quiz

Sidney Lumet "vytloukl" ze svých herců zřejmě všechno co potřeboval, ale myslím, že to bylo na škodu celé věci. Veškeré jednání, chování hlavních postav odpovídalo tak jevištnímu provedení kamenného divadla, kdy to celé člověk sleduje od desáté řady dozadu, tedy totálně předimenzované "divadelní" herectví, místo herectví "filmového". Herci byli přivezeni na plac - mimochodem do velmi špatných, lacině/ umělohmotných, převážně atelierových film. staveb - a....začal se hrát Sofokles. Potom se trochu otřepat a šupky-dupky za dalším kšeftem. Samozřejmě to nic nemění na jejich kvalitních výkonech, ať už se jedná o mého oblíbence Philipa Seymoura Hoffmana, Ethana Hawkeho nebo i o Marisu Tomei, ale jako FILMOVÝM postavám jsem jim nevěřil ani slovo, ani gesto. Naprostá absence jakékoliv zakotvenosti v příběhu, nikomu nic nepatřilo, všichni tam byli jenom "dosazeni/ nalepeni", pouze herecká exibice....jako když se na roubenku v Jizerských horách namontují plastová (i když kvalitní) okna. Chalupa "zmizí", zůstanou jenom ta okna. Pana Sidney Lumeta si jako režiséra cením - už jenom kvůli jeho předchozím dílům - ale tenhle film bych zařadil do kat. "nepovedený".

Ne všechno oceněné... Režisér Zdeněk Jiráský se svým prvním celovečerním hraným debutem "Poupata" zařadil tak po bok jiných vystudovaných NErežisérů FAMU - nýbrž scénaristů-dramaturgů - jakými také byli např. A.Máša, P.Juráček, J. Hřebejk aj., což ovšem nic nemění na tom, že by filmy těchto tvůrců (např. A. Máša "Hotel pro cizince" nebo P.Juráček "Případ pro začínajícího kata") byly méně kvalitní. Zrovna tak prvotiny (celovečerní hrané debuty) nemusí být vždy - z filmového hlediska...řemeslo, forma...propadákem, jak už to v minulosti dokázali jiní např. F.Renč "Requiem pro panenku", B. Sláma "Divoké včely" nebo K. Babinská se svými "Pusinkami". V tomto případě bych ovšem zase až tolik netleskal i přes jakýsi předimenzovaný humbuk a gloriolu, který se kolem tohoto filmu vytvořil, zvláště po úspěchu získání Českých lvů a to hned ve čtyřech kategoriích - nejlepší film, nejlepší režie, kamera a hlavní mužská role. Jestliže se filmy hodnotí, prakticky ve dvou hlavních rovinách a to: a/ o čem ten film byl b/ jak byl natočen tak mi tady v první řadě chybí Český lev za scénář (i když jinde oceněný - cena Filmové nadace RWE a Barrandov studia), naopak mi "přebývá" Český lev za nejlepší film a za režii. Kameru bych hodnotil neutrálně...neurazí ani nepotěší...nenadchne ani nerozlobí, prostě tam tak nějak jenom JE - zrovna jako např. u M. Ondříčka (ale už to je pocta), který ovšem nikdy žádného Oscara nezískal, ani za Amadea. Cena za nejlepší hlavní mužskou roli - pro Vladimíra Javorského - je naprosto zasloužená. Výborně NAPSANÝ scénář/film se - se svojí ponurou, depresivní, prakticky bezvýchodnou atmosférou - tentokrát neodehrává...jak už se u nás pomalu stalo zvykem...na severu Čech, nýbrž v Západních Čechách, konkrétně na Sokolovsku a jako celková kulisa mu slouží tepelná elektrárna Vřesová. Když pominu herecký výkon pana Javorského, českého Raskolnikova - který prakticky kraloval celému filmu a vyčníval nad vším s čím přišel do styku - tak tady bych s pojmem VÝBORNÝ mohl skončit. Snad ještě ta nejmíň symatická role z celého filmu - striptérka Zuzana (Aneta Krejčíková) - byla právě proto tak nesympatická, že to celé odehrála tak dobře. Jinak kde nic, tu nic... z jakýchkoliv hereckých výkonů ostatních představitelů, tj. z PŘIROZENÝCH hereckých výkonů o co hlavně režisérovi zřejmě šlo. Najít přirozeného, ale přesto trošku herecky nadaného naturščika - jako u Formana - určitě není lehké, ale tady to napůl deklamování, recitování, rozhazování rukama za cenu dosáhnout té největší přirozenosti, působilo nanejvýš trapně zvláště potom u role Kamily - manželka Jardy - (Malgorzata Pikus). "Dnes zůstaneme doma a uděláme si pěkný večer"....a po chvíli...."Jé, já zapomněla, dnes to nepůjde musím jít fotit erotický kalendář". Film je celý poskládán z obrazů, ale to nakonec každý film, ale tady ty obrazy spolu "nemluví", nekomunikují, každý stojí sám za sebe, netáhne se mezi nimi červená nit (celým filmem), neprolínají se a u sebe drží jenom díky tomu, že existuje něco takového jako je STŘIŽNA. Tedy je to pouze a jenom o OBRAZECH a ne o FILMU. Celkově působí film příliš staticky a to díky dlouhým záběrům celků a polocelků, prakticky žádné prostřihy na polo- nebo detaily (mimo láhve s lodí). Nacvičování "poupat" na vystoupení....naprosto nudné, nezáživné scény (bez jakéhokoliv humoru, tedy i ČERNÉHO, bez soucitu, bez vyvolání jakýchkoliv emocí, bez držení palců někomu a nečemu), kde divák - než se vůbec trošku zorientuje - nechápe o co vůbec jde. Celý film tedy vidím jako dobře odvedenou amatérsko-opatrnou práci (ne diletantskou), kde šlo hlavně o to, neudělat někde chybu. Jako závěrečný absolventský film na FAMU je to ok., ale jako film ověnčený tolika Českými lvy je to naprosté šlápnutí vedle.

Pocta době - trapněji už asi těžko... Celý film beru jako DOBROVOLNOU úlitbu tehdejšímu režimu, tedy něco jako "oběť bohům" v období nejtvrdší normalizace. Už od synopse přes literární scénář až po technický scénář (Steklý, Müller), se jedná o jakousi "uměleckou" prostituci ve snaze zavděčit se současným (minulým) mocipánům. Až na některá historicky doložená fakta, např. "dopis Pragováků", je to jedna velká snůška fikcí a mystifikací..... taky se to dá nazvat "uměleckou stylizací", nápaditou fabulací, dokumentem doby, záleží jenom na tom - v čí prospěch a před kým se to snažím obhájit. Naprosto trapné postavy obou soudruhů (Willig, Skarke) - z nichž největší životní úspěch toho prvního, kovanějšího, spočíval v tom, že dokázal zachránit před "kontrarevolucionáři" obraz Lenina, aby se z něj potom už jenom ve filmu sypaly fráze a klišé, které by se styděla používat v té době i Tribuna (o Rudém Právu ani nemluvě), soudružské mlácení do stolu, křik....a najednou pokora, znovu řidič. Skarke - jako soudruh č.2 - postava nemastná, neslaná, ovšem navenek cool, kterou ani moc nerozházel "pokus o nevěru" jeho manželky (R. Rázlová). Druhá strana...taxikáři/ kontrarevoluciónaři...toporné, šablonovité postavy, předvedeny bez jakýchkoli morálních zábran ve snaze jenom škodit....soudruzi na schvalovačce se zřejmě mohli v projekčním sále utleskat. Kdo nejde s námi, jde proti nám...a právě ta jejich drzost....to minimální procento těch tehdy vládnoucích, kteří si dělali nárok na myšlení, chování, jednání atd. zbylých občanů republiky děsí o to víc, že to bylo předkládáno jako jediné, správné, humanistické, pokrokové... Film je to špatný po všech stránkách, tedy ne jenom námětem, scénářem, ale i filmařským řemeslem a je jenom záhadou jak člověk, který "vyplodil" Švejka, se k něčemu takovému mohl propůjčit....určitě ho nikdo nebil ani nenutil. Jelikož jako ODPAD hodnotím pouze "umělecká díla", která jsem nedokoukal, tak chtě/nechtě musím dát za jedna.