Snorlax

Škoda, že se intenzivněji neřešilo to neposkvrněné početí.

Ne, takhle ne. Tady se nepovedlo prakticky nic.

Náně, která by si klidně vytírala zadnici i smirkovým papírem, kdyby jí to přineslo dalšího followera, přes noc doroste mozek a ona se jej i naučí hbitě používat, takže se vykašle na rozjetou kariéru a dbá pokynů lékařů. Bylo jasné, že se to jednou stát musí a scénář upadne do pitomosti, popravdě mohlo být i hůř.

Skvělý scénář a k tomu oholený Maštalír = jednoznačně nejlepší díl.

Minimálně hledání hesla patří k zajímavým momentům tohoto dílu.

Pomalu se dostáváme do stereotypu, minimálně tím, že v každém dílu se řeší kdo s kým a pro jistotu se alespoň jedna náhodně sestavená dvojice spolu vyspí.

Dlouho jsem obcházela kolem tohoto seriálu a hodně se bála. Naposledy jsem něco z produkce Novy viděla již dávno, ale pachuť hlouposti mi dodnes z toho díla zůstala na patře. Ale první díl mě jednoznačně překvapil, občas se i Nova splete a natočí něco, za co se nemusí stydět. Výborný otvírák, jen se trošku hůře vyrovnávám s tím, že Jirka Dvořák je zde v roli odporné svině. Samozřejmě je to svině naprosto dokonale zahraná, to není žádné překvapení. Překvapením je, že Dvořák není jediným výborným hercem na place. Scénář je slušný, režie chvalitebná.

Sportovní scény jsou zvládnuté skvěle. Možná se mi to jen zdá, ale filmy o atletice bývají v téhle oblasti vždy minimálně dobré. Pravda, ono natočit běžícího, nebo skákajícího člověka je snazší, než jej natočit při akční kolektivní hře. Celkem vysoko hodnotím sociálně kritický kontext filmu. Co však naopak hodnotím velmi negativně jsou omletá klišé sportovních snímků a pořádná hrouda patosu.

Říkala jsem si, že to bude hloupé, ale o hokeji. 50% se mi splnilo, o hokeji to bohužel příliš nebylo, tedy alespoň o tom, co je na něm krásné, čili o rychlé kombinační hře. Ta jedna je za jednoho z největších sympaťáků filmového plátna, Patricka.

Otto Lackovič již v počátcích své kariéry ztvárnil roli, k níž se později vrátil v méně uvědomělé podobě v 30 případech majora Zemana. Chramostová a Švorcová jsou zde mladé a Švorcové to tady i sekne. Závěr nápadně připomíná americké vesmírné středisko v závěrech filmů o americkém vesmírném programu, tolik radosti, potlesku a slziček dojetí se jinde nevidí. Jedná se o čistokrevnou agitku, kterou nic nekazí, žádná romance, žádné komické vložky, jen práce a vztah dělníků k ní. Pokud vás z tohoto snímku nebudou bolet ruce, pravděpodobně vás příliš neurazí, leč záhy na něj zapomenete.