PROCESOR

Už sem asi starej, nebo pitomej. Tak nějak už nechápu to jásání nad koncem roku. Dneska je sobota, zítra neděle a se změní, jako co. Ani hovno. Když se chci ožrat tak můžu kdykoli, to samé, když chci být lepší člověk a dát si nějaký předsevzetí, tak také můžu začít kdy chci. Ideály a optimismus mě dávno opustily. Někdy je lepší to vidět reálně. Nebojte lidi budou k sobě stále stejně hnusní a až se proberou z opice, tak elán z toho být "lepším" člověkem rychle vyprchá. Dneska ještě ne, je neděle a zítra jdu do práce, tak si musím odpočinout, žádný kouzelný tlačítko na reset životů není. Motivace ano, ale i ta má své limity, tak si přestaňme něco nalhávat a snažme se být dospělý. Hezký vstup no dalšího roku a jestli pravou, nebo levou je úplně u prdele. 

 Dneska jsem se seznámil s hezkou štíhlou kráskou. Když jsem šel na nákup, tak už na mě čekala u výtahu. Ihned se ke mě měla a okamžitě mi ukázala své hezké bříško. Nechala se hladit a laskat a byla z toho úplně mimo, stejně jako já...

Malá čubička až sem se bál, že jí tam někdo zapomněl, naštěstí se brzo ukázala sousedka co věšela prádlo, že je její. 

Kamarád mi doporučil prášky na imunitu, že to bere už 5x měsíců, že super energie a tak. Jde o geriavit pharmaton 50 +. Tak jo zašel sem do lékárny a aby se ta imunita vybudovala tak koupil rovnou na 3x měsíce tedy 100 tobolek asi za něco přes 700, nasadil sem stravenky, co nám dál láskyplný zaměstnavatel, takže to tak nebolelo. Asi po týdnu sem začal pociťovat změny.  Začal sem být až neuvěřitelně nadržený až sem si říkal, jestli to v tý lékárně nespletli, jestli nejsou modrý, cokoli, co nastoupilo do metra a vypadalo vzdáleně jako ženská, už mi to začalo cvakat a spínat a jet a říkal sem si v duchu ty máš určitě tanga červený zaříznutý do prdele a tebe bych vojel a vůbec nevadilo, že jí bylo víc jak pade. Tak nevím jestli ten hendikep, kdy sem tam posílal 20. let jen pivko a masíčko a najednou takových minerálu a vitamínu a ženšenu, že to tělo si s tím neví rady má za následek zrovna tohle.....

Zablokovaný mobil

Asi před třemi měsíci mi v telefonu zamrzala aplikace na počasí. Takže sem si řekl, že mobil resetnu a bude. Nutno podotknout, že i když na něm nedělám bankovnictví, tak se snažím mobil chránit aspoň awastem co je zdarma-tedy plnej reklam, ale když už nic jinýho, máte zamčenou obrazovku-fotky-i mail aspoň tedy něco. Takže telefon se restartoval a chtěl po mě gesto odemčení obrazovky. A ouha, to co děláte denně několikrát bezmyšlenkovitě, tak najednou problém. Mobil stávkoval a odpočítával s radostí nepodařený pokusy, jako by měl vybouchnout. Když sem došel k devítce, tak jsem vyměknul a prohodil simku do starýho ještě tlačítkovýho telefonu a jal se nenápadně v práci a u známých cože se mi to všechno smaže, když ten poslední pokus nedám. Hlavně fotky by mě tedy mrzely, ale ty mám zálohovaný několikrát na google účtu. Dneska sem si říkal dovolená se krátí, musím ho rozchodit, chybí mi hlavně foták… Tak sem prohodil opět simky a dal poslední pokus, jasně, že špatně a robůtek- android si začal spokojeně mazat a hlásit, že tel. Bude vrácen do továrního nastavení. Ještě mě napadlo, že ten awast si ty peníze vážně zaslouží když po instalaci jejich produktu se do mobilu nedostane ani jeho majitel… Odblokoval sem simku,(pinem), ale to největší utrpení bylo teprve přede mnou. Tel. Chtěl jak jinak na internet a to hned hezky se spojit s google účtem. Jenže jak? Všechny okolní sítě byly samozřejmě zaheslovaný, tak sem to vzdal, že budu muset navštívit prodejnu O2. Tam na mě slečna koukala, jako na idiota co se neumí přihlásit na net. Pak si začala zálibně tel. Prohlížet s tím, že takovej ještě neviděla. Hrdě sem říkal parametry to je Oukitel K 10 000, ten vydrží bez nabíjení 14. dní a hezky fotí. Je pravda, že když tel po někom hodíte, tak ho asi zabijete, jak je těžkej, ale i po 2x letech užívání a denně na netu cca. 30. min. baterka drží přes deset dní úplně v klidu. Když se vynadívala a s úsměvem se připojila na net tak po mě chtěla heslo do googlu. To používám právě jednou za 5. let když si kupuju novej mobil, takže sem ho z hlavy nevěděl. Tak mi poradila co a jak abych to zkusil doma. A i když sem si dal panáka a dvě pivka k tomu, tak mobil pořád stávkoval a hlásil, že „připojení k internetu se nepodařilo“. Takže sem musel zpátky. Jenže tentokrát sem měl s sebou těžkou zbraň. Notýsek kam si zapisuju všechna hesla a piny. V prodejně už bohužel nebyla a když na mě přišla řada a já sem šokovanýmu specialistovi vysvětloval, že nepotřebuju nic jinýho než se vlastně připojit k internetu, tak na mě shovívavě koukal, jako na největšího idiota. Asi za vteřinu byl připojen a chtěl zase heslo. Když sem z kapsy hrdě vytáhnul svůj notýsek s hesly tak málem spadnul za židle. Rychle sem listoval a našel to správný. Za další vteřinu byl problém vyřešen. Poděkoval sem a když sem odcházel z prodejny všimnul sem si, jak si mě nevěřícně měřej další zákazníci. Bylo mi to fuk, hlavně, že tel. Chodí a já budu mít zase foták a nějaký ty apky. Když sem se blížil k metru, tak abych si zvednul náladu zašel sem na kopečkovou zmrzlinu, když mi konči ta dovča. Nutno podotknout, že sem jí neměl asi deset let. Objednal sem si dva kopečky. Když mí s úsměvem řekla 65 korun tak sem se kácel pod okýnko zase já. Nevím, čekal sem třeba třicet, ale tohle mě vážně rozsekalo. Nicméně zmzlina byla výborná, takže mi to pochroumaný sebevědomí vylepšila.

Po práci chodím na nákup do Alberta. Je tam jeden pokladní, co je už určitě v důchodu, ale vždy mě dostane. Má skvělý hlášky, není vtíravý. Dneska mě „zmrdal“, že nemám roušku na ksichtě tak jsem se při placení jenom usmál a věnoval mu svého kozlíka (pivko) ihned volal ochranku, že mu to věnoval zákazník, že to neukrad, několikrát už mi naznačoval, že mu Kozlík chutná, tak proč mu nedopřát…..

 https://search.seznam.cz/?q=mottlov%C3%A1+pokladn%C3%AD&url=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Frevue%2Fspolecnost%2Fbarbora-mottlova-herecka-prace-albert-pokladni-kasa.A200406_154825_lidicky_sub&v=2&c=1&data2=vP1MNSP-bdg_T6pMY48l4KJdKoSfhUeH91hAGNjm9WdCAF9q3mx3UldYdDUJ9sLfyUnet1CXs20wYexe3up4EAVKCcUNDX5TlkhPLxTrNjDvTxap3tD-hSGp36nhQwshVanyyM8oMTxPHnX1oyHDA3-idm4

Dneska to začalo naprosto skvěle, došly mi prášky a tak sem volal svý doktorce kde to vzala vzteklá sestřička a já jí medovým hlasem vysvětloval, že potřebuji jenom poslat e-recept na prášky na tlak, ovšem odezva byla hrozivá-Vy jste ještě nebyl na odběrech taakže Vám nepošlu ani tabletku, načež sem odpověděl, že se situace trochu změnila, že je tu vir, kterého se bojím. Nakonec sem zvítězil, e-recept poslala a já si říkal to ví že jo ty ***, jakmile budu mít prášky už mě tady další tři měsíce neuvidíte...

Protože sem lopata, jezdím skoro prvním metrem, pěkně abych mohl hákovat od šesti. Na nejmenovaný přestupní stanici sem si všimnul jedný trochu přerostlý „ženský“. Podle mého odhadu měří tak přes dva metry a má určitě přes 150. kg. Respekt! No a? Každej sme nějakej že a rozhodně se jí nechci posmívat, ale chci Vám povědět pravdivou historku, která se mi stala.

 Minulej tejden jsme museli být v práci dýl no a já na tý samý přestupní stanici opačným směrem, to dá rozum, potkal moji Godzilku. Říkal sem si jaká to náhoda a svět je malej a litoval jí, že hákuje asi 14. hod. šichty…

Godzilka si sedla naproti na trojku a po chvíli šáhla do kabelko-tašky a vytáhla z ní plechovku s pivkem, když sem uviděl svojí oblíbenou značku, tak sem si říkal, že má dobrej vkus. Plechovku vypila asi na dva hlty a lehounce, jako papír jí zmačkala a uklidila do kapsy. Trochu sem znejistěl a říkal si ta musí mít, ale sílu!  

Když ohlásili mojí stanici a já vystoupil z metra, tak sem si všiml, že vystupuje taky. Domů to mám asi tak 7. min. chůze, a to i přes špatně osvětlený park. Když sem přes něj šel a „nenápadně“ se otočil, moje panika dosáhla vrcholu. Godzilka kráčela rozhodným krokem za mnou a pěkně u toho funěla. Říkal sem si a do prdele! Co když po pivku dostala chuť na chlapa, to sem v hajzlu a i když sem dřív dělal karate, tak týhle křehotince bych se určitě nevyrovnal, to není jiná váhová kategorie, ale úplně jinej level. Takže sem srabácky přidal do kroku a vžil se do těch všech slečinek co choděj pozdě v noci parčíkem a za němi funí cosi…..

https://www.csfd.cz/film/474371-smrtelne-stroje/

Při hodnocení filmu mám jednoduchý pravidlo. Bud jsem se u toho bavil, nebo ne. A nezáleží na žánru, nebo kolik ten film stál, či jak ho hodnotí ostatní, nebo jaká ocenění už získal. Na to já sexx. Když jsem viděl první trailer tak sem si říkal, to bude ale pořádná píxx. Nějaká města na kolečkách požírají menší městečka, no a? No a na konec to bylo celkem dobrodružný. Jo ještě bych rád vyzdvihnul postavu Shrika. Zkuste o ní prosím trochu více přemýšlet. Možná, že je nám blíž, než je nám příjemný, ale já to tvrdím furt, že další vývojový stupeň jsou roboti-to dá rozum. No a když vidím jaká děsivá budoucnost nás čeká, tak sem rád, že žiju nyní.

Viz foto..)

Viz foto...)

Viz foto..)

Viz foto..)

Viz foto..)

Viz foto..)

Viz foto...)

Nebudu plýtvat časem a energií a komentovat každou epizodu zvlášť, když jsou si jednotlivé díly hodně podobný a o tom samým, tak to vezmu z jedný vody na čisto. Tenhle poslední díl mi přijde, jako nejslabší z celé série. Je to, jako byste byli na školení bezpečnosti práce. K tomuto námětu patří i určité mystérium, které se nejvíce podařilo ztvárnit ve druhém a prvním dílu. V dalších dílech se bohužel vytrácelo a smrsklo se to jen na vykreslení nehod.  Dvojka se mi líbila také nejvíc. Jen maličkost, „nehody“ by měly vypadat aspoň trochu reálně a tady, jak byl černoušek v nemocnici a postel se sama začala pohybovat a kolečka natáčet, hadičky samy vyskakovat, to bylo prostě k smíchu. Ve dvojce byly i nejlepší hlášky a postava sjetýho rockera neměla chybu. Ve trojce solárko, proč asi?...-) Ve čtyřce mě dostal ten co odtahuje auta. Jeho nehoda byla něco, čemu se prostě musela smát většina. Závěrem dobrej námět, ale šestej díl snad už ani vidět nechci…

Tak Vás budu mořit svým dalším geniálním komentem...

Tak akce je parádní o tom žádná. Tom podává na svůj věk zdrcující výkon na hranici lidských možností a na to, že je to jenom herec, tak má určitě natrénováno. Vypadá, jako by vůbec nestárnul a kdejaká „herečka“ mu může jen tiše závidět, takže proč hodnotím jen lepším průměrem? Já sem si pustil film, kde chci také kromě akce, vidět i děj. Kdybych chtěl jenom akci tak si pustím You Tube a nejlepší sekce z filmu. A děj je překombinovaný troufám si tvrdit, že jen málokdo na poprvé stačil sledovat, kdo jaký zájmy sleduje a proč. Drtivá většina se spokojila s tím, že jim byl přestavený hlavní padouch a tím to zhaslo.  Co mi dále vadilo, byl scénář z konce devadesátých let, kdy jsme byli krmeni tím, že k sestrojení atomovky stačí potrhlý zběhlý vědec, který jí sfoukne do dvou hodin, jak stoleček z Ikei a ještě je to kapesní verze co se vejde do kufříčku. Plutonium je roztomilá kulička se kterou se dá pinkat. A deaktivaci pořád ještě stačí, přestříhnout ten správný drátek v poslední vteřině. Za dvacet let se to nikam neposunulo, kdyby to všechno bylo možný, tak už tady dávno nejsme a nenadáváme na to, jak to nejde….

Tenhle den je pro mne významný, konečně sem našel to, co sem tak dlouho hledal....(ne mlok to není)

Na diskuzi mě kolega odhalil, že jsem "očividně psychicky extrémně narušený jedinec".  Tak bacha komu budete odpovídat...)

Jsou dva chlapi a jsou to dvojčata. Oba mají přítelkyně. Ty, ale o tom, že je ten jejich je ze dvojčat neví. Bráchové se dohodnou, že si ty přítelkyně na víkend vymění, aby se pobavili. První dvojice jede na opuštěnej srub a druhá odjede taky někam na samotu. Po první noci začíná narůstat u přítelkyň nejistota, že to není on. Začíná omračující hrůza, kdo to je, když ne ten jejich. Na některý situace si nepamatuje, spoustu věcí dělá trochu jinak. Začínají bláznit? Ten pocit když si jde večer lehnout a ten vedle ní určitě není ten její. Ta panika je začíná sžírat.