Snorlax

Quidquid id est, timeo Danaos et dona ferentes!

Těžce se smiřuji s tím, když nanicovatá slepička má být konkurencí pro krásnou ženu jakou v té doby jednoznačně Simone Signoretová byla. Takže plně chápu pocity hlavního antihrdiny. Řešení romantického trojúhelníku není nikdy správné, vždy odejde někdo zraněn a většinou to bývá ten, který si to nejméně zaslouží. Zde nám k tomu hrála pompézní hudba, která by se bez potíží umístila v hitparádě inauguračních obřadů, jako hudba filmová však příliš šancí nemá. Charisma Signoretové vytáhlo tento snímek z průměru a dodalo mu lesku alespoň v těch scénách, v nichž se objeví, což je bohužel tak maximálně polovina snímku.

Mám takový dojem, že nějakou Marshu potkávám každý den.

Překonání Orwellovských temných vizí a Kafkovského zděšení se setkalo s velmi nápaditou scénografií a výtečnou hrou světel a stínů. Na velice malém prostoru je rozvinuta obžaloba absolutistických společností, výsměch jejich představitelům výkonné i exekutivní moci, skvěle jsou vykresleny charaktery obou hlavních postav a pointa je bez hlubší analýzy optimistickým zadostiučiněním, které již po drobné analýze ztrácí na svém kouzlu, až se rozplyne v depresivním poznání, že vždy vstanou noví bojovníci.

Kam až je lidská mysl schopna zajít, když ztratí důvěru v sebe sama? Ne nadarmo je na parafrázi jednorukého bandity potměšile se tvářící čertík. Oceňuji práci s kamerou, která je velmi dynamická a dodává tak příběhu na plastičnosti. Jemné režijní vtípky, když například kamera pohlíží na ty dva ubohé mladé lidi svrchu, jsou vítaným zpestřením jinak velice napínavé protigamblerské agitky.

Čistokrevné sci-fi okořeněné špetkou mystery připraví svému divákovi nejedno překvapení. navíc skončí jako správná balada i zajímavým poučením.

Kruté i vtipné zároveň, ale rozhodně mu to přeju.

Já chci svoji plechovku!

Seveřané nejsou jedinými mistry v oblasti černého humoru. Tohle je pomalu černohumorná detektivka. Postupně nám jsou předhazovány jednotlivé indicie, abychom mohli zvraty s dostatečným předstihem předvídat, leč k nim nádavkem dostáváme i protichůdné informace, abychom si nebyli tak zcela jistí a těšili se na pointu. Scénář je dílem geniálního scenáristy, jenž se našim zavařeným mozkovým závitům pochechtává ze Zóny soumraku.

Dokonalé není třeba měnit, jen z něj čerpat.