoří francouzské hole, péro se mu stočí po zvuku životního šuku na severozápad a začne na starý protézy vyvádět skopičiny. Ostatně, i o mně je známo, že mám pro Chloë jistou slabost - volně přeloženo - prcal bych ji na konferenčním stolku až do skonání světa. A laskavě si nechte ty kecy o pedofilních patáliích strýčka Ištvána. Je jí totiž už krásných 17 let! Jistě, pokud bych se jí rozhodl naklepat maso třeba v Egyptě, kde je sex povolen až od osmnácti let, asi by mi tamější faraoni otvírákem na konzervy separovali koule a hodili je do Nilu, naopak třeba v takovém Mexiku, kde si smíte legálně smočit führera už od ideálních dvanácti, by se mi zase každý rozumný deváťák vysmál, že jsem si na pašování kokainu ještě nevyrobil vlastní vnuky. Takže stačí jen přichystat adekvátní lokaci, nainstalovat konferenční stolek a pak chodit dva roky na přesčas do práce, našetřit si na letenku, letět do New-Yorku, navštívit Jeffa Wadlowa, jít s ním do baru, objednat mu láhev nejdražší skotské, schválně drbnout do skleničky, polít mu klín, dělat že je to nehoda, servilně se mu to snažit utřít, znenadání mu smyslně pohlédnout do očí, nechat přeskočit jiskru, využít příležitosti, překecat ho k výrobě Kick-Ass trojky, propašovat se na natáčení, náhodně v maskérně narazit na Chloë, úlisně ze sebe vypotit "come fuck… bitch" a je to doma! Nic náročného. Jenže já tradičně pohořím už na prvním bodě, protože abych mohl chodit někam na přesčasy, musel bych mít nejdřív práci. Kurva! Filmu bohužel srážím hvězdy za to, že tam Chloë byla jen první půl hodinu a pak až na konci. Kdybych měl zájem dvě hodiny sledovat nesmrtelnýho chlápka, co jednou rukou dokáže zpacifikovat celou americkou kriminalitu, tak se budu dívat buď na Chucka Norrise, nebo na Shreka. Inu, Denzele, nepotěšil jste mne! Míň kokotin, víc Chloë!

Ano ano ano! Já to říkám pořád, že za chvíli budeme tu elektroniku i šukat. A blížíme se k té proklaté době mílovými kroky. Jen se podívejte třeba na Alzu a toho jejího otravného plesnivého zmrda, jaké prodávají topinkovače. Má to perfektně zaoblené tvary, tepelnou izolaci, protiskluzové plošky, sedm stupňů opékání, vole, do toho nestrčit ptáka je fakt umění. Vím o čem mluvím, u mě doma už to nejednou odnesla rychlovarná konvice. Jen si ji potom vždycky vymyjte, ono zapomenout na to a pak tím zalít návštěvě čaj není zrovna úplně nejvhodnější. Ava už je však kompjůtr vyspělý, tu můžete nabíjet i přes vlastní ÚD kabel, grupen nadšenci jí mohou do hardwaru připojit libovolný počet externích orgánů a ještě jí pro jistotu doinstalovat nějaký ten antivír, aby se u toho příliš nekymácela. Filmek je to tuze parádní, takhle napjatě zabořen do sedačky jsem byl naposledy vloni, když mi zfetovaný veterinář s propadlou licencí vrtal zub mixérem, protože jsem potřeboval akutně pomoct a strejda byl zrovna poblíž. Jednotlivé informace odhalující pozadí příběhu vám jsou servírovány pomalým tempem, asi jako když páčíte z přítelkyně, kvůli čemu je do prdele zase zasraná a ona vám půl hodiny tvrdí, že kvůli ničemu, protože nasírání kvůli ničemu je jejich národní sport, aby z ní nakonec vypadlo, že babetu v ordinaci přejel kamion, což je informace natolik bizarní, že jen zůstanete stát s otevřenou hubou. Přesně jako tady! Ačkoliv by můj procesor nekompromisního kritika dal nejraději velice zasloužené čtyři, tak já se výjimečně budu řídit základní deskou a hezky od ROMky si zapětkuju, poněvadž vím, že takhle vymazlenou scifárnu zase dlouho neuvidím.

Ahoj holu holu holubičko, chceš vědět, co si myslím o tvým nejoblíbenějším filmu? Tak si drž děravý vansky, jdeme na to! 1) Ani v nejmenším mě skutečně, ale skutečně nepřekvapilo, že tam hraje Samuel L. Jackson. Naopak bych si klepal na čelo, kdyby tam ten čurák nebyl. 2) S jednopokojovou pelmel konverzačkou jsem dopředu počítal, stejně tak ale s kapánek citlivějším uvedením do myšlenkovýho soukolí. To násilný umělohmotný entrée bylo jak nečekaný vymrdání do prdele, dialogy strojený a nepřirozený už od úvodních titulků. 3) Scénář je transkripcí našeho vožraleckýho blábolení v Kahle a pseudofilozofickýho mlácení slámy na Kanálech, jeden žvást bez ladu a skladu naplácanej na druhej, očividně funkční konstituce sedmdesátiprocentního filmu, když příště nažhavíme founy a celý to beze střihu zaznamenáme, třeba na tom taky vyrejžujeme nějaký solidní palmáre. 4) Sympatický by mi to začalo být v momentě, kdy by ten negr rozpínající se po filmovým veškerenstvu zprudka vstal od stolu a začal hulákat, že volby nemají smysl a jak zbožnuje Zemanovy bonmoty. 5) Jako notorika s letitou praxí mě tam zaujala jediná věc a to émerická představa alkoholismu coby chorobnýho ocucávání hrdla skotský whiskey. Jak my zasvěcení a znalí reálií dobře víme, skutečnej alkoholismus je čůčo v akci ceděný přes chleba a poslední litr do výplaty už v den výplaty. 6) Hledal jsem v tom nějakou tu hloubku nebo šířku, prostě libovolnej rozměr či přesah, ale vyjevil se mi akorát nepřehlednej tok fádních ideí a názorových bagatel, na efekt obalenej vírou a vzletnou formulací, asi něco jako číst si návod na pračku v daktylským pentametru. 7) Snažíš se mě nachytat na vějičku s máslem na hlavě, zatímco kuju pikle s Chocholouškem?!? 8) O víkendu dáme další konverzačku, na kterou se chystám už dlouho, ale tentokrát společně, ať si ty masivní výboje intelektuálna můžeme přerozdělit, vidíš, že sám to nezvládám. 9) Kdybys psala komenty, už tu máš reklamu jak cyp. 10) Jedna hvězda za tuatam vtipný výměny, druhá hvězda za tvůj perfektní zadek.