FvP

Je zajímavé sledovat vývoj herců a režisérů pozpátku. Osobně mám dojem, že osvědčená dvojice kurosawa - toši rostla film od filmu, ale narozdíl od mnohých rostla s pořádným náskokem ze solidního kopce vzhůru k nebesům. Jestliže se praví, že kurosawovy filmy byly často inspirací pro snímky západní, je mi záhadou, jak vzdálené může být při zachování dějové linie vyznění filmu a celková vnitřní logika světa, ve kterém se příběh odehrává. Páni, to jsou ale žblepty.

Jak ten Carrey zestárl.. Ale narozdíl od Eddie Murphyho neztratil nic ze svého kouzla, nejen díky vydatně báječné Zooey Deschanel. Jen tak mimochodem, je to náhoda, jak blízko k sobě má její postava v Yes manovi a Trillian ze stopaře? A ještě jedna podobnost, už ne tak náhodná. Yes man a Božský Bruce: Chlápek na dně, zásah shůry, rychlý vzestup, zádrhel v novém způsobu života, vystřízlivnění a nakonec návrat k obyčejnému životu, samozřejmě ve světle prožité proměny.

Viděl jsem pár solidních hororů a thrillerů, ale z žádného filmu se mi neklepaly kolena a nebylo mi jako po průstřelu mozku (mého mozku, ovšem). Mám-li to k něčemu přirovnat, napadá mě jedině Kafkův Zámek: prostě palčivě zlý sen, který rozblemcá a oslizne i východ slunce po probuzení. Potřeboval bych to vidět ještě jednou, abych dokázal říct, čím to tak působí. Ale jsem si skoro jistý, že se nepodívám. Ani vzpomínat se mi nechce.

fantastická pohádka. dvojnásobný zážitek v původním španělském znění.

Tu a tam se zjevilo opravdu dobré vystoupení, ale tu a tam by nemělo stačit. Navíc tu a tam dobré je hojnou měrou vykoupeno spustou hnoje, na kterém obkročmo sedí moderátor tak ubohý, až to budí soucit.

Nevím přesně, co si o tom filmu myslet. Zvláštní postavy v mezních situacích, na které reagují prazvláštně. Rozpadající se rodina, vrahoun v cele smrti, k tomu pološílená tapetářka. A nejlepší postava vůbec je velitel ostrahy, který všechno vidí a leccos udělá.

Musel jsem se podívat dvakrát, abych odhalil, v čem je síla tohohle filmu. Nebude to ani scénáč, natož režie (tak debilního člověka, jako je tahle Catharine čísi, jsem už dlouho neměl tu smůlu vidět). Ani příběh, který ale má něco do sebe, by to nevytrhl. Barvy a hudba. Neslyšitelná a přesto ohromně výrazná zvuková stopa a expresivní kolorace..

Proboha, v Rusku, v Africe nebo ve slumech Sao Paula snad, ale v Berlíně.. Já jen, proč se pořád někdo diví, že tu ty Turky a podobný vyvrhely nevidíme rádi.

Každý svého štěstí strojvůdce.. Co je štěstí? Mít nablízku milovanou Táňu a pořádnou vanu pro tetu. A nevzdávat to.

Budiž veleben Muzikál ze střední! Buďte doživotně oslavovány a za své herecké umění nekonečně chváleny sestry Olsenovy! Teď terprve mi dochází, jak jsem byl nespravedlivý k Esmeraldě a nevnímavý k nezpochybnitelným kvalitám Kassandry. Odpusťte mi všichni, o kterých jsem snad kdy pronesl, že jste negativně zapůsobili na můj duševní svět. Ani se neodvážím zhoršovat svou vinu tím, že bych uváděl vaše jména v blízkosti... tohohle. Nerad bych byl nespravedlivý. Viděl jsem jen asi deset minut, takže není vyloučeno, že v celku jde o skvostný počin. Sám přiznávám, že šlo o silný zážitek, protože po několika minutách jsem musel být hospitalizován s akutním vnitřním krvácením a ylomeninou dvanácterníku, který se ve snaze zachránit mozek před nucenou emigrací pokusil kopnout do míchy. Teď mne omluvte, jedu na transplantaci očí.