Šípek

Inu, taková nezávislá až filozofická komedie pro náročné publikum. Já coby divák Cinemaxu jsem velmi rád, že se konečně podobné filmečky pomalu a jistě dostávají i do naší distribuce. Osudy zoufalců nebo outsiderů jsou mi osobně velmi blízké a podobnou hořkosladkou kombinaci hodnotím obvykle velmi vysoko. Ani tady nebudu šetřit chválou, protože Oliver Tate je sakra dobře civilizovaně natočený i zahraný. Nechci se zde vyjadřovat k ději, z toho si musí odnést své každý sám, ale pokud budete mít příležitost, neváhejte. Třeba v sobě onoho náročného diváka objevíte, třeba se dokonce ve filmu poznáte, je to tak nějak celé o obyčejných lidech jako jste právě vy.

No, asi je to k něčemu užitečný. Ale že jíme větší sračky než za komančů víme i bez toho.

Rob Reiner je génius vyprávění. Nejdřív Stand By Me, a teď tohle. Nádherný příběh plný emocí, nevinné dětské lásky a citů z pohledu holky a kluka, jejichž odlišné vnímání okolního světa jim brání ve vzájemném pochopení toho druhého. Filmů snažících se o posouvání děje z pohledu více párů očí jsem už pár viděl, troufám si ale tvrdit, že výsledný efekt nebyl nikdy tak dobrý, jako právě dnes. Bravo, Pane Režisére.

Úžasný! Kombinace dramatu a komedie ve své největší dokonalosti. Námět je tak vážný, že už snad ani nemůže být vážnější, ale vše je podáno tak citlivě a s humorem, takže člověk si vážnost tématu připouští až v druhém plánu. Svým vyzněním mi film velmi připomněl Lék z roku 1995, ovšem díky vyššímu věku hlavních protagonistů jsou ty nejdůležitější přání a problémy poněkud odlišné. Asi nejlepší, co jsem letos viděl. Díky Cinemaxu za snahu nekomerční dílka uvádět.

Jo. Pěknej kousek. Herecky naprosto bravurně zvládnutý. Opravdu příjemné pokoukání. Lehký film s hlubokým dopadem.

Svou obyčejností dost možná nejlepší ztvárnění amerického černého úterka, co jsem zatím viděl. Mé hodnocení lavíruje kdesi u 70%, přesto má moje doporučení ke shlédnutí a celkově zamyšlení. Pokud se u filmu odreagujete, tak taky dobře.

Od klasického příběhu bych tedy očekával s daným rozpočtem daleko lepší zpracování, než jen působivé efekty. Opět to však bohužel sklouzlo jen k soudobému obyčejnému americkému hrdinovi, jenž má před jakýmsi nehmatatelným a neurčitým zlem spasit Svět. To, že se mu to nakonec za pomoci čar a všeobjímající lásky podaří, na to můžete vzít jed. Pardón, ale příště radši vsadím na jistotu a podívám se na klasického Krabata, ať už českého z roku 1977 nebo německého z roku 2008, čili filmy, jež jsou minimálně o 3 třídy výše, příběhy, jež mají své osobité kouzlo. Tato fantasy taková bohužel není.

Jsou případy, a toto je právě ten, kdy cítím potřebu postavit se proti lacinému explicitně zobrazovanému násilí se vší rozhodností.

Miluju tyhle filmy, co dokážou gradovat a svou zápletkou překvapit.

Americký nezávislý film, jaký to rozpor. Přiznání působí křečovitě a nepřirozeně, dva ze tří herců selhávají, což mě celkem mrzí. Režisérův amatérismus zde omlouvám jen díky novějšímu dílku Před soumrakem, jinak to bylo pro mne utrpení, jež jsem měl potíž i dokoukat. Snad jsem vkládal do Ethana Hawka příliš velké naděje, sorry, leč nemohu jinak.