Recenze (125)
Kovbojové a andělé (2003)
Lehce a s vtipem natočený film o přátelství dvou kluků, z nichž jeden je gay, o lidském dozrávání a hledání místa v životě.
Mandragora (1997)
Variace na temnou strunu. Silná a úderná. Jen ta realita je dnes ještě horší než tenkrát: stačí se projít za bílého dne po Václaváku, zvlášť v oblasti muzea, a spočítat, kolik uvidíte na ulici a v podchodu metra feťáků, kteří si bez okolků píchají do žíly přímo před zraky zděšených či lhostejných kolemjdoucích.
Kdyby... (1968)
Vrcholný snímek 60. let, znepokojivý, režijně překvapivý, úchvatná Ondříčkova barevná/černobílá kamera a samozřejmě i jedinečné herecké výkony. Nápadné je na svou dobu odvážné ztvárnění homosexuálního vztahu dvou studentů z britské koleje.
L'homme que j'aime (1997) (TV film)
Neobyčejně obyčejný film o lásce dvou kluků, z nichž jeden je smrtelně nemocný a druhý teprve postupně přichází na to, že je gay. Bezprostřední herecké výkony a nenápadná režie, chvílemi zapomínáte na to, že sledujete film, a nikoliv výseky z reálného života. FIlm se citlivě a velmi věrohodně dotýká témat uvědomování si sexuální orientace, lásky a smrti.
Žena za pultem (1977) (seriál)
Milý, úsměvný a pohodový seriál a samotřejmě spousta skvělých herců v čele s Jiřinou Švorcovou, Vladimírem Menšíkem, Hanou Maciuchovou...
Gang (1977)
Škoda paruky na Delonově hlavě, jinak by to byl solidní film.
Ožehavé peníze (2000)
Vynikající gangsterská gay-love story s hutnou atmosférou!
Bobule (2008)
Ryzí kýč, zneužití fotogenické krásy jižní Moravy pro plytký snímek.
V plném slunci (1960)
Románová předloha P. Highsmitsové vynesla Alainu Delonovi jednu z nejlepších filmových rolí celé jeho kariéry. A o mnoho let později se totéž stalo Mattu Damonovi: Talentovaný pan Ripley je bezkonkurenčně jeho nejlepší filmový výkon. Co se týče samotných filmů, nová verze s Damonem je silnější, protože otevřeněji rozvíjí homosexuální motivaci Ripleyho skutků.
Querelle (1982)
Vrcholné dílo jednoho z největších, nejoriginálnějších a nejprovokativnějších filmových režisérů. Fassbinder našel k románové předloze pozoruhodný estetický klíč: pseudodivadelní stylizaci. Genetův text tím dokázal přetavit do výsostné vizuální formy, aniž by ho zbavil temného (homo)erotického obsahu.