Arbiter

Moje první setkání s Dupieux. Hrozně milé, hravé a neméně tíživě smutné.

Meh.___ Kde byla kniha - ať už v dobrém či v méně funkčním provedení - extrémně  racionalizující, komplikovaně celoplanetární, technokratická, vědecká, machiavelistická a sociálně komplexní (byť překvapivě naivně), tam Netflix vtíravě a otravně tahá parodii na individualistický pseudohumanismus jako nevyžádanou protiváhu hlavní lince.___Z původně komplexní sítě dějů a motivací se tak trochu stala sci-fi variace na sitcom Přátelé, okolo kterých se vše točí, protože why not a taky láska a hodnoty a srdíčko. Vypadlo zásadní množství materiálu, jen abychom se mohli dívat na lidi co se dívají na moře a povrchně tlachají o svých vztazích a špulí při tom své rtíky. V béčkovém obsazení. Za mě nope.

Mám velkou radost, vždy když vznikne dokumentární snímek, který umě používá filmový  jazyk a audiovizuální přednosti, ale zároveň staví nade vše etický přístup k místním aktérům a reáliím.___ Je znát, že mezi tvůrci jsou lidi s backgroundem ve vizuální anthropologii. Štáb se na místo vracel v průběhu 4 let, mezi místními strávili čistého času přibližně rok a budovali s nimi  pozvolna vztah postavený na vzájemné důvěře a respektu. Filmovým jazykem "Inscenované" a dramatizované scény, prvky spadající pod "uměleckou licenci" a záběry a estetizované motivy nejsou odtržené ani samoúčelné, nejde o povrchním rozhodnutí: vychází ze skutečných událostí, dobových a místních reálií, rozhovorů, nálad a atmosféry. Hlavní hrdina obráží diskuze a festivaly s filmovým štábem, místní  byli součástí vzniku snímků a také jeho prvními diváky. Představa, že by se tak nákladný projekt a přístup ufinancoval v českém prostředí, je bohužel silně nepravděpodobná. Je ale radost na to koukat.___ Jeden svět 2024

Nežádoucí je lehce teatrální a polopatický snímek, který milimetr po milimetrů mapuje formy systémové nerovnosti a cesty radikalizace.

Nekriticky láskuju podruhé. ___ Villeneuve se rozhodl vyškrtnout zásadní postavy, mocenské kliky, zápletky a vrstvy děje. Zkondenzoval sledované časově období z let na měsíce. Pohrál si se závěrečnou pointou. A někdy si pomohl příliš doslovným popisem dění. To vše ve prospěch přehlednosti. Samozřejmě mě mrzí, že jsem u Paula přišel o prostor, který by dostatečně komunikoval hloubku jeho zoufalství a sílu odhodlání nebýt nositelem džihádu. O Guildu a její zásadní mocenskou roli, o aktivnější roli Paulovy sestry, o backstories a nedůvěru na ose Gurney, Jessica, Thufir. I tak mi ale je rozhodnutí takhle krátit naprosto srozumitelné a nic v důsledku nezměnilo na tom, že je snímek předloze věrný a já  byl po dlouhý době v kině nadšený jak malej kluk.

Nádherně křehké a zároveň posilující.  Sestry z kouřové sauny stojí pevně nohama na zemi jako stromy které vítr nezlomí. Inspirují svou ochotou sdílet, otevřít se a naslouchat a díky tomu se hojit. Tíha slov, zpěvu, rytmu, smíchu, potu, slz, krve, pláče a společného času se vpijí do letitého dřeva sauny. A tak ta tíha ze sester odchází a dává jim lehkost pod proudem vody a rytmickými šlehy proutím. Všichni nutně potřebujeme podobné rituály.

To bylo tak hrozně moc dobrý, až se mi nechce vypisovat v čem všem.

Vlastně mě překvapuje, že se to celé neodehrálo na palubě bitevního křižníku. Ve vesmíru. Paralelním. Na zádech pangalaktické želvy. Jako muzikál. Částečně hraný, částečně animovaný a částečně z plastelíny. Pozpátku. ___ Ale ani bez toho všeho nevím, jestli jsem na tolik zvratů a konfet byl připravený. A jestli to, co bych měl tendenci kritizovat, nebyl od Vaugha záměrný trolling. ___ Na následné delobotomizaci v hospodě zazněl příměr, že Argylle má blízko ke Žhavým výstřelům - I second that!

Esteticky i tentokrát fenomenální. Úvodní část a pak mnoho dalších berou dech. Dynamika snímku připomíná pád do víru pod splavem, zatímco vám někdo tubusem rve do krku hamburgery jeden za druhým - což se sice dá klasifikovat jako adrenalinový zážitek, ale minimálně ve chvíli, kdy se člověk začne reálně topit, to přeci jen přestává být zábavné. ___ Děj není děravý a hezky plyne, ale hodnotově mám podobný problém, jako u Eternals a podobných: je pro mě náročné cítit sympatie k hlavnímu hrdinovi a scénáristům, pokud sugerují, že je lidsky správné riskovat život celé jedné reality pro hypotetickou záchranu jednoho člověka. Stejně tak by mi nevadilo, kdybychom už velice rychle opustili koncept mnohovesmíru a zase zkusili něco jiného.

Erekce je pravda a láska. Buďte hrdý na svý kinky. A hledejte za nimi své rodiče. Bůh to tak chtěl. A já ten film miluju. Popisně velmi sedí oficiální text distributora v obsahu výše, což považuju za největší překvapení filmu.