Djkoma

Američané o své zemi a své politice. Chtít změnit svět je jedna věc, dostat k tomu možnost a přitom se držet svých pevných morálních zásad, věc úplně jiná. Pro ne-amerického diváka je tu chlad primárek a "trochu jiného světa", ale z jinak jde o precizní pevnou režii a velmi celistvý film. O hereckých hvězdách včerejška i zítřka ani nebudu mluvit a raději si znovu projdu pár scén, které dokazují, že rychlý střih a dynamická kamera nejsou v dnešní době povinností. Zajímavější souboj morálka/svědomí versus vítězství/touha tu dlouho nebylo.

Steven v Ryanovi skládal poctu statečným mužům z 2. světové války a tentokrát ve War Horse přináší pohádkově laděný příběh o zvířeti, kterému patřila válka předchozí. Rozdíl je větší, než by si někdo přál, avšak stárnoucí Steven stále má co předvést. Dávkuje pohádkovost tématu vkusně, sentiment je všudypřítomný, ale má svůj účel (včetně závěru) a proto bych všechny slova o hloupém kýči zavrhl. Tohle má smysl, svou pohádkovou symboliku, osudovou neexistenci náhody a pár okamžiků, kdy se chcete unášet tímhle světem na hřbetu koně probíhajícího válečnou vřavou i špinavými zákopy (mimochodem krásná scéna s potleskem pro ILM). To vše okolo je typicky americké, typicky Spielbergovské... a teď si nejsem jistý, zda tyhle dva pojmy nejsou vlastně naprosto neoddělitelné a jeden nedefinuje druhý:)). Být to o půl hodiny kratší (asi bez toho delšího začátku), byla by to velmi příjemná klasika s pocity starých dobrých melodramat a velkolepých filmů o malých-velkých hrdinech.... PS: 4* lehce nadhodnocené za ty podhodnocené odpady:)

Zase je tam tlouštík, mysteriózní zmizení/objevení a bunkr v lese, který vede bůh ví kam... Snad JJ aspol. půjdou trochu jinudy, než když se ztratili na ostrově před dávnými časy za sedmero horami, sedmero řekami:). Pilot má potenciál, jaký směr však bude pro tvůrce stěžejní? Snad to nebude v každé sezoně něco jiného...

Slušně odvedená práce, která se viditelně originálu nechce rovnat, ale nehodlá dělat ostudu. Určitě se povedla atmosféra, která je plná napětí, i když nevyvolává paranoiu uzavřeného prostoru (a už vůbec ne velké zimy, tam venku za zdmi... já měl dojem, že jsou skoro na kanárech:)). Další odklon vidím především v menším důrazu na postavy, kde kvalitu překonává kvantita, stejně jako staré-dobré efekty jsou nahrazeny těmi počítačovými, které pro mě osobně nemají žádné kouzlo, feeling a vlastně celou tu atmosféru v mých očích docela kazí (místo strachu okatá ukázka, i když s dobrými nápady->viz. prolnutí:)). Chytré detaily (plomby, naušnice) oceňuji, je vidět, že tvůrci zkusili něco nového, ale těch pár dalších chyb a rádoby-efektních momentů (kudy to ta Mary E. propadla do útrob lodi?). Takže úkol splněn, Věc má svůj počátek. Bude mít i konec?:)

Velmi dobře trefená atmosféra, s perfektním výkonem především Colma Meaneye a etapou v historii USA, která do dnes neměla dostatečně dobrou filmovou nebo seriálovou prezentaci. Kdo o stavbě a pozadí První transkontinentální železnice něco ví, musí být potěšen hromadou pomrkávání a relativní historickou přesností. Krok správným směrem, snad si tvůrci udrží nastavený směr a vytáhnou i menší eso z rukávu.

Závislé na výběru hostů (asi stejně jako u pana Krause), ale Karel Šíp jede prakticky vždy na plné obrátky. Dříve jsem ho nemusel, ale s rostoucím věkem jako by se brousil v diamant z toho nevyrovnaného kusu uhlí:). Je vtipný, dvojsmyslný, nebojí se a přitom neurazí nevkusnou urážkou, jako jeho (dříve z ČT, dnes primácká) alternativa.

Jsem okouzlen nebo znuděn? Příjemně překvapen nebo pohoršen počtem inspiračními zdrojů? Je to scifi nebo jen "nástroj, na vytažení syrového faktu hloubky našich emocionálních potřeb"? Reklama na Angels & Airwaves nebo reklama na nezávislou scénu a její nekonečné možnosti? Do týdne repete, abych se rozhodl:).

Nejen série, která s díly kvalitou roste, ale také přehlídka krásných lidí (žen, mužů), krásných věcí (hitech hračky, dokonale padnoucí obleky od drahých módních domů) a velmi dobré zábavy. Kvalitně odvedená práce, která se konečně dostává do humornější roviny a nebere sama sebe tak vážně. Scény v Dubaji si zaslouží druhé shlédnutí, zbytek doplním brzy, ale ten film mě tak nějak nabil pozitivní energií...a to nejen díky precizně televizním open titles:).

Dobrá oddechovka s pár emocionálními momenty, která i přes pár drobných nápadů je až příliš průhledná a zapomenutí hodná. Především hlavní postava Jackmana je většinu filmu pořádný idiot, kterému vůbec nevěřím (a nepřijde mi logické), aby někdo s takovým (ne)myšlením mohl docílit jakéhokoliv renomé. Ty sociologické/americké metafory mě potěšily, ale současně jsou boje velmi na efekt. Už takové ovládání... joystick vs. hlas? Nevěřím, že může být hlasové ovládání rychlejší a preciznější než rozeznávání hlasu s jeho "rychlostí"... tak až moc chyb, nevýrazná hudba a klasicky průhledný turnajový (a vlastně i příběhový) kolotoč. Průměr, který neurazí a současně pocit, že to mohlo být mnohem lepší. Ať už bez některé vaty nebo s některými drobnostmi, který viditelně skrýval scénář. Srovnávat boj nulajedničkových robotů s Rockym mi přijde jako těžký výsměch:).

Napoprvé jsem tam ty 4* dal a šel pryč. Jenže tahle romantická komedie mě svoje výjimečností přitahovala opakovaně zpět a já se nebránil, naopak, Gosling-Carell-Stone-Moore jsou pro mě zárukou dobré zábavy. Vždyť tohleje ve výsledku o lidech a romanci mezi nimi mnohem víc, než všechny ty sladké romantiky, o kterých lze jen snít. A kromě toho Gosling tu dává další hřebíček do své tak pevné image sexsymbolu 21. století. Ani sledování Hříšného tance už nebude takové, jako dřív...