maxcold

První Hunger games jsem viděl víceméně z donucení a nebyl jsem nijak nadšený. Druhý díl jsem ovšem shlédl dobrovolně a po úvodní nudě a předvídatelnému ději jsem nebyl zase tak moc znuděný a říkám to nerad, docela se mi to líbilo. Do kina bych sice na to nesel, ale oddechovka dobrá.

Kdybych se hodně snažil, jde tenhle film hodně lehce zkritizovat za jeho scénář a drobátko také za výběr herců, což z mého pohledu nebyla úplně nejšťastnější volba. Alice Nellis má něco, co z ní dělá pro mě velmi zajímavou režisérku. Umí navodit atmosféru, má takové třetí oko, které vidí pocity a hlavně to umí zachytit. Co filmu hodně pomáhá a kompletuje, je hudba, která je opravdu velmi povedená a zaslouží si pochvalu. Takže za začátek a výběr herců ubírám jednu hvězdu.

Mé romantické já by klidně dalo pět hvězdiček, ale potom je tu také to moje skeptické já. Takové to, kterému v příbehu chybělo poměrně dost věcí a celý film byl chvílemi dost uhnaný. Hodně zjevení, jako by scénáristka nevěděla, jak docílit setkání. I navzdory tomu to na mě zafungovalo skvěle. Klidně by se mi mohla najdenou zjevit u dveří moje bývalá a nešťastná láska, vždyť kdo by to neznal...

Další příběh jak se ze starého, protivného, sprostého a nechutného chlapa stane.... Ne ne...tady ne tak uplně. Bill Murray (podle mého) uzrál jako víno. Ne že by byl teď chutný, to ne, ale do téhle role sednul jak prdel na nočník. A Naomi Watts jako levná ruská štětka, tak to je úlet, který mě fakt potěšil. Příběh nic moc, akce vůbec, vtip malinko a stejně mě to drobátko dojalo. Celkově lepší průměr.

Milovníci leteckých pohledů na město a lány s obilím si přijdou na své. Na své jsem si přšel i já. Příběh nemusí být nutně příšerně zamotaný a mít tisíc dalších paralel, aby stál za to. Není zapotřebí být v každém směru originální, ale dát něčemu, co už tu bylo další přidanou hodnotu, je prostě fajn. Za mě velká spokojenost.

Konečně někdo dokázal ve filmu vystihnout lásku ke zvířatům. Ano, je tu film Marley a já, ale to nebylo uplně ono. A teď vážně. Strašně moc střílení, správná míra absurdnosti, což u akčňáku (jak se patří) má být. Ruská mafie, pomsta, pravidla a jejich porušování. Moc jsem si to užil a užiju si to znovu. Do hajzlu se všema bubeníčkama a vyčpělýma hercema nominovanými na oscara jen proto, že kamera z vesmiru se detailem dostane až k osmičce v pravo dole, která nehynoucně touží po tom, aby ji dentální hygienik začal znovu obdivovat a při tom se skládá mozaika jejího nervového zakončení, které směřuje přímo k ánusu filmových superkritiků. John Wick je zábava, napětí a úlet do světa, kam se člověk rád podívá a pak se zase s chutí vrátí do nudné reality vlastního bytí.

Hank Moody z Californication začal hrát a stal se z něj gambler. Davida nahradili Markem, ale v podstatě ty samé povahové rysy. Píše se, že začíná hra. Já žádnou hru nevidím. Jackie Brown hrála hru, James Bennett se tváří, že nic nehraje, maximálně tak ruletu. Dobrovolně dostane pár krát přes držku, což kvituji. Měl bych ho litovat? Ani omylem. Poprvé jsem si nepřál, aby to dopadlo dobře. Toužil jsem po tom, aby na to doplatil.

Drákula se chce zalíbit všem. Tak strašně moc se snaží vydělat, až by se jednomu zželelo a poslal další příspěvek na transparentní účet. Místo Edy je tu Vladan. Upír k poňuňání. I navzdory pocitu, že jsem shlédl ten nejpodbízivější film poslední doby, nebudu tak přísný. Skoro pořá se něco děje a to já rád. Navíc mám rád, když se mi někdo podbízí...

Hned jak jsem viděl upoutávku k filmu, tešil jsem se. Už to je první signál toho, že nebudu jásat. A opravdu zas tak moc nejásám... Vtipné místa jsou fajn, ale tady filmu ubírají na reálnosti. A jelikož jsem romantik, tak nějaký ten lepší konec bych asi taky snesl. Nicméně skvělé téma, skvělá Jennifer. Občas mi to přišlo, jakoby z toho filmu museli hodne vystříhat, aby byl čas na dlouhé a nudné záběry, což je problém u hodně filmů (dramat). Po skončení filmu pořád vidám Jenfier Aniston čumící na oblohu a kourny stromů z auta.

Pár minut pohádka, pár minut válečné drama, pár vteřin horor. Nemám rád škatulkování, ale až tak velká míra všehochuti nikam podle mého nevede. Teď na chvíli zapomeneme na nadpřirozeno a budeme se věnovat válce, pak zapomene na tu válku, protože se v pokoji objevil záhadný tvor. Na mě to prostě nefunguje. Dvě hvězdy a kousek.